Detektivní příběh

Kirk Douglas,výrazná postava detektíva McLeoda v príbehu na policajnom okrsku počas jedného dňa,kedy musí riešiť viacero prípadov naraz,z čoho mu ide hlava vybuchnúť... Snímok sa skoro po celý čas odohráva na spomínanom pol.okrsku,v ktorom atmosféra je vydýchaná,ako ich miestnosti z cigaretového smradu. Väčšinu pozornosti strháva na seba Kirk,ale„obvinení” alebo detektívi kolegovia tam na škodu nie sú. Réžia velikána Wylera je maximálne sústredená a sústredení sú herci,ktorí odvádzajú výborné herecké výkony. Ten,kto obľubuje snímky založené na dusnej atmoške v jednej miestnosti,nemá o čom pochybovať.Úderné. (05.03.2014)

24 hodin ze života nekompromisního poldy a policejní stanice, kde jsou uplatňovány natolik mccarthyovské vyšetřovací metody, že se sama mění v místo činu (všemu tiše přihlíží neškodná svědkyně). Stará drsná škola s ne-úplně-kladným hrdinou, kterého může spasit už jen jediné. Co obzvlášť znepokojuje, oproti jiným noirovým filmům si zde s ohněm nehraje samotářský detektiv, ale „regulérní“ ochránce zákona. Promyšlená práce kamery, dobří herci (Joseph Wiseman mi připomněl De Nira zamlada) a Wilerova suverénní režie, díky které dokáže Detektivní příběh i po letech vtáhnout. 80% (13.04.2010)

Film, který se celý odehrává na policejní stanici. Zpočátku se zdá, že to bude další rutinní den několika policajtů. Nejvýraznější osobností zde je detektiv James McLeod. Problém u McLeoda nastane, když se mu pracovní život skříží s osobním. A ona každodenní rutina dostává zcela jiný rozměr, takřka fatální. Velmi dobře vykreslené postavičky pomohly hereckým výkonům, jimž vévodí Kirk Douglas. (28.05.2009)

„Co je to za policistu?!“ - „Detektivové jsou jako otisky prstů., každý je jiný. I on má své chyby.“ Název a žánr „film-noir jsou tu zavádějící. Má očekávání byla jinde, ale popořadě. Policejní oddělení, které řeší tak akorát rušení sousedy, prosakování vody ze stropu, paranoidní paničky či drobné zlodějny neslibuje příliš vzrušení. Přesto se zde v 1 dni odehraje hned několik dramat a morálních dilemat. Na filmu se však znatelně projevuje jeho stáří. Kupodivu ani ne tak v případě technické stránky jako spíš společenského ovzduší. Ohledně Arthura jsem v sobě nenašel žádný soucit (v poválečném publiku to asi rezonovalo, dnes jen těžko), na příkladě ústředního páru je zas vidět dobová úzkoprsost. Jistě, Jim byl prudká povaha (se sklonem k „vřelejšímu“ lidskému kontaktu), ale stejně byla jeho reakce min. hraniční (bez ohledu na velikost „brouka v hlavě“). Teatrální projevy (hlavně Mary či Charleyho) dojmu též příliš nepřidaly. Konec byl přitom překvapivý (škoda „skvrny“ v podobě dementního telefonátu). Lepší průměr, pro mě zatím nejslabší Wyler. (12.07.2020)

Na začátku se člověk trochu obává, aby z toho nebyl moralistní koncert, ale Douglasova komplikovaná figura rozjíždí ve druhé půlce tak zásadový teror, že člověk jen valí bulvy jak tvrdej uměl být Wyler na počátku padesátých let. Chvíli ACAB, chvíli antická tragédie, ale hlavně precizní studie jedné pokřivené osobnosti. Na tohle nezapomenu. (28.05.2021)