Nejlepší léta našeho života

K slávnemu filmu o problémoch demilitarizovaných vojakov som sa dostal po druhý krát až teraz. Ako je to už pomaly tradíciou, stálo ho to hviezdičku. Najlepšie roky nie sú iba slávnym, ale aj mimoriadne kvalitným filmom. Filmom s príťažlivým námetom, zaujímavými príbehmi a morálnymi problémami pri vyrovnávaní sa s rozdielmi medzi očakávaniami a realitou. Ale tiež filmom v niektorých pasážach zdĺhavým, popisným, filmom, pri ktorom má niekedy divák pocit, že inak vynikajúci herci to preháňajú a do toho všetkého znie pomerne vtieravá hudba. Celkový dojem však napriek niektorým nedostatkom ostáva veľmi silný a štyri hviezdičky sú viac ako zaslúžené. (12.05.2014)

Skvěle drsná sebereflexe Američanů po II. světové válce, kterou sice jako národ vyhráli, ale jedinci na ni často dost tvrdě doplatili. Z technického hlediska nemůžu vytknout vůbec nic a i scénář byl bezvadný, ale co zase kurva ty tři hodiny? Proč se to vždycky posere na stopáži? A přitom to mělo takový náběh! 60% (10.08.2017)

Já ty filmy klasického Hollywoodu, Zlatého věku, prostě žeru. Tyhle velkobijáky jsou sice lehce uniformované, ale většinou tak nádherně zahrané, natočené a odvyprávěné, že jim dnešní produkce nesahá ani po kotníky. Wylerova Nejlepší léta našeho života obsahují všechno, co obsahovat mají - dokonce i ten sladký polibek na závěr. Parádajs po všech stránkách. (19.09.2013)

Wyler splnil to, v co jsem po shlédnutí filmů od Kazana už ani ve skrytu duše nedoufal. Natočil ve své době sociologicky kritickou studii s komediálními prvky, která dokázala odolat zubu času, což se například při paradoxně mnohem vážnějším tématu jako u Džentlmenské dohody, nepovedlo ani náhodou. Se stopáží to sice poněkud přehání a zejména v první polovině snímku by se dalo stříhat ještě o sto šest, ale vzhledem k pochopení oné doby a vlastně i roku ve kterém snímek přišel, se to dá přežít i když je to z dnešního pohledu přece jenom trochu natahované. Klobouk dolů před hereckými výkony, kromě monotématických studiových polibků není co vyčítat. Snad si jen ještě trochu rýpnout do scénáře, který v některých případech rozehrává to, co není schopen dokončit a pomíjí to s lehce upachtěnou nonšalantností. Přes to všechno zde ale máme snímek plný emocí, který dokáže zapůsobit i na dnešního cynického diváka a nabídne mu Ameriku v překvapivě syrové podobě.... (11.01.2005)

Mal som pocit, že sledujem Director's Cut. Wyler totiž nezabudol na nič, nič neponechal nedokončené či otvorené. Všetky tri príbehy, spájajúce sa do sociálneho dobového portrétu, ani na chvíľu nezaváhajú a i pri rešpekt vzbudzujúcej stopáži si ma s ľahkosťou udržali až do konca. Rovnako zvládnuté sú vážne i úsmevné, odľahčujúce (až zábavne naivné) momenty. Sú tu prítomné dlhšie pasáže s výbornými dialógmi, ktoré striedajú niekoľko ústredných tém a vedú k jasným stanoviskám hrdinov. Každá línia má svoj vlastný dramatický oblúk, ktorého súčasťou je samostatný záver a epilóg. Navyše má aj pár pekných obrazových metafor - medzi najvydarenejšie radím scénu na poli vrakov starých lietadiel, ktoré sú spoločnosťou odsunuté ako nepotrebné, a podobne sa cítia aj mnohí veteráni. Neviem, čo by som ešte dodal, toto je jeden z tých filmov, ktoré hovoria sami za seba. Keď tak premýšľam, páčilo sa mi to ešte viac, než Roman Holiday. Jedna vec mi bola jasná - bez knižnej predlohy by nemohol nikdy vzniknúť. Glory For Me od MacKinlaya Kantora je teda pre mňa jasná voľba. 100% (08.11.2014)