Výstřely v Mariánských Lázních

Dal bych čtyři hvězdy, kdyby Toman příběh nezazdil závěrečnými záběry a nepřetočil tím do té doby poměrně střízlivě vyprávěný příběh do aktuálního propagandistického pamfletu. Pátrání samotné je neslané nematné, ale postavy jsou velmi zajímavé, navíc obsazené proti obyvklému klišé. Bohumil Šmída nehraje obvykle dobráckého kriminálníka, nýbrž inspektora, Adolf "Zápotocký" Filip není mužem z lidu, ale elegatním vyšetřovatelem, Neužil nebo Dítě filosofují tak, že to diváka neurazí atd. Na rok 1973 lepší průměr. Až na ten závěr, jak už nazančeno.. (16.08.2011)

Bylo fakt nutný dát tam ten závěrečný proti německý slint ? No nebylo, ale protože jste komouši a tudíž nenávistný hovada, tak jste ho tam dali, co ? A víte co, vy rudý kurvy ? Já vám za to dám odpad. Kdyby nebylo konce, možná bych byl i smírčí a nějakou tu hvězdoslavu bych udělil, i když upřimně, z hereckej výkonů jsem dvakrát říčnej nebyl a motanice to byla na entou. Třeba tajtrlíkování se žebříkem zabralo asi 20 minut, který se krásně mohli prsknout do nastolení atmosféry, protože nápad to nebyl až tak špatnej. Vyšetřování vraždy těsně po válce, kdy ještě kdejakej nácek, nechtěl pochopit, že zazvonill zvonec a vyvolený rase bylo konec. (03.05.2011)

Ten samotný námět o vyšetřování politicky motivované vraždy (atentátu), která se stala ještě za 1. republiky, zasazené do poválečného prostředí pohraničí, kde se bandy bývalých členů Hitlerjugend jen neradi smiřují s tím, že válka už skončila (viz akční úvod s přestřelkou na lázeňské kolonádě), je určitě zajímavý. Zpracování je poněkud nemastné neslané, herecky to ale dost zachraňuje Josef Abrhám v roli detektivního asistenta Hanouska. Že to bylo natočené za normalizace si člověk naštěstí uvědomí až v závěru, který je zbytečně protiněmecký. (18.01.2024)

Zajímal by mě názor historika zabývajícího se se zobrazenou dobou. Dle mého soudu jde o ukázkově normalizační počin, v němž svět zdánlivě není černobílý. Poukážeme na množství chyb establishmentu, jak systémových, tak i individuálních, ale nad tím vším ční morálně nezkažený hrdina, který ve výsledku proti onomu establismentu nejde, ale jen jej svým správným jednáním ozdravuje, což daný systém nakonec ocení. A je jedno, zda jde o (zde) nastupující komunistickou moc nebo systém demokraticko-kapitalistický (viz. třeba Policajt v Beverly Hills, kde policajt vyšetří zločin navzdory svým nadřízeným). "Relativizace hodnot" v podobě bývalého policisty-kolaboranta, který pomůže k vyštření vraždy (navíc vraždy Němce Němcem) by ve striktních 50. letech zřejmě nebyla možná. Naopak v 70. letech zase nebylo možné, točit tak naivně lživě, jako v letech 50. Ona normalizační tendečnost se projevuje právě v rádobyoběktivitě. Podobně ale působí i většina hollywoodských žánrových titulů ve vztahu k americkému mocenskému systému. Dovětek ve "Výstřelech" ovšem nenechá nikoho na pochybách, jak se věci mají - Současní Němci jsou podle tvůrců stále nacisti:) Z hlediska stylu či řemesla se film sice vyhýbá trapným módním manýrám, působí uměřeně, ale zároveň zoufale všedně, neinvenčně a tím pádem i nudně a zdlouhavě. Není divu, že film zapadnul. (16.08.2011)

Ten hlas, ta podoba. Ta zkušenost při obsluze knihovnických schůdků, ta neschopnost vzdát se obluzování sukní ať už jsou v přesile nebo z Hitlerjugendu. To je Vrána! A nenechte se zmást, že namísto velorexu jezdí v americkém džípu. On vám bude klidně tvrdit, že je inženýr Králík nebo kriminální asistent Hanousek.. Možná překvapí osvícené filozofování nad pohnutkami zločinu, ale jinak je vyšetřování předválečné vraždy plné reminiscencí, nezáživnosti a Fulínů z VB. Kdyby se Jenda Zeman teprve nerozkoukával po návratu z lágru, rozlouskl by to dřív, než stačíte říct „zlý občan Německé spolkové republiky“.. (01.02.2021)