Reklama

Reklama

Ambiciózní venkovský soudce pátrá na sklonku 19. století po sériovém vrahovi mladých žen. V jeho hledáčku se ocitne psychicky nemocný tulák, který má vojenskou minulost... Vysloužilý voják Joseph Bouvier požádá krásnou Louisu o ruku. Ta ho však odmítne. Nešťastný Bouvier vidí jediné řešení z této situace, zastřelí Louisu a poté i sebe. Vražda a sebevražda mu však nevyjde, Louise i on přežije. Z vojenské nemocnice odjíždí Bouvier do sanatoria pro duševně choré, neboť se z něho stal anarchista a stoupenec socialismu, jeho myšlení je nelogické a často se odvolává na Boží vůli nebo chorou mysl. Když je propuštěn i z tohoto zařízení, toulá se po Francii. Jako vysloužilý voják vždy někde dostane polévku a trochu jídla. Při svých cestách Bouvier nezapomíná stále psát dopisy Louise. Zároveň se však pomatený Bouvier dopouští brutálního vraždění na mladých dívkách a chlapcích. Sérii těchto vražd začíná vyšetřovat soudce Rousseau, který věří, že tento případ objasní. Rád by si totiž na případu Bouviera kariérně polepšil. Když je Bouvier při svém posledním přepadení zadržen místními občany, je předán soudci Rousseauovi. Ten si je zcela jist, že Bouvier je onen brutální vrah. Bohužel mu však chybí důkazy, aby ho mohl obvinit ze všech vražd. Rousseau začne pomalu hrát s Bouvierem psychologickou hru, při které se mu Bouvier nejenže přizná, sdělí mu detaily všech případů, ale dokonce se i ochotně nechává fotografovat do novin. Rousseau musí postupovat velmi opatrně, je si vědom, že pokud by byl Bouvier odborníky uznán za blázna, nemůže být za své činy trestně stíhán... (TV Prima)

(více)

Recenze (50)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Známí francouzští herci zde potvrzují své kvality. Mě osobně velmi potěšil Michel Galabru, který mistrně předvedl, že umí ztvárnit nejen komediální role, ale také precizně zahrát postavu vraha v dramatu jako je Soudce a vrah. Snímek je také poměrně dobrou sociální sondou do tehdejší Francie, resp. ukázkou tehdejšího vnímání politických změn. Zdařile také tento počin zabředává do psychologického filmu. Dojmy mám však spíše smíšené, proto 3*. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Nevím, kdo v tomto případě podal větší výkon? Jistě, že je to bezesporu Michael Calabru, který hrál sériového vraha s pomatenou myslí naprosto bravurně, ale já jsem téměř hodinu bojovala sama se sebou, protože ho znám převážně z komediálních rolí, takže ztotožnit s touto pro mě neobvyklou osobností z francouzských dějin v jeho podání, bylo pro mě nesmírně obtížné. Přiznávám, že některé momenty byly na můj vkus příliš vyhrocené a tahací harmoniku nemusím delší dobu slyšet, ale Phillipe Noiret v roli pokryteckého soudce to vyrovnával. 70% ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Má to skvělou atmosféru, herci se můžou přetrhnout a přes svou zdlouhavost si film udržuje stálou dávku napětí a zajímavosti. Všechno se obrací v prach a popel v neuvěřitelně hloupém kotrmelci v posledních vteřinách, kdy jsem měl pocit, že se v závěru snad přetrhl film a omylem k němu někdo přilepil posledních pár metrů z něčeho, co zyblo z něčeho jiného. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Historické drama natočené na základě případu patrně nejznámějšího francouzského sériového vraha Josepha Vachera (ve filmu Bouviera - ve francouzštině ostatně obě slova označují pastýře), který na svých toulkách Francií znásilnil a brutálně zavraždil nejméně 11 lidí různého věku a pohlaví. (Podrobnou monografii Douglase Starra věnovanou zejména kriminalistické a justiční stránce této kauzy vydalo v roce 2012 nakl. Pavel Dobrovský - Beta pod názvem "Vrah malých pastýřů"). Kromě exceletního Galabrua a neméně skvělého Noireta zde dostala výbornou hereckou příležitost i půvabná Isabelle Huppertová, za níž musím tu pátou * přihodit :-). Je roztomilé, jak se někteří zdejší společensky uvědomělí komentátoři pohoršují nad samotným koncem "Soudce a vraha". Jen klid, drazí kolegové, naše mládež jistě po shlédnutí snímku nezačne houfně volit Grebeníčka a demokracie není ohrožena! K oné závěrečné scéně s hezkým hudebním podkresem https://www.youtube.com/watch?v=O70jVZ7AAJY Taverniera zajisté nevedly skryté bolševické spády, ale pouze chvályhodná a jak vidno stále potřebná snaha pranýřovat pokrytectví a dvojí morálku zdaleka nejen tehdejší společnosti. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

V řadě komentářů se objevuje podivení, resp. kritika závěrečné scény, která (údajně) mění smysl celého filmu a psychologické drama se mění v posledních minutách v rudou agitku. Ti diváci bohužel buď nedokázali pochopit společenský kontext, o který se Tavernier pokouší, nebo mají nedostatky ve znalostech francouzské historie. Snímek má totiž od začátku jasně čitelný názor a Tavernier netočí ani tak psychologické drama, jako spíš společensko-kritické drama, které využívá případ odhaleného sériového vraha ke kritice dobových poměrů a vymezuje se proti pokrytectví a dvojí morálce tzv. lepších vrstev. Od začátku až do konce je tam jasně cítit levicový úhel pohledu, probírá se např. tvz. Dreyfusova aféra, která patřila k nejzásadnějším střetům mezi republikánskou a internacionalistickou levicí a elitářskou nacionalistickou pravicí, která měla jasně antisemitské zabarvení. Ve filmu se dá jasně identifikovat taky antiklerikální tón, objeví se řada scén, které dávají církvi co proto. Z dnešního pohledu je nutné vyzvednout především špičkový výkon Michela Galabru, který ztvárnil psychicky vyšinutého zabijáka s famózní virtuózností. Philippe Noiret jako profesionální kariérista a manipulátor je taky dobrý, ale Galabru ho tentokrát překonal rozdílem až 2 tříd. Zmíněná scéna na závěr mi mimochodem vadila taky, ale jen proto, že je zbytečně přímočará. Totéž se dalo sdělit prostřednictvím nějakého dialogu filmových postav. Nebudu ale kazit hodnocení více než 2hodinovému skvělému filmu kvůli 2minutovému úletu. Celkový dojem: 90 %. ()

Galerie (49)

Zajímavosti (2)

  • Film byl inspirován osudem francouzského sériového vraha a nekrofila Josepha Vachera, kterému se přezdívalo „francouzský rozparovač“. Joseph Vacher zabil celkem dvanáct lidí – v roce 1884 znásilnil a uškrtil desetiletého chlapce a mezi lety 1894–1897 zabil dalších jedenáct lidí – jednu dospělou ženu, pět dívek a pět dospívajících chlapců. Těchto jedenáct obětí Joseph Vacher vždy napadl zezadu a poté podřízl, vykuchal a znásilnil. Joseph Vacher není mimo území Francie moc známý, protože jeho zločiny zastínil jiný, nechvalně proslulý vrah Jack Rozparovač. (Rollo_Tomasi)
  • Ve filmu se vrah jmenuje Joseph Bouvier, skutečný vrah se jmenoval Vacher. Ve francouzštině znamenají slova Bouvier a Vacher to samé – pastevec, pastýř. (Rollo_Tomasi)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno