Slunce, seno, erotika

"Toho bohdá nebude, aby český jezeďák od stolu utíkal." Jídlo je samozřejmě důležité, ale tady se řeší ještě závažnější problém - nudistická pláž v Hošticích. Já tedy nemám absolutně nic proti erotice, nicméně nazí tlustokožci mi kazí chuť na jídlo i sex, takže musím konstatovat, že raději sníst mísu jahod nebo i dostat pár facek než tuto erotiku. Bohužel nejsem majitelem aprobace na to, abych hodnotil, zda se tato nahatá cesta do Evropy vydařila či nevydařila, ale přesto mě mrzí, že jsem se na ni vůbec vydal. (14.07.2016)

Troška nám tu už trošku začínal babovřeskovatět. Tam, kde první díly nabízely výborně zvolenou sestavu herců i neherců, tam se teď promenáduje řádka italských eskapád, o něž se stará afektované duo Dejdar/Kaiser. A tam, kde dříve byly karikatury škodolibých vesnických drben a buranů, tam jsou teď vyloženě zákeřní a nesnesitelní kreténi... Baví zdaleka nejmíň. (03.04.2016)

Třetí z trilogie Zdeňka Trošky o osudech lidí z jedné jihočeské vesničky. Jejich každodenní starosti naprosto přesně a s humorem vystihuje pan režisér ve všech dílech. Aby ne, vždyť je to jeho rodná víska a polovina obyvatel jsou jeho příbuzní. Ústředním motivem tohoto dílu je dovolená v Itálii a navázání kontaktů s jedním z tamních družstev. Je to humorné, ale ne každý má tento druh humoru rád. Já ano. (03.04.2003)

Před pár měsíci jsem po dlouhé době jela dálkovým autobusem. Když jsem nastupovala, zdálo se mi, že vousatý řidič má v očích mírně psychotický výraz. A o pár minut později jsem pochopila. Na cestu napříč vlastí nám pustil SSE. A v MP3 přehrávači došly baterky. Vzpomněla jsem si na šestý díl Harryho Pottera. Známka T pro ta nejslabomyslnější individua pod Sluncem? Podle J.K. Rowling T jako Troll, podle mě T jako Troška. (09.05.2007)

Jednoznačně nejslabší díl celé trilogie. Dlouho jsem mu nemohl přijít na chuť, ale s přibývajícími stále hloupějšími novými českými komediemi jsem si uvědomil, že až tak špatný díl to není. Kdo spal u moře, ví, jak pravdivá slova jsou: Ty cikády řvou jako krávy! A živelné zájezdy Čechů do Itálie vypadaly přesně tak, jak ukázal Troška. Mnozí už na to ale neradi vzpomínají. Ještě více mě při dalších sledováních zaujala jakási ironická nostalgie. Když Matoušková řekne: Zlatý komunisti, ty po mně nikdá nic nechtěli, a kdyby mně to na hlavu spadnout mělo, bylo jim to jedno...., jednoho až zamrazí. A s časovým odstupem, kdy retro je v módě, v TV drhnou normalizační seriály a archivní věci v hlavním vysílacím čase - Chalupáři počínaje a ...když nám pánbůh archiv dal konče, pak je to mrazení dvojnásobné. Stejně jako úvahy - ale jakýpak soudruzi, co sme si to sme si...a my vám to nevzali, ale oni.... A snaha být světoví není v tom, že začneme pracovat, ale že vše zakonzervujeme a uděláme z toho věčný skanzen. V určitých momentech tak přechází zdánlivý humor v břitkou satiru naší společnosti. Zatímco někdo se pošklíbne nad parodií Lenina, jiný si uvědomí, že komunisti jsou stálou součástí naší společnosti, kterou prosákli odshora dolů a nazpět.... (05.08.2010)