Cesty mužů

No, je to agitka jak prase, odehrávající se v 50. létech v období kolektivizace. Snímku ale nejde upřít patřičné napétí, které si mě udrželo od začátku až do konce filmu. Některé dialogy jsou fakt děs, ale beru to jako stbáckou propagandu, takže jsem byl na lecoc zvyklý. Hlavní záporáci jsou docela drsní a střílí všechno, včetně lidí, srn a krav. Karel Hlušička jako agent Stb je docela přesvědčivej a když ho vyslýchali " záškodníci " , tak jsem byl napjatej jako struna. Jako dobrodružná akční podívaná plná přestřelek a oslavující hrdinské činy příslušníků Stb film funguje perfektně. Na filmu je asi nejlepší hudba Jiřího Šusta a Jan Kanyza v roli hodného diverzanta, který nakonec hlavního hrdinu zachrání a stane se " hodným " člověkem. (11.03.2012)

Předem jsem se obrnil, takže při dobrotivých výsleších podporučíka STB jsem nehýkal, při vykreslování diverzantů jako zlodějů a obecně lumpů jsem popíjel Plzen a při útrpných vtípcích agentů jsem se prostě drbal na hlavě. Film jsem ale vydržel, i když jde o pekelnou agitku, která navíc občas vypadá, jako kdyby ji střihač ještě úplně nesestříhal, záběry jsou podivně dlouhé a divně končí. Udržel mě jakýs takýs dramatický náboj a neotřelý bradpitovský šarm Jana Kanyzy - vidět tehle film Angelina Jolie, bude mít vykulená očka ještě víc než je má. (30.07.2011)

Ano, je to celé nechutná propaganda: skrz naskrz překroucená historie, milí příslušnící StB velmi něžně vyslýchají podezřelé, a když nakonec zjistí, že jde jen o malé ryby, propustí je... Směšné od začátku až do konce, nicméně určitou dávku napětí filmu nelze upřít, a dalo-li by se odhlédnout od mocných nánosů ideologického balastu, což ovšem dost dobře nelze, jistě by si tento snímek našel své diváky i dnes. Nemohu rovněž opomenout výtečnou hudbu Jiřího Šusta, díky níž se u mě Cesty mužů dostávají nad průměr. (05.01.2011)

LFŠ 2008 ... Hrůza hrůz, řeknu to na rovinu, ale možná jsem vážně neviděl mnoho horších filmů než Cesty mužů. Samotné téma hrdinného agenta STB je samozřejmě k smíchu, k tomu revoltující ostrostřelci, jejichž trnem v oku je místní JZD...už to samo o sobě by stačilo na odpad. Ale ne, pro jistotu se ještě přidalo naprosto katastrofální filmařské pojetí. Neustále opakované stejné záběry, klišé, dialogy. Namátkou spočítejte scény, kde si postava zapaluje cigaretu. Ano, je to pěkná pomůcka, ale proč při každém delším záběru? Dále neustále se opakující schéma otázka - významný pohled - mlčení - žádná odpověď. Proboha proč? To tehdy lidé neuměli odpovědět na jednoduchou otázku že vždy zarytě mlčeli? No a jako třešnička na dortu je zlehčení ve formě úžasného vtípku, který jsem také napočítal aspoň čtyřikrát. "Jdem do vesnice." - "Chceš prohledávat chalupy?" - "Ne, chci na pivo", následovaný "Co teď budeš dělat?" - "Nejdřív půjdu někam kde mají dobrý pivo" a tak dále a tak dále... no prostě katastrofa... (02.08.2008)

To, co tady píše uživatel Jakubisko - že se ve filmu objevuje spoustu klišé (cigarety, významné pohledy) - to je sice pravda, ale dá se to vzít jako stylizace. Koneckonců, americké noiry jsou také často přestylizované, a nikomu to nevadí. Téma je zajímavé, tempo dobře zvolené. Přece je tu ale slabina - a pro mě klíčová: chování skoro všech postav postrádá logiku. Je to tu asi jako kdyby detektiv honil zloděje, zahnal ho do slepé uličky, přišel k němu a řekl: "Prosím vás, nevíte kolik je hodin?", na což by mu lehce zaskočený zloděj opáčil: "Bohužel nemám hodinky." Načež by se rozešli jakoby nic, a cestou domů by si každý z nich ještě gratuloval, jak toho druhého zmátl. (23.12.2010)