Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (962)
"Lůno ženy je brána do pekla." Snímek je to skvělý, hodně působivý, jen té deprese je na můj vkus trochu moc. Nicméně naši moudří, spravedliví a rozhodně neúplatní politici se na něj měli podívat dřív, než vrátili církvím její poctivě nakradený majetek ... a pro jistotu, aby je v poslaneckém klubu nenavštívil nějaký potomek inkvizitora Bobliga, vrátili i něco navíc. Díky, elito národa. ()
Tak takle se křižuje pravá víra, rádoby právem, náboženským fanatismem podpořeným téměř lidovými báchorkami a jednou bláznivou knihou, lidskou hamižností a méněceností , strachem církve z vlastní kompromitace. A Otakar Vávra tomu samozřejmě neopomenul dodat silný podtext o člověku opuštěném Bohem. A je mi jedno, že tím podtrhoval své politické stanovisko, i přestože tehdejším režimem skutečně nebylo pochopeno. ()
První, při čem mě dokonale zamrazilo, byl ďábelský Václav Lohniský a jeho do tmy zářící oči. Chvílemi jsem si říkala, jak se něco takového mohlo stát jen tak, jakoby se vlastně vůbec nic nedělo. Temno, zlo, smrt, bezmoc, strach. A to nejhorší. Manipulace, diktát a nadvláda. Je až neuvěřitelné, co je jeden posedlý člověk schopen udělat pro dosažení svých strašných cílů, bez absolutně žádného ohledu či pocitu viny vůči desítkám lidí, které poslal na smrt. Jeden z klenotů našeho filmu. Atmosferické, temné, ponuré a šílené. "Ženino lůno je brána do pekla..." ()
Inkvizitor Boblig má rád svou krásnou práci. S nadšením se věnuje mučení a jakýkoliv výsledek své činnosti dokáže vysvětlit po inkvizitorsku. Když se mučený přizná, tak musí být potrestán. Když své činy popírá, tak lže pod vlivem ďábla. Když mlčí, tak ho umlčel ďábel. Když křičí nebo se směje, tak je nepříčetně posedlý ďáblem. Když vydrží mučení, tak mu ďábel znecitlivěl tělo. Ortel je vždy stejný: popravit a zabavit majetek! Je to velmi depresivní snímek, jež by mohl v mladých nerozhodných mužích vzbudit touhu po zajímavém povolání. ()
Nadčasové podobenství o moci, která s každým zatočí a tu pravou pravdu z něj nakonec vytluče. Soudruzi se nakonec poznali, přesto film neskončil v trezoru, jen se zkrátka nějakou dobu nepromítal. Od začátku 80.let se opět začal sporadicky objevovat v kinech, ale do TV si našel cestu až po roce 1989. Výjimečné spojení Kaplický+Vávra+Krumbachová funguje bezchybně. Autoři přiznávají, že skutečné šumperské procesy byly daleko drastičtější - brutálně byly například vyslýchány i malé děti. Jednu z rolí prvních usvědčených čarodějnic si zahrála J.Štěpničková, která si odseděla několik let ve vězení za pokus opustit republiku. Petici za její uvěznění podepsala většina hereckých kolegů a kolegyň. V.Šmeral, hrající inkvizitora, byl naopak kovaný komunista, který velkému množství lidí ublížil. Vávra tak alegoricky natočil procesy z 50.let, kde oba jmenovaní stáli stejným způsobem na opačných stranách barikády.... ()
Galerie (111)
Zajímavosti (48)
- Na zámku Velké Losiny proběhla v roce 2019, v rámci oslavy 50. výročí od vzniku filmu, výstava kostýmů, rekvizit a fotografií z tohoto filmu. (LaCasita)
- Příliš se neví, že realita daleko předčila film i samotnou knihu Václava Kaplického. Procesy totiž nezačaly až v roce 1651 s inkvizitorem Jindřichem Františekem Bobligem, ale už v roce 1622 v Jeseníku. Přesné počty odsouzených nejsou známy. V roce 1636 začalo nejhorší období, které skončilo dokonce stavbou pecí na spalování hříšníků ve slezské Nise. Dr. Lorenz, který procesy započal, byl osobou daleko horší a nebezpečnější než olomoucký inkvizitor Boblig. Skutečný konec těchto hrůz nastal až v roce 1775, kdy se opět nišští občané pokusili rozpoutat čarodějnické procesy, tehdy ale vrchnost vše konečně správně vyhodnotila jako pouhé udavačství. (pornogrind)
Reklama