Občan Kane

Občana Kanea som si dal ako moje 1000-e hodnotenie. Ide o dielo, ktoré síce v súčasnosti môže niekomu pripadať bežné a nezáživné, v čase svojho vzniku však muselo ísť o veľmi novátorský film, ktorý predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas. Otázka čo je Rosebud, zodpovedaná v posledných sekundách filmu tak, aby divák pochopil, že Rosebud je vlastne taký ,ako celý život pána Kanea, teda drahý,opulentný a hlavne prázdny, je len prostriedkom k pátraniu po tom, kto a aký vlastne Charles Foster Kane bol. Orson Welles je v hlavnej úlohe absolútne démonický. 10/10 (25.11.2005)

Velká škoda, že ve své době byl film nepochopen a neuspěl (dost také díky předobrazu Kanea tiskovému magnátu Hearstovi). Přelomový film natolik předběhl dobu, že mnozí diváci vycházeli z kin zcela zmatení. Nová práce s kamerou, různé fimařské techniky a především nelineárně vyprávěný příběh jedné postavy podávaný různými osobami. Dnes běžné, tehdy novátorské. Jak někde Welles později řekl: "moje kariéra měla zvláštní dráhu - začínal jsem na vrcholu a pak už jen jsem padal dolů." O filmu vypráví zajímavý snímek RKO 281. (28.07.2003)

Vždy ma zaujímali filmy o veľkých magnátoch, o ktorých si všetci mysleli, že majú dokonalý život plný luxusu a obdivu a pritom musia bojovať o čo i len kúsok úprimnej ľudskej priazne. Že takýto intelektuálny počin natočil 25ročný mladík, pre mňa zostane záhadou do konca života, no ako spomínajú ostatní, pred jeho neuveriteľnou vizuálnou premenou v starého politického diplomata, skláňam klobúk - veď sa písal rok 1941! Občan Kane je náročný najmä vďaka neustálemu presúvaniu v čase a rôznym dejovým linkám, čiže je to ten posledný film, ktorý si treba pustiť, keď vám klipkajú oči :-) Osobne ma doslova uchvátila ,,raňajková" scéna s prvou manželkou, ktorá v priebehu niekoľkých sekúnd dokonale poukázala na večne ubiehajúce roky s večným stretávaním sa pri raňajkách prinášajúce očakávanú rutinu. Taktiež ma oslovil temný gotický podtón, ktorému nešlo odolať a pochmúrny režisérsky prístup, schopný napriek dobe vzniku navodiť v noci tú správnu atmosféru. (02.08.2010)

Na to, jak se na amerických evergreenech ze čtyřicátých či padesátých let občas jen těžko hledají mouchy, vidím jich na Kaneovi až překvapivě dost. Přitom po řemeslné stránce nemohu vytknout absolutně nic, protože práce s kamerou je neskutečná a veškeré prolínání či přibližování bere dech. K tomu se musí připočíst úžasné masky, které vydatně pomáhají atmosféře. Přesto mám z Občana pocit mírně nafouknuté bubliny, kde několik výtečných scén zůstává pouze ostrůvky v rozbouřeném moři a do filmu kvůli jeho zbytečné roztříštěnosti nedokážu proniknout tak, abych neměl pocit jisté polovičatosti. Film tak v hlavě zůstává, ale více jako nevšední událost než klenot. Welles se v tomto případě ukázal jako lepší herec než režisér. 70% (06.10.2006)

O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic. [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak i proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. (15.03.2007)