Smrt na černo

Když uvážím, že v době vzniku jsem chodila do kina minimálně jednou týdně a o existenci tohoto filmu jsem dodnes neměla tušení, je vidět, jaký to byl už tehdy blockbuster ;-). Musím bohužel souhlasit s dalšími komentáři: nezajímavé, nezáživné, slibované psychologické studie postav jsem hledala marně, zrovna tak konec 40. let (tanečnice z Grand varieté Drahňovský jako by si odskočily z hlavního silvestrovského programu Československé televize, o účesech mladších pánů ani nemluvě). Přitom je to tak dobře obsazené... Snad aspoň honoráře pomohly pánům hercům zaplatit pár složenek, jiný smysl ten film mít nemohl. (28.12.2017)

Pokus o thriller z období třetí republiky. Jedna hvězdička je za starosvětský námět: proč už se dnes netočí thrillery o maloobchodních spekulantech s textilem? Druhá hvězdička je za komickou ideologickou paralelu mezi tím, jak p. Brodský vyšetřuje a jak se vyvíjí ve zprávách z rozhlasu zapojení Č.S.R. do Marshallova plánu: když to p. Brodskému nejde, o plánu se jedná, jakmile p. Brodský dostane textil ke spotřebitelům, vláda má volné ruce a plán odmítá. Zvláštní poznámka k hudbě, která je anachronická: pochybuju, že v r. 1947 se hrál kvazi rock'n'roll, který zní opakovaně ve snímku. (30.08.2011)

Výsostně společenská detektivka, která svým projevem bourá veškeré aspekty tohoto žánru. Žádné napětí, žádné drama a co se týče alespoň nějaké té lehčí akčnosti, radši v to ani nedoufat. Kšefty s látkami dva roky po válce je sice vkusné téma, ale když je na toto období nedostatečná výprava, uvěřitelnost prostředí padá vniveč. Scénář sice není zase až tak špatný, ale když není vůle dodat snímku nějakou tu detektivní atmosféru, je to nakonec úplně jedno. Menší politikaření snad ani nepřekvapí. Šrám na duši sice tento výtvor neudělá, ale lecjaký zážitek také ne. (14.12.2014)

Velmi průměrné československé krimi zabývající se distribucí poválečného nedostatkového textilu na černý trh. Toto téma samo o sobě se nezdá býti příliš zajímavým a filmové zpracování to jen potvrdilo. Film postrádá potřebné napětí, tempo je pomalé, zápletka předvídatelná a hlavní pachatel J. Langmiler je všem zřejmý už od začátku. Bohužel nemohu prohlásit, že film drží nad vodou aspoň známé herecké osobnosti, jichž se ve filmu vyskytuje opravdu mnoho. V. Brodský, ač skvělý herec, zde jako hlavní představitel ramena zákona nedokáže zaujmout natolik, jak bývá zvykem, avšak to kladu za vinu mizernému scénáři. Ve vedlejších rolích by se dali nalézt přesvědčivější výkony, např. S. Budínová jako milující mecenáška podnikavého J. Kanyzy, ostrý kriminalista J. Přeučil, tradičně nepříliš bystrý J. Lábus či italský kouzelník v podání L. Kopřivy stojí za zmínku. Celkově právem zapomenutý film. (26.06.2012)

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)