The Best Years of Our Lives
Najlepšie roky nášho života
Režie:
William WylerScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (více)Obsahy(2)
Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
Nejlepší léta našeho života, kouzlo tohoto filmu je nevyčerpatelným pramenem filmového mistrovství, pro diváka, který vyžaduje u filmu přemyšlení, nic není tak mocné jako obyčejný příběh lidí ze života návratu po II světové válce vracejících se domů, do míst kde mají rodiny a začít normální života po hrůzách z právě prožité války, byl to příběh přesně podle mé představy, který i dnes má co říct. ()
Já ty filmy klasického Hollywoodu, Zlatého věku, prostě žeru. Tyhle velkobijáky jsou sice lehce uniformované, ale většinou tak nádherně zahrané, natočené a odvyprávěné, že jim dnešní produkce nesahá ani po kotníky. Wylerova Nejlepší léta našeho života obsahují všechno, co obsahovat mají - dokonce i ten sladký polibek na závěr. Parádajs po všech stránkách. ()
Zaradenie sa do života, prerušeného vojenskou službou je vďačným námetom, všeobecne vystihujúcim situácie, kedy sa po dlhšom odlúčení niekto vracia späť do rodinného hniezda. Wyler vytvoril nadčasové dielo, ktoré bolo zároveň v čase vzniku (1946) aktuálne. Na príklade troch frontových vojakov, z ktorých sa jeden vracia ako invalid, ukazuje variácie ich vzťahov s tými, ktorí čakali doma. Zahrnie do toho sociálne problémy, spoločenskú kritiku, humor i emócie. Nevyhol sa rozvláčnosti, ignorancii najchudobnejších a tomu, že v prípade zobrazenia neduhov, sa neodvažuje ísť proti systému, vymedzuje sa skôr voči typom správania. Vyzdvihuje americké hodnoty (rodina, práca, vlasť) a zároveň upozorňuje, že tí, čo bojovali za vlasť sú síce vítaní, no čelia aj nenávistným názorom starousadlíkov, mamonárskym pravidlám bánk a niekedy aj s partnerkám, pre ktoré je kvalita muža odvodená od výšky jeho príjmu. Vyrovnanie sa s traumami ponúka existencia milujúcej rodiny a vernej lásky. Pokiaľ nie je k dispozícii, stále ide o krajinu neobmedzených možností. Pri troche snahy dá nájsť práca, nadväzujúca na vojnovú prax. Zdieľané hodnoty sú všeobecne platné a kritika pomerne citlivo naťukla boľačky americkej spoločnosti, akými sú xenofóbia, rasizmus a mamonárstvo. ()
Skvěle drsná sebereflexe Američanů po II. světové válce, kterou sice jako národ vyhráli, ale jedinci na ni často dost tvrdě doplatili. Z technického hlediska nemůžu vytknout vůbec nic a i scénář byl bezvadný, ale co zase kurva ty tři hodiny? Proč se to vždycky posere na stopáži? A přitom to mělo takový náběh! 60% ()
Nejvíc mě na tomto filmu dostal fakt, že herec, který hrál Homera, opravdu nemá ruce (viz. zajímavosti) a čím vším si poté prošel (viz. IMDb). Jinak co se týče filmu, chápu označení klasika a věřím, že Američany tento film opravdu zasáhl, ve své době. Má jediná výtka je stopáž - sem tam mi přišlo, že se něco dalo vystřihnout či zkrátit, ale jinak musím říct, že jsem mile překvapen. Tenhle film rozhodně není hloupý a ví, co chce říct a to se cení. 80 %. ()
Galerie (29)
Zajímavosti (16)
- Postava, kterou hraje Ray Teal, je uvedena v titulcích jako „Mr. Mollett“. Jeho jméno však ve filmu nikdy nezazní. (ČSFD)
- Homer Parrish byl původně napsán jako válečný veterán trpící bojovým traumatem. To bylo po obsazení Harolda Russela změněno na fyzické postižení, jelikož herec přišel o obě ruce. (ČSFD)
- Fredric March hrající ve filmu bankéře pracoval v oboru bankovnictví i ve skutečném životě, a to předtím, než se stal hercem. (ČSFD)
Reklama