Zelená karta

Ale tak jó, dá se to. Krásný byt se skleníkem. Ze všech podob G. Depardieu mám nejméně ráda to klišé o neotesaném obrovi s laskavým vřelým srdcem, jeho vizáž k tomu svádí, já vím. Beru to v komedii (Drž hubu!, Obelix), ale tady už mě to neba. Je tam moc té "američtiny", což na jednu stranu chápu, je to o Francouzovi, co chce - pro mě naprosto nepochopitelně - žít v USA. Na druhou stranu, kdyby to bylo čistě francouzské, mělo by to asi větší šťávu a byla by to určitě větší legrace. Ovšem klavírní vystoupení pana skladatele bylo perfektní! (17.05.2010)

„Na ten pohovor se připravte. V pondělí večer bude po všem. Začneme připravovat rozvod.“ - „Už aby to bylo!“ Ale žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří…I přes hrozbu prozrazení a odlišnost ústředního páru jde o moc příjemnou, pohodovou romantickou komedii (atmosféru pomáhá dotvářet i skvělý soundtrack, v němž převládá nevšední mix interpretů jako Mozart či Enya). Člověk se u ní spíš po většinu času usmívá, než že by se přímo za břicho popadal, ale je tu celá řada drobných, vtipných scén (zapálené mluvení o rostlinách, objednávání v restauraci, setkání s imigračními úředníky, společné nakupování, alternativní klavírní koncert, focení, psaní dopisů atd.). Ale důraz je hlavně na romantiku, a chemie, jiskření (i když mnohdy je to spíš hromobití) hlavního páru funguje na výbornou, navíc se vše vyvíjí postupně, přirozeně, křehce. A konec se opravdu povedl. Film léty jen zraje a já po mnoha zhlédnutích navýším na slabších 5*. Tuhle poctivou, milou „romanťárnu“ opravdu můžu. „Jste ženatý, Georgi?“ - „Já? No, já...obvykle ne.“ (14.09.2012)

Příběh přistěhovalce, který chce získat zelenou kartu díky manželství se ženou, která chce získat podkrovní byt se zimní zahradou. Jednoduché, ale jen na pohled. Roztomilé romantické drama, které se vám lehce dostane pod kůži a při scéně s klavírem doslova propadnete šarmu Depardieho. Andie je také doslova k sežrání a po mnoha rolích, kdy byla spíše podružnou postavou, zde tvoří dokokalý a sehraný filmový pár. Vřele doporučuji romantickým dušičkám, anžto tento kus se blíží dokonalosti. 90% (17.12.2014)

Na adresu tohoto filmu nemůžu říct naprosto nic špatné, ode mne dostal plných pět hvězd a to zejména proto, že to co předvedla ústřední dvojice, byla naprostá herecká dokonalost, samozřejmě bráno tak že se jedná o komedii, která má primárně pobavit, ale má i svůj hluboký lidský podtext! Byl jsem strašně rád, že jsem na tento film narazil, protože se mi dlouhá léta různými osudovými okamžiky vyhýbal a viděl jsem ho, až po obrovské spoustě televizních repríz. Nadšení bylo oprávněné a proto je mé hodnocení, alespoň podle mě zcela na místě! (05.01.2015)

Andie a Gérard. Střešní byt se skleníkem. Chemie pracující na plné obrátky. Charizma francouzského (sice tloustnoucího, ale co jako?:) chlapíka, který vlastní jeden z nejtypičtějších nosů filmového plátna ruku v ruce s přirozenou krásou americké ženy s nádhernými, kudrnatými vlasy. Lehký, inteligentní humor, v jehož stylu se nese celý film, dialogy i atmosféra. Nejvíce mě rozesmála scéna, kdy za Bronte a Georgem přijdou dva pracovníci z imigračního oddělení. Oba dva se sotva poznali a mají vyprávět o svém manželství a o tom, jak se poznali. Tato situace přináší geniální rozehrávání a instinkty ze strany Bronte a George. Okouzlující je rovněž scéna ze závěru filmu, kdy se na sebe oba několik sekund dívají přes sklo kavárny. Beze slov, pouze pohledy a lehké úsměvy. V nich dokázali říct vše. Konec filmu mě sice plně neuspokojil, ale scény před ním mi daly alespoň to, nač jsem po celý příběh čekala. Pro mě téměř geniální snímek. (29.12.2011)