Evropa

Abych se přiznal, tak jsem od filmu s takovou pověstí čekal cosi víc. Přesto zklamaný určitě nejsem. Moc pěkná a hluboká výpověď o člověku typu Švýcarsko, který byl naprosto šíleně semletý okolní mašinérií a obrovským nátlakem snad ze všech existujících stran. Domnívám se, že Trier skvěle vystihl atmosféru poválečného Německa, ale těžko cokoli s jistotou tvrdit, když jsem v té době neplaval ani ve vejcích. Nejvíce z celého filmu se mi líbily pasáže, když hypnotizér se sexy hlasem promlouval k divákům. Líbilo se mi i střídání černobílého formátu s barevným, ačkoli jsem v něm nezaznamenal žádnou logiku. Uvítám, když mě v poště někdo obohatí vysvětlením. Celkově tedy moc podařený snímek s pěkným poselstvím, ale jaksi jsem neměl pocit, že bych snad sledoval něco mimořádného. (16.09.2018)

Když jsem viděla Dogville, myslela jsem, že víc už Lars von Trier udělat nemohl. Pak mě ale Prolomit vlny přesvědčil o opaku. A teď přišla Evropa a já nevím, zda je možné ji srovnávat s nějakým filmem, vím však, že takhle vypadá umění. Dokonalá práce s kamerou, skvělé prolínání černobílé a barev, scénář bez chyby a hlavně vypravěč. Trier vás vtáhne do děje a nepustí vás z něj ani po závěrečných titulcích. Tenhle zážitek mě jen tak nepustí. "Až řeknu deset, zemřeš..." (24.01.2007)

Trier až magicky vtahuje diváka do vykolejené, zvrácené doby a doslova ho vymáchá v temné až halucinační atmosféře, tak, že závěrečné titulky působí dojmem šoku, násilného vržení zpět do skutečné reality. Příběh je poměrně jednoduchý, pracuje se schematy nepříliš vzdálenými filmu noir, vizuální stránka však rozhodně není pouhou nápodobou dobových postupů - už jen přiznaná ateliérovost natáčení, obsese zadními projekcemi, trikové postupy a snaha o opulentní efekty, barevné náznaky a další nepřeberné podněty dělají z filmu jeden z nejopojnějších vizuálních zážitků, co kdy plátna spatřila. Navíc využití vypravěče - hypnotizéra, který jako by celou vizi ovládá se dá rovnou označit za geniální a výborně uvádějící diváka do děje a horečnatého světa. Metafora dějin jako cesty vlakem, která nutně končí katastrofou, jakkoli se člověk tomuto vývoji událostí vzpírá a má je domněle ve svých rukou, nabízí již třetí vrstvu - Evropa je opusem jak pro milovníky napínavých a enigmatických příběhů (a žánrové hry), vizuální požitkáře a formalisty, tak pro ty, co film berou jako silný podnět k přemýšlení. V každém tomto aspektu film funguje na pět hvězd, takže je výsledné hodnocení více než jasné. (20.04.2012)

Skutečnost, že nejen Češi, Slováci či Švédové nebo Poláci dovedou točit kvalitní filmy, je i u nás známa právě tak jako skandinávský hraný film a jeho přínos. To slovo skandinávský bych ještě podtrhl. Odmyslíme-li si skvělé prolínání barev ve filmu - ve světě i u nás používané jen zřídka - černobílé (mastérióznost divácky sdílených dějů) i barevnost (realita raně poválečného Německa) a doplníme-li, že se jedná o nevšední koprodukci čtyř demokratických zemí, mezi nimiž nechybí ani Německo, vstupujeme do takřka poevské poetiky, která je však pevně zasazena do doby svého děje. Sydowem čtený autorský komentář spolu se záměrně stupňovaným dějem nás nenechávají lhostejné do posledního okamžiku. Neméně pozoruhodný je i námět a scénář. Idealistický, americky až nepochopitelně nepoučený syn německé exulantské rodiny židovského (?) původu přijíždí pomoci zemi, zdevastované mj. spojeneckým bombardováním, aby vykupoval utrpení, kterým v jiné rovině ušel právě jen svým exilem. Jeho křehkost a naivnost ho činí nejen zranitelným, ale i manipulovatelným. Konec, který ho neodvratně čeká (alespoň v příběhu) jen pro něj svým způsobem vysvobozením: už nemůže být zneužit. Zajímavá je zmínka nejen o wehrwolfech, ale o činnosti nacistického podzemí vůbec právě v západním - dokonce v americkém -okupačním pásmu; překvapí i drsnost a nesmlouvavost ve vystupování amerických orgánů; je však pochopitelná v zemi, v níž cizinec nikoho nezná a jejíž obyvatelé jen postupně berou na vědomí apokalyptickou porážku, jež jim byla Spojenými národy uštědřena. Zmínka amerického plukovníka (?), že 80% Němců je oddáno NSDAP a nacistickému režimu, je příznačná. Díky EVROPĚ lépe rozumíme i našemu transferu a okolnostem i způsobu, za nichž probíhal. Ještě zajímavější je výstižná charakteristika německé národní povahy viděná skandinávskýma - v tomto případě asi nejvíce dánskýma - očima; od té české se v tom hlavním zase tolik neliší. Ve filmu je ovšem i mnoho ryze německých prvků; německá účast - lze říci - úrovni i vyznění EVROPY jednoznačně prospěla. Z hereckých výkonů nejvýrazněji na mne zapůsobila vynikající německá herečka Barbara Sukowa, u nás naprosto nepochopitelně neznámá (zvlášť úžasná je expresívně pojatá milostná scéna na obřím stole s dětskou železnicí v podkrovních prostorách jejího rodného domu právě tak jako důkladnost německých examinátorských úředníků, zatímco doslova vedle tiká srtnosná výbušnina; tato konfrontace je ve své vyhrocenosti zvláště zdařilou). Jedna ze závěrečných vět o Evropě, ilustrujících postupné vyhasínání mladíkova života, hluboce zapůsobí; je to působivá věta moderní evropské identity. Dílo vyznívá i jako vědomě nadčasové poselství. Právem. Vedle KATYNĚ, SOPHIE SCHOLLOVÉ, SACCA A VANZETTIHO, DOZNÁNÍ a řady dalších mu náleží určitě místo víc než čestné. (02.10.2008)

I think I understand unemployment in Germany much better now. People just can't afford to work here. 1) Neobyčejně sugestivní kafkovský film nabízí harmonický soulad mezi obrazem a zvukem, mezi sdělením vědomým i podprahovým. 45letý režisér a scénárista Lars von Trier (jindy i producent, kameraman, střihač, hudební skladatel) zde dosáhl z mého pohledu patrně vrcholu své tvorby._____ 2) Fascinující vhled do německé duše i poválečného života byl natočen v městečku Chojna (Königsberg in der Neumark) u německých hranic asi 50 km jižně od baltského pobřeží - v oblasti, kterou na dvanáct let obsadil Přemysl Otakar II a Německo odstoupilo Polsku po druhé světové válce. Autenticita místa je dána jak jeho německou historií, tak i jeho stavem krátce po pádu socialistické režimu v Polsku._____ 3) Jasná a předvídatelná pointa nijak neubírá na absurdnosti posledních dechberoucích třiceti minut. Už jen kvůli nim stojí film za zhlédnutí._____ 4) Trier působivě vyjádřil osudovou předurčenost Evropy: You want to wake up to free yourself of the image of Europa. But it is not possible. (05.08.2016)