Prázdniny v Římě

Od scény, kdy se "princezna" rozhodla ostříhat, se mi její představitelka - jinak jedna z nejkrásnějších hereček co kdy byly natočeny na kameru - totálně přestala líbit. Prostě jí to více seklo s dlouhými vlasy - s ofinou vypadala téměř jako Hillary Swank ve filmu Kluci nepláčou (hrála tam kluka). Další asi jediné větší minus shledávám ve faktu, že první hodinu mne Prázdniny v Římě bezvadně bavily, ale poté jsem až do konce co pět minut koukal na hodinky a potěšit mne dokázaly jen opravdu vtipné scény jako ústa pravdy nebo polévání kolegy čajem :-). Ale jinak moc fajn: konec překvapil, kamera výborná, herci perfektní... jo a o Gregorym Peckovi jsem si myslel, že je to Cary Grant!!! Shame on me... no ale ještě řekněte, že každý vypadá úplně jinak! (06.01.2010)

„Vplížím se k ní do pokoje v přestrojení za teploměr.“ Tak pěkná story, tak okouzlující Audrey a tak málo času. Vlastně hodně, zbytečně moc. Ale jinak... nádhera! Romantická skoropohádka o rozmarné princezničce Anně a sobeckém novináři Joeovi bezesporu patří do zlatého fondu světového filmu. Že se jedná o film Williama Wylera poznáte snadno – je skvěle zrežírovaný. Co mě však potěšilo nejvíc byl úsměv Audrey Hepburnové. Už jen kvůli němu by byl vznik celého filmu ospravedlnitelný. Prázdniny v Římě nelze odbýt několika slovy, ale to co je na nich nejlepší ano, dvěmi: Audrey Hepburn! 80% Zajímavé komentáře:Exkvizitor, Mahalik, Mertax, Callas (14.01.2006)

Klasika nemusí znamenat mrtvolnou strnulost a lehký žánr jednosměrné synonymum pro kýč. Zní to otřepaně, ale alespoň čas od času je to pravda. Římská poválečná romance, prosycená nejen cukrkandlem, ale i skutečným citem, dotovaným neskutečně dobrými hereckými výkony Hepburnové i Peckovým, to je všechno atmosféra, která nás přes první hmatatelné projevy poválečné ekonomické i sociální a kulturní regenerace unáší do nadpozemských světů skvělých citů, jimž navzdory věříme všechno, co nám sdělují nebo se sdělit snaží. Princezna je princeznou, milenec milencem se všemi přednostmi americké spontánnosti a ... a ... ještě mnoho by se dalo napsat na téma této mimořádně zdařilé komedie. Spokojím se jedním tvrzením: smějí se na nás ze stříbrného plátna dodnes. Materiál, na němž jsou PRÁZDNINY nasnímány, možná zestárl, oba dva protagonisté již také nejsou pár let mezi námi, ale příběh, kterým nás na početná vyžádání oslovují, se na nás usmívá přátelsky přírodním chrupem, nezdefraudovaným četnými protézami. A jeho hrdinové nezestárli. To jen vděčné publikum neustále mládne. Mládnou i ti, kteří vzpomínají na premiéru a prvá uvedení filmu. Zdá se, že ti ostatní, ti diváci, kteří zde jsou, i ti, jejichž čas teprve přijde, budou tu krásnou omlazovací kúru uměním brát stejně jako jejich vděční předkové. (01.03.2008)

Skončil film a já odlétám do Řima a budu tam čekat na svou princeznu, abych s ní mohl prožít nejkrásnější romantické prázdniny co se dají prožít. 26.3. 2009 - Zvyšuji na plný počet, protože tahle "římská" láska je prostě věčná stejně jako město ve kterým se odehrává. Je úplně jedno v kolika letech se na Prázdniny v Římě koukám, moje citové rozpoložení u záverečné scény bylo, je a bude pokaždé stejné -- slzy v očích a zasněný výraz. Jo a Audrey Hepburn je jedna z nejkrásnějších hereček vůbec a zamilovat se do ní je ta nejsnadnější věc na téhle legrační planetě. (04.03.2007)

Svěží, vtipné, opravdové, podpořené vynikající hudbou. Současní tvůrci romantických matlanin by si měli tento film povinně pouštět na seminářích a z úcty k filmovým fandům neprodukovat nic, co by Prázdninám v Římě nesahalo alespoň po pás. I takový film by totiž v dnešní době vynikal, jelikož Prádzniny jsou skvostem. Love story za tři Oscary, bravo! (25.03.2009)