Režie:
Vladimír BorskýKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Jaroslav Marvan, Nataša Gollová, Irena Kačírková, Jiří Sovák, Jiří Steimar, Rudolf Deyl ml., Stella Zázvorková, Bedřich Vrbský, Lubomír Lipský st. (více)Obsahy(1)
Manželé Vojta a Růžena Koskubovi tvoří ideální pár: oba se milují a oběma se daří v práci. Jenže půl roku po svatbě předstupují před rozvodový soud. Důvod? Růžena odmítá dělat všechny domácí práce sama. Ona i Vojta mají totiž kromě hlavního zaměstnání ještě jiné pracovní povinnosti. Růžena maluje ilustrace pro atlas stromů, Vojta píše knihu o mimoškolní výchově dětí. Na domácnost tak nemá nikdo z nich čas. Přísedícímu soudci Mackovi nejde rozhádaná učitelská dvojice z hlavy, a tak se muž rozhodne, že dá Koskubovým dobře míněnou lekci z manželského soužití. Oba manželské páry se tak ocitnou společně na letní chatě, kde mohou muži i ženy předvést, co je podle nich správné. Ale pro nikoho to nebude zrovna lehké... Filmová veselohra, která se už před padesáti lety pokoušela "řešit" problém mužské a ženské emancipace, vznikla podle úspěšné divadelní hry Oty Šafránka. Ta měla na jevišti premiéru pouhé dva roky před vznikem filmu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (39)
Milá komedie s matoucím názvem a docela malou porcí socialistické výchovy. Ano, proběhne tam nějaký ten předseda MNV a tématem je emancipace socialistických žen, ale věřte, že to je jen záminka k veselohře tradičního typu. Je o mladých manželích (Sovák a Kačírková), kteří se krátce po svatbě rozvádějí, aby ukončili spory o zo, kdo nosí v domácnosti kalhoty. Přísedící u soudu (Marvan) chce manželství zachránit a spolu se svou paní jim předvést, jak báječně to v takovém svazku může fungovat. Jenže se ukáže, že celé to štěstí spočívá v dokonalém servisu Marvanovy ženušky domácí, kterou hraje... tramtarará... Nataša Gollová! Až se divím, že spojení těch dvou nikoho nenapadlo už dřív, během zlaté éry Barrandova. Půvab souhry Nataši s Oldřichem Novým spočíval v tom, jak si byli podobní, kdežto s Marvanem je to - neméně půvabný - kontrast. Kontrast uhlazené solidnosti pána pod penzí a nádherně roztomilé ženy, která má i v tomto starším věku pořád ten typický smích, jiskřičky v očích a dokonce i tu neposednou holčičí loknu, padající do čela. Je to Nataša Gollová, jak ji známe a máme rádi. Většina diváků má za to, že mezi filmy Císařův pekař a Drahé tety a já hrála samé malé role, ale Kudy kam? je právě ta jedna výjimka, na kterou už všichni zapomněli. 50% ()
Roztomilá mravoučná komedie s nádechem (...jak že se tomu tenkrát říkalo? ;-) komunální satirky... Dnes snad by se i řeklo >genderová< ... ;-)) . . . Ovšem psal se šestapadesátý, stalinismus a budovatelské šílení a boření všech starých pořádků byly zdárně (zdánlivě) za námi, ženy už řídily kombajny, fabriky i posílaly na popraviště - a tak mohlo dojít i na ty lehké kritiky nešvarů, dokonce i Marxe si tvůrci vzali do úst (asi nevěděli, že právě ve skutečnosti to byl v lidských vztazích - natož v partnerských - opravdový sebestředný lump a parazit...) . . . >Socialistické soužití< v intencích manželských svazků bylo v plenkách a zvláště ta >nová střední< třída (v beztřídní společnosti, že...) zjevně stále lpěla na přežitcích minulosti. Nu, i učitelský stav v etapě budování nového socialistického člověka se má co učit a s. Borského film měl k poučení lidu o ženské emancipaci nepochybně napomoci. Asi se tenkrát všichni smáli, až se za břicha popadali, byť formou je tohle dílko spíše návratem k >přežitým< starým dobrým komediím - ale tak snad právě i díky tomu i po půlstoletí pobaví, mmj. jako doklad doby, dobově dobrého herectví a v neposlední řadě i těch nadčasově dobrých úmyslů, které ovšem v důsledku vedly stejně do pekel a nakonec i ty ženy dodnes (!) řeší prakticky stejné problémy, jako jejich babičky a matky v dobách, kdy zítra mělo znamenat už včera... :-) . . . Inu - Kudy... No, když tak tudy "TAM"... ;o) - - - - - (Poprvé viděno někdy dávno v tamtěch dobách, po vícekráté již znovuzhlédnuto 23.10.2008 na ČT1, komentář zde jako jedenáctý, 23.10.2008) ()
V roce 1956 už barva v českém filmu nebyla takové nóvum, takže ve výsledku nemá co zaujmout. Snad jen kontrast křiklavé Kačírkové a konečně jednou taky vhodně obsazené Gollové. ()
Staré dobré Machovo Vzbouření na vsi s podobným námětem zachází mnohem obratněji. Kudy kam? je odfláknuté scenáristicky i herecky. Mojí paměti hodné jsou barvy, hláška o kostře z uzenáče a samozřejmě proslulá poučka o Marxově manželce. "Pane předsedo, byl by Marx napsal to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti?" ()
Vcelku úsměvný žánrový obrázek z časů, kdy se z Marxe tropili šašky. Alespoň v soudní síni. Spor o manželská práva, o emancipaci žen a nápravu zpohodlnělých mužů je rozehrán s jistým nadhledem a decentní příměsí situačního humoru, přesto je to zábava notně zestárlá a v mnoha ohledech jednostranná. Prostřednictvím ústřední herecké čtveřice – Marvanovi, Sovákovi, Kačírkové a Gollové – se podařilo zažehnat hrozící blamáž a rozprostřít před diváky nevyčerpatelnou paletu lidského života, v němž jednou je slunečno, podruhé oblačno, jak už to tak bývá. Inu, jak se říká: co se škádlívá, to se rádo mívá. ()
Je sice fajn vidět Natašu Gollovou a také Irena Kačírková je zde k sežrání, jak se říká, ale co je to platné, když film vznikl v ateliérových kulisovkách - včetně ulice s autobusem, lesa a chaty v lese, a když téma nejde na dřeň? Ono je i poměrně nešťastně uchopeno, protože nejde o typický příklad podobných feministických snah, ale také ne toho, jak se chlap bude chovat. Jak to říct? Výsledkem vyznění tohoto filmu jsou ženy v politice, ženy, které neumí vařit, a na úklid bytu si najímají pomocné síly. Výsledkem tohoto filmu je film Teorie tygra, kdy ženy zcela již ovládají životy mužů. Těžko říct, kde je rovnováha, ale přece jen to rozdělení žena - domácnost děti a muži - práce a shánění obživy tisíce let fungovalo, tak proč je celé najednou stavíme na hlavu? Otcové jako vychovatelé dětí, zženštilé typy, na druhé straně drsné političky a soudkyně (za komunistů traktoristky a dělnice), ženy, které ztratily ženskost a něhu, to mi jako nějaká výhra nepřijde. Také v tomto filmu je vidět, jak má Kačírková problém uhrát na jednu stranu citlivou ženu, ale současně drsnou feministku. Scénář jí nechává chvílemi brečet, ale vzhledem k předchozímu jednání jí to nevěřím. Daleko líp dopadl Sovák, který si svou chlapskou vzpouru užívá, ale i jeho postava v závěru vyměkne. Dvacetileté šťastné manželství přísedícího nakonec zjistíme, že bylo šťastné jen proto, že mu manželka doma uvařila a uklidila. Ve chvíli, kdy i ta - po vzoru mladší ženy - začne s revoltou, dopadne to zničenou domácností a rozvratem na obou stranách. Kdyby nešlo o komedii, tak v reálu bude film pokračovat ve stylu Války Roseových. Osobně si myslím, že není od věci, když chlap sem tam v domácnosti vypomůže, ale rozhodně si nemyslím, že by měl plně přebírat za chod domácnosti zodpovědnost, protože na to fakt nemá ty správné geny. ()
"No, pane předsedo, napsal by například Marx, ehm, ehm.. No to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti ??" ;) ()
Především z povedeného obsazení ústřední čtveřice těží tato jinak dost tradičně zpracovaná komedie. Marvan se Sovákem hrají spíše svůj solidní standard - jejich partnerky však měly v této době o velké role nouze, takže Gollové neodolatelná putička i Kačírkové moderní žena jsou příjemně "neokoukané." Škoda slabého scénáře, který všichni čtyři doslova zachraňují - zejména Kačírková úžasně uhrála i chvíle, ve kterých jí scénář předepisoval kalendářová moudra ("Jeden člověk samotný je vlastně člověka jen půl..." - !!!) či ve kterých se její postava nechovala tak docela uvěřitelně. ()
Docela v pohodě emancipační komedie. Škoda té příšerné "ateliérovosti". ()
Filmy z 50tých let jsou zvláštní už tím jaké mají barvy. Pak člověka buď zaskočí socialismus a nebo překvapí myšlenky, kterých se režisér nebál a vrazil je do filmu. V Kudy kam? jde o zábavu a ta tu s dobrými výkony všech herců je. Pro mě nadstandard té doby. ()
Rezimir Vladimir Borsky natocil sympaticku komediu z 50. rokov z byvaleho Ceskoslovenska. Konecne sa opustil budovatelsky patos 50. rokov a nastupili trochu normalnejsie filmy /aj ked vlastne : Kto a co presne urcuje, kto je normalny? Ake su kriteria normalnosti?/ Uloh sa zhostili najma Jiri Sovak a Natasa Gollova /Stastnou Cestu 1943/. Obcas tam spomenu predsedu MNV a tematicky sa film venuje emancipacii socialistickych zien no a film nijako nevybocuje zo schemat, ktore nacrtol socialisticky realizmus. Ale aj tak sympaticka komedia : 69 % ()
V dnesnim "rovnopravnim" svete je film mozna jeste vtipnejsi nez v dobe vzniku. Marvan a jeho presvedceni je bezchybne. A pro Irenu Kacirkovou, by se myslim vyplatilo umyt nejeden talir. ()
Kudy kam ? Nejsem si jistá, zdali by správnou cestu k přiměřeně emancipovanému a především pozitivně laděnému cíli neměli hledat spíš filmaři ... namísto protagonistů příběhu. Námět lze označit jako nadějný - v kontextu své doby nabízí širokou škálu možností pro kreativní zpracování. Nicméně vlastní realizace - snad díky ledabylému přístupu - zůstává jaksi pozadu ... za všemi očekáváními. V podstatě se spokojí s lacinými povrchními scénkami, které nic moc zábavného nepřinášejí a z dnešního pohledu působí poněkud vyčpěle ... 2,5* ()
Příjemná postarší komedie s oblíbenými herci, která je sice malinko poplatná své době, ale nic to nemění na tom, že si užijete veselou hodinu a půl s dvěma páry, které prožívají dobré i ty horší chvíle vzájemného vztahu. ()
Emancipační nevtipná hříčka, dobově servilní. ()
Na bidýlku vztahů, pane rádce. Dbejte dělby práce a srdce. Rovnocenně. ()
"Napsal by například Marx, to co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti...?" :D Téma ženské emancipace (resp. rovnoprávnosti mezi mužem a ženou v manželství) po socialisticku se tvůrcům této komedie podařilo pojmout vážně zábavně. Nejvíc jsem se bavil, když Sovák s Marvanem prali v neckách na valše prádlo. A užil jsem si i Natašu Gollovou v krásné roli paní Mackové. Škoda že takovýchto rolí nedostala tahle herečka za socialismu víc. Vážně velká škoda. ()
Jestlipak tohle někdy někdo myslel vážně? Dneska je roztomilé vidět prát se s prádlem Marvana se Sovákem, obdivovat půvabnou a emancipovanou Irenu Kačírkovou atd., ale vážně to snad nemohli myslet ani tehdy.... aneb: "A já se ptám, soudruzi, napsal by Karel Marx to, co napsal, kdyby musel pomáhat v domácnosti ?!?" ()
Mám zvláštní úchylku pro filmy s Natašou Gollovou... Se zapalováním kalíšků na Vyšehradě jsem už ale náhodou loni přestala. No nic, jdu si přerovnat Cibulkovy biografie. ()
Julda Fulda na stene. ()