Ztracený víkend

Wilderov realistický, mrazivý obraz moci alkoholu nad človekom, v mnohých smeroch prelomové dielo. Ide o prvý snímok kde sa po prvý krát použilo slovo alkoholik a kde sa alkohol dával do súvisu s chorobou (alkoholizmom). Nie je teda divu, že vtedajšej vyššej bohémsko-dekadentnej spoločnosti tento film moc nezavoňal. Avšak aj s odstupom času možno povedať, že ide o strhujúce dielo, veľmi verne popisujúce psychológiu človeka ovládaného alkoholom. Mierne ma tam iritovala naivná postava priateľky opileckého sympaťáka Millanda (Jane Wyman), ale to je len taká malá drobnosť v porovnaní s celkovým prínosom do dejín kinematografie. Len škoda tej cenzúry, keby to skončilo tak, ako pôvodne Wilder zamýšľal, bolo by to ešte lepšie. Ľudská obmedzenosť dokáže niekedy napáchať veľké škody. (11.08.2015)

Říkal jsem si, že alkoholismus je zajímavý téma. Kór, když se tu člověk o něm baví po osmi pivech a nějakým tom tajtrlíčkovi. Ale že Amíci z alkoholismu udělají takovou frašku, tak to bych nečekal. Billy Wilder je možná dobrý režisér, ale asi neví, jak to v životě chodí, protože to, co jsem viděl s realitou dnešních dnů má pramálo společnýho. A ten závěr? To byla čirá pohádka, kterou bych rád přetočil všem alkoholikům, s otázkou zdali si myslí, že jejich život by mohla potkat taková štěstěna. No samozřejmě, že by nemohla. Člověk by mohl zapřemýšlet, kde se pak zrodil ten typický americký happyend, který se americkým filmem táhnul několik desítek let. Ztracený víkend má dobrý nápad, ale člověk nad ním chvíli přemýšlí, jestli to nebyla ztracená hodina a půl, protože vůbec nic nenabídne. Respektive nabídne, ale s hrubě opracovanou nabídkou to končí a dál cesta nevede. Slabý. Myslím si, že když půjdu do putiky a hodím pokec s místníma dědkama, tak zažiju větší a krušnější drama, než má tenhle film. (14.05.2013)

Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán. Asistovat člověku na jeho neodvratné cestě do záhuby je děsivé a to se prosímpěkně jedná pouze o plátno. Děj filmu odsejpá, o tom není sporu, avšak zároveň není sporu o některých (snad až úchylných) naivnostech. Jak už přibližně popsal DaVId 82, veškeré ženské postavy snímku jsou z "hrdiny-alkáče" naprosto paf, jedna ho miluje už celé tři roky nehledě na množství jím vypitého alkoholu, další mu cpe prachy (na alkohol, že by?) a třetí ho ani ne tak toleruje jako vítá a to jako svého nájemníka. Tři se tří, to je hezká statistika. Téměř to až vypadá, že srdce každé děvy získám nezřízeným alkoholováním. Děkuji, nechci. A pak ten závěr, vážení! Já posledních pět minut trochu usínal a tak jsem si s titulkem THE END nebyl zrovna jistý, že to co jsem právě viděl, nebylo už z říše snů. Nebylo. Ano, chápu poplatnost doby a kodex Haysův... Na každý pád závěr ZTRACENÉHO VÍKENDU je jak rána do hlavy po procitnutí z bytelné pijatiky do bytelné opice. (18.04.2013)

Věru těžké hodnocení. Na jedné straně tradičně výborná režie Billyho Wildera a skvělé herectví Raye Millanda, které ani v nejmenším nezestárly, na druhé straně hollywoodsky mělké uchopení tématu a místy zřetelná naivita scénáře. Pokud ale zohledním dobu vzniku a závažnost tématu, vychází mi, že se musím přiklonit k vyššímu hodnocení, a tím pádem ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 75 %. (25.12.2016)

Mladý, pohledný a jistě i nadějný spisovatel se ocitá ve spárech alkoholové závislosti. Jeho přítelkyně i bratr se všemožně snaží mu od této zhoubné neřesti pomoci. Spolu s bratrem mají vyrazit na ozdravný víkendový pobyt. Na ten nakonec odjíždí bratr sám a stejně tak o samotě zůstává se svým zákeřným přítelem, alkoholismem, i náš pisálek. Celý víkend má na to, urovnat si vše v hlavě, bohužel opilost k řešení vůbec nepomáhá. Mladík postupně utratí všechny peníze, skončí na záchytce a kdyby nebylo jeho milované přítelkyně, bůhví, jak by dopadl jeho celý život. Na svou dobu velmi otevřený pohled na zmařený život člověka stiženého alkoholismem. Dokonce výrobci alkoholu chtěli podplatit autory, aby film vůbec nespatřil světlo světa. Film je oceňován nejen na poli diváckém, ale i akademickém, získal 4 ocenění, mezi nimi i to nejvyšší - film roku. A po právu. Ray Millard v hlavní roli svou roli pojal velmi zodpovědně a diváka až mrazí při jeho opileckých výstupech. Jeho oddaná přítelkyně a láska, která se snaží bojovat za lepší zítřky, je naprosto okouzlující a já osobně jsem jí držela všechny pěsti, aby svého milého přivedla konečně k rozumu. Alkohol je jedna z velkých metel lidstva a je jen dobře, že i v takto rané filmařské době se našli tací, kteří se odhodlali a podle knižní předlohy zpracovali film. (20.08.2012)