Kladivo na čarodějnice

"Raději nepouštějtě inkvizitora do našich domů." - "Do domů ne. Ale sem... sem se už dostal." Strašný, príšerný, desivý a obludný film o tom, že najhorších vecí sú schopní primitívi s mocou presvedčení o tom, že si ich ako svoj nástroj vybral Boh. Pôsobivá, mimoriadne nepríjemná a znepokojivá atmosféra. Extratemné časy, v ktorých bolo až šialene jednoduché skončiť na hranici. Sú doby, v ktorých by som fakt nechcel žiť. Čertovo kolo sa roztočilo. Ale nepoháňali ho čerti. O Petrových kameňoch sa mi bude snívať. Vadila mi snáď len hudba; na taký vážny film ju ladili do komediálna, aspoň mne to tak pripadalo. (16.01.2007)

Na to, ze je to Ceskoslovensky film je natoceny velmi kvalitne. V tom obdobi by sa dala kludne porovnat aj s francuzskou produkciou, ci uz po scenaristickej, kostymovej alebo aj vypravnej stranke. Neludske mucenie pod velkou mocou inkvizicie ma nenechalo chladnym a preto musim dat plne hodnotenie. Je to az neuveritelne, ako dokazali sudcovia ludi mucit, len aby im povedali to, co chcu pocut a na skutocnej pravde akoby im ani nezalezalo. U mna je tento film zaradeny medzi najlepsie ceskoslovenske filmy... 26.04.2009 ________ Elo Romančík - (Lautner) +++ Soňa Valentová - (Zuzana) +++ Vladimír Šmeral - (Boblig) +++ Josef Kemr - (Ignác) +++ Jiří Holý - (Farář König) +++ Eduard Cupak - (Farář Schmidt) +++ Martin Růžek - (Biskup) +++ Josef Bláha - (Hrabě Šternberk) +++ Hudba: Jiří Srnka +++ (05.07.2008)

Hodně depresivní a působivý snímek. Nejsilnější film o zlu, bezspráví a bezmoci, co jsem viděl. O době "čarodějnictví" jsem se nidky více nezajímal a moc o tomto tématu nevěděl, ale film mi ji, myslím věrohodně, představil. Co se týče mučení, také jsem čekal tvrdší kafe, ale musím uznat, že na dobu, kdy byl film natočen, je to dost odvážné a nezakryté. U herců není co vytknout, naopak musím určitě vyzdvihnout výkon pana Šmerala a také menší, ale o to více působivou roli pana Lohninského. Dílo se sice nezapíše mezi moje oblíbené filmy, nebo snímky, které bych si často a rád pouštěl (resp. tohle nemusím zase hodně dlouho vidět), ale rozhodně si vysloužilo moje uznání a plný počet *. (20.09.2008)

Já osobně nedokážu mlčet tam, kde je jakkoliv útočeno na církev, a to třeba i po právu. Tady ale nechápu, v čem by film měl být proticírkevní nebo dokonce protináboženský! Hlavní hrdina kněz, který se setká se státní zvůlí (a že se tady jednalo o státní instituci, ví každý, kdo měl z dějepisu na základce alespoň čtyřku), postava, která projde přerodem k "dobrému" další kněz, všichni věřící - až na hlavního záporáka, který jediný se považuje za něco víc, něco nahoře. Paralela s komunistickými procesy je neskutečně hrozivá - "ano, přiznávám se, poníženě děkuju, počkejte, ať to řeknu všechno správně". Podívejte se na Costa-Gavrasovo Doznání, a budete mít jasno. Takové nebezpečí nám hrozí, když se k moci dostane nedostudovaný právník toužící po penězích - no, v případech komunistických mocipánů šlo leckdy i o nedoučené krejčí, ale lidstvo holt postupem času neskutečně blbne. Kupa odkazů by se dala najít i na obecně existencionalistické pojetí osudu člověka ve společnosti nebo i v životě - např. kafkovská spravedlnost a právo. Gemini:Ty se nejdřív nauč česky, než začneš pindat! (Ledaže bys zdravil jenom ty ženy.) (05.03.2006)

Nepochybně jeden z vrcholů české kinematografie. S jistou pořádnou dávkou inkvizitorského nadání lze snímek vnímat i jako kritiku církevního tmářství. Je ostatně dobrou vlastností velkých filmových děl, že bývají otevřena interpretaci. Pro mě je však Kladivo na čarodejnice spíše filmem o (nejen) náboženské horlivosti, která dláždí cestu ďáblům, není-li usměrněna moudrostí (přesněji ctností zvanou "prudentia"). Je podobenstvím - současným i nadčasovým - o ďábelské moci a lidské bezmocnosti; o křehkosti našeho já, jež lze bolestí a strachem rozhlodat a zlomit a zbourat, a pak postavit znovu a jinak podle vůle mocných. Avšak také o odpouštějící lásce, která nesoudí jako inkviziční tribunály a člověku otevírá cestu právě tehdy, když selhal... a z Jidášů dělá Petry. (28.03.2009)