Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sud
    *****

    Dlouho jsem hledal psychothriller z rodiny "Strašáků" (tedy boj jedince o své území proti přesile), který by se jim svou atmosférou a vzrůstajícím napětím vyrovnal. Až nyní. A překvapení je o to větší, že jej na svědomí nemá Alfred Hitchcock, William Friedkin, Jacques Deray či Juraj Herz, ale František Vláčil. Z poetiky a básnického nadhledu předchozích děl zbylo jen pramálo. Místo toho se dostavila dusná atmosféra poválečných Beskyd, kde horko cítíte až na jazyku. Juraj Kukura ve své životní roli zahrál naprosto věrohodně muže, který se celý život konfliktům a násilí vyhýbá a nyní bere pod tíhou okolností odvahu a záchranu svých bližních do vlastních rukou. Pětice banderovců jsou opravdu odporné držky, obzvláště za albína Bartošku a Augustina Kubáně by se ani v Hollywoodu nemuseli stydět. Co by to bylo za Vláčilovku, bez hudby Zdeňka Lišky - opět bez chyby. Pan Vláčil nás dokáže napnout (rvačka Ondřeje s Bartoškou), dojmout (zaučování synka a loučení s ním) a připravit nám pár luxusních lekaček (úder pistolí, demižon, krev v potoce), aniž by nějak zvlášť tlačil na pilu. Závěr rovněž patří mezi ty nezapomenutelné. Poslední velký film Františka Vláčila. 100%.(6.1.2009)

  • nash.
    *****

    Strhující lidské drama o neokázalé odvaze, drtivém zoufalství, železné vůli a sebeovládání, o bolesti a lásce, ze kterého až neskutečně intenzivně sálá nejen letní vedro, ale především tichý vzdor, napětí a hrozba vibrující každým pohybem, každým pohledem, houstnoucí a rostoucí s každým záběrem, aby nakonec explodovaly v neskutečně emotivním finále, které sevře žaludek a zastaví srdce. Neskutečně intenzivní atmosféra, Juraj Kukura v nezapomenutelné životní roli a pro mě osobně nejsilnější Vláčilův film. Navíc jako bonus zasazený (a natáčený) do mých rodných beskydských kotárů. Zasáhlo mě to před lety v kině plnou silou a teď po letech jsou pocity stejně intenzivní.(19.1.2014)

  • Jiří K.
    ****

    Na tomto filmu jsem byl před mnoha a mnoha lety se základní školou v bývalém, dnes již neexistujicím, pražském kině Morava a je zvláštní, že i po tolika letech - po shlédnutí televizního programu - jsem si vzpomněl, že se jedná zrovinka o tento film. Už tehdá, neznaje nějakého Vláčila, na mně snímek zanechal dosti silný dojem a některé působivé sekvence jsem měl před očima ještě během celého mého dospívání :) Dějová linie příběhu je zasazena do letních měsíců v roce 1947, kdy naše země historicky nejvíce trpěla nájezdy Banderovců, což byli vojenské teroristické organizace rozpadlé po roce 1944 z ukrajinského protistalinského frontu organizovaného za války samotným Führerem. Žel, právě jedna takováto skupinka mířící z Polska a prchajíc do Rakouska narazila na osamocenou beskydskou farmu našeho hlavního hrdiny. Chějíc si odpočinout, najíst se a vykulírovat zraněného...hleďmě, právě v tomto okamžiku začíná tragédie lidí ocitnuvší se v nesprávné době na nesprávném místě. Excelentní kulturní zážitek! - čtyři a půl hvězdičky.(28.12.2004)

  • bila.tecka
    *****

    Zasazený do poválečného roku 1947, přesto nadčasový. Vláčil si všímá na postavě dobrovolného outsidera pod tlakem (tady sedláka daleko v horách v područí prchajících banderovců) téma osobní odvahy a cti. Povaha člověka obstojí ve vyhraněných situacích, jeho činy může soudit jen on sám. Kdo jiný se pak může zpříma podívat do zrcadla a neuhnout? Jen takových charakterů si jeho potomci mohou vážit a hrdě nosit své jméno. Film tak patetický jako tento komentář vůbec není, dýchá z něj spíš melancholie a zvláštní smutek podpořený i vypjatou hudbou Zdeňka Lišky.(10.8.2011)

  • mchnk
    ****

    Spokojenost rodinného života v krásném prostředí Beskyd je narušena. Dozvuk let minulých se přiblížil smrtelně blízko a situace nabývá na intenzitě. Veselý statek se mění v pevnost s tichými pohledy, které jsou ovšem více než výřečné. Oni nemají co ztratit a Baran chce žít a chránit. Boj s vlastním rozhodnutím a možnostmi. Hrdina se probouzí a začíná jednat. Liškovo překrásné tóny, které předpovídají danou situaci a Vláčilovo precizní režie i herecké obsazení. Na konci šedé normalizace režisér opět dokazuje svůj neobyčejný talent pro film.(17.6.2012)

  • - Natáčení probíhalo ve Velkých Karlovicích, Štramberku a ve Velkém Meziříčí. (Xell)

  • - Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)

  • - Snímek měl původně natáčet režisér Zdenek Sirový. (Xell)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace