Občan Kane

Když jsem si pouštěl Kanea poprvé, tak jsem o Wellesovi nikdy neslyšel, Cotten mi byl nesympatický a ke starým filmům jsem nahlížel jako na kus nudy. Od té doby se spousta věcí změnila a já usedal do křesla jako znalec a milovník Wellesových postupů a starých filmů. Tentokrát to nebylo jen z povinosti, ale z lásky a chuti vidět ten převratný film a nevynechat žádnou sekundu, pořádně se soustředit. A dneska říkám, že Citizen Kane je opravdu stěžejní dílo světové kinematografie, díky svým vypravěčským pustupům z pohledu několika osob, které nejsou v jedné linii, díky famozní kameře, stylistickým trikům, monumentalitě. Dneska se na to díváme zcela normálně, ale na tu dobu to bylo VÁŽNĚ nejpokrokovější dílo, proto se nebojím říct, že Orson Welles byl kinematografickým prorokem! Stále budu mít nejraději Dotek zla, ale tohle je vážně diamant mezi filmy, který by měl vidět každý, kdo se byť jen o film trošičku zajímá. (15.11.2008)

Tak tenhle film opravdu není kritiky vyzdvihován pro nic za nic. Absolutně geniální Wellesovo dílo je tak výborné, že (až na černobílý obraz) má člověk pocit, že to je klidně film ze současnosti... Vypravěčské postupy pomocí flashbacků, přesná kamera a střih jednotlivých scén, stejně jako výborné herecké výkony jsou vzhledem k datu vzniku neuvěřitelné. Opus vyprávějící o muži, jehož bohatství by mu mohl každý závidět, a přesto ne a a ne dojít opravdovému štěstí, je vskutku výtečně natočen. A kromě mnoha filmařských fines, které určily kinematografické postupy na další půlstoletí a které jsou dnes již zcela běžně viditelné v každeém filmu, se zde nachází i nádherná a zahádná pointa. Na její vyřešení si každý ale musí přijít (či nepřijít) sám... Bravo! (20.03.2007)

O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. (15.03.2007)

Takéto filmy by si mali povinne púšťať začínajúci filmoví labužníci, pretože po troch tisíckach zhliadnutých filmoch už snímok pre mňa nevyznie až tak originálne a pôsobivo, ako by mal. Príbeh triumfuje už od samého začiatku, rozprávačské tempo je nasadené tak vysoko, že som nechcel uveriť, že bude tak strhujúco pokračovať až do samého záveru. 85%. (14.10.2008)

Aj keď vo svojej dobe prepadol, neskôr si vydobil nálepku "najlepší film všetkých čias". Z dnešného pohľadu film pôsobí stále tak, akoby mu roky nepribúdali. Príbeh o vzostupe a páde časom neskutočne bohatého vydavateľa New Yorkského denníka je stále aktuálny a ešte dlho bude. Posledné a tajomné slovo z jeho úst..."rosebud", rozpúta pátranie po jeho životnej kariére , úspechoch i pádoch. Sídlo, aké sa mu podarilo vybudovať a majetok aký nazbieral si zasluhuje obdiv. Najlepší film to pre mňa nebude, ale prívlastky ako jeden z najlepších a prelomových filmov kinematografie si určite zaslúži. 80%. (31.07.2011)