Komediant

Mám rád historické filmy, takže je většinou i cíleně vyhledávám. Tenhle jsem viděl víceméně náhodou v TV. Nelituju toho, byť příběhová linka o kočovných hercích mě nijak výrazně nezaujala a celý film působí dosti televizním dojmem. Co mě totiž zaujalo hodně, je vykreslení oblastí, jimiž se s plnou intenzitou přehnalo dění třicetileté války, hlavně v podobě řádění demobilizovaných žoldnéřů (tzv. Hundlédrů - blíže např. v tomhle vynikajícím filmu). Mimochodem, žoldnéřské armády byly zhusta nebezpečnější civilnímu obyvatelstvu než nepříteli a obyvatelstvo se obávalo svých - tedy císařských - zcela stejně jako třeba Švédů. Většinou zcela oprávněně. Poučení vedlo po roce 1648 k systému pravidelných armád. (09.08.2008)

Obávám se, že Vávrovi se tehdy asi každý bál říct, že scénář potřebuje přepracovat a šikl by se pořádný dramaturg jakožto oponent. Protože ten námět o múzách, která by ve válce mlčet neměly, že hrůza se dá porazit krásou a láskou, ten je hodně silný. Ale zpracování je mizerné, herci hrají strojeně, deklamují, jejich role jim nevěřím. Teda kromě Veškrnové, ale ta tehdy ukazovala nejen kozy na potkání. Zazní tu pár zajímavých myšlenek (třeba za celou dobu neuvidíme Švédy, ale naši zběhlí vojáci se dopustí mnoha mordů a loupeží), jenže je to pohřbeno pod hromadou balastu a přehnané patetičnosti. Navíc se vlastně v poslední čtvrthodině ani k původním postavám nevrátíme, což hodně zamrzí, chtělo to nějaké zakončení u všech příběhů. Kamera, výprava, lokace, vše skvělé, ale žel celek se rozpadá na kusy a nefunguje. (10.02.2023)

Stejně jako v případě "Putování Jana Amose" nebo "Veroniky" jde o adaptaci díla Miloše Václava Kratochvíla. Vávrovo souznění s tímto autorem se tu projevilo celkem pozitivně a na základě příběhu kočovné herecké společnosti putující střední Evropou zničenou válečným běsněním, se režisérovi podařilo mistrně zachytit chmurnou dobovou atmosféru a zároveň konfrontaci bláhového idealisty s drsnou životní realitou. (21.09.2007)

Film o lidech své doby, nápadně připomínající ale i lidi dnešní doby. Tedy ve vztahu ke kumštu podle jeho náročnosti. Kolik lidí leze do divadla a směje se stále na stejných místech, takže se stále dokola hrají stejné kusy. Divák víc nechce... Tenhle film je o nadšenci, který věří že co zajímá jeho, bude zajímat i víc lidí, ale nikdo o Shakespeara a jeho hru v zemích českých nestojí. Nestojí ani dnes, to jen škola je naverbovala k návštěvám divadla. Co na tom, že prd rozumí Hamletovi, ale chodí, tak se dává... (26. 2. 2011) (25.02.2011)

Lidé se v té divoké a bouřlivé době chtěli bavit jednoduchými komediemi, aby zapomněli na válečné útrapy. Neměli náladu na nějaká složitá dramata, kde se to hemží dalšími mrtvolami. Film je dobrou ukázkou toho, že kočovní herci to neměli jednoduché a že se museli protloukat jak se dalo. Oldřich Kaiser je herec s velkým talentem, ale bohužel ho utápí v chlastu a dělá kraviny. (14.02.2011)