Čelověk s kinoapparatom
Muž s kinoaparátom
Man with a Movie Camera
Režie:
Dziga VertovScénář:
Dziga VertovKamera:
Michail KaufmanHrají:
Michail KaufmanVOD (1)
Obsahy(2)
Na začátku filmu Muž s kinoaparátem vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města. (Film Europe)
(více)Recenze (241)
Sovětský borec (nadšenec?) vypouští myšlenky z hlavy a formuje je! Nad ním je divák z budoucnosti a hoří úžasem! Prazvláštní retro propast, tenhle kinoaparát! 80% ()
technicky brilantné (mozno najlepsie zostrihany film ever) ale neskôr unavujúce.Skvelý študijný materiál pre dokumentaristov 9/10 ()
"...tento experiment si klade za cíl vytvořit skutečně mezinárodní filmový jazyk založený na úplném oddělení od prostředků divadelní a literární řeči..." Muž s kinoaparátem je mistrovské dílo sovětského avandgardisty a experimentatora, zakladatele skupiny Kino-oků a teoretika přibližování filmové kamery s lidským okem. Tento snímek je vedle Tří písní o Leninovi jeho vrcholným dílem, které s úžasným soundtrackam Michaela Nymana tvoří fascinující geniální film, jenž nemá v dějinách kinematografie obdoby. Způsob střihu a práce s kamerou, výběr situací a témat předběhlo o mnoho let svou dobu a není divu, že v roce 1929 byl tento snímek přijat celkem chladně. Není ale pochyb, kde brala známá "qatsi trilogie" o více než 55 let později inspiraci... Muž s kinoaparátem je dokonalé umělecké dílo, které uchvátí a už nepustí... ()
Tenhle film (nehodlám používat slovo dokument) ukazuje podstatu života. Ještě nikdy jsem neviděl nic podobného. Geniální. Dokonalé. Úchvatné. Nadčasové. Pro všechny, i moderní diváky. Neznám nic lepšího. ()
Zde je v několika komentářích zmíněno asi vše co činí tento film legendárním (střih, montáž atp.). O revolučnosti samozřejmě není pochyb, film totiž působí i po 90 letech velice svěže a čerstvě, což je zásluhou právě střihu. Co se mi ale obzvlášť líbílo je estetika a kompozice jednotlivých záběrů, jíž považuji za stejně geniální jako ostatní filmařské metody tohoto filmu. I když asi je to právě střih, který záběrům umožní vyniknout, což jen potvrzuje jeho význam. Rozhodně se jedná o velmi působivé a ryze umělecké dílo, které si zasluhuje být nedílnou součástí filmových dějin. Viděl jsem verzi s hudebním doprovodem Cinematic Orchestra a musím říci, že si film bez této složky ani neumím představit, protože tato hudba skvěle podtrhuje to jak je film nestárnoucí a nadčasový, i přesto, že se jedná o významný zásah do původního filmového záměru. ()
Revoluční snímek, o kterém se v podstatě nedá pro jeho těžký experimentální charakter říci, zda je "špatný", "výborný" nebo "ucházející". Obrazové leporelo bez scénáře a příběhu nenudí, což je velká výhra, a co víc, nemálo filmových nadšenců po zhlédnutí právě tohoto díla dostane neukojitelnou chuť chopit se fotoaparátu a vyrazit do společenské džungle hledat ten pravý, výstižný a nádherný záběr... Čekal jsem popravdě výraznější zářez do praxe sovětské montážní školy, které dál vévodí soudruh Ejzenštejn, ale i Muž s kinoaparátem je bezesporu pozoruhodným příspěvkem oné neopakovatelné filmové éry.... ()
Historicky prvý experimentálny pseudodokument z dielne významného ruského avantgardného režiséra Dziga Vertova, ktorým položil základy moderného nemého dokumentu ako svedka skutočnosti a všednej reality, sústreďujúci sa na pohyb a kontrast medzi rozličnými zábermi s jedným spoločným znakom. Za najlepšie pokladám široké zábery mesta a športové zábery, ktoré sú na tú dobu skutočne úchvatné. Videl som verziu s fantastickým hudobným sprievodom symfonického a jazzového orchestra. 90% ()
Obrazový chaos bez konceptu; 7O% ()
...natáčení je prostě radost. ()
Technicky jeden z nejbohatších filmů na světě. Snímek, který toho nabídl tolik nového, že se zde může hovořit o revoluci. Navíc krásná óda na kouzlo samotného filmového pásu a možná nejdůležitější příspěvek montážní školy. Cinematic Orchestra dodala sledu záběrů nový impuls, čili volume pěkně doprava! ()
Fascinující záležitost, která i na druhé zhlédnutí uhrane. Sledování tohoto nadčasového (či spíše nečasového) filmařského experimentu v člověku probouzí nevídané množství asociací - tvůrce zde nechává nahlédnout do dynamického života tehdejší sovětské společnosti, ale na svou dobu rovněž udivuje i nebývalou šíří svých experimentálních postupů. Uvážíme-li, v jakém roce to bylo natočeno (ze stáří snímku mj. plyne rozrušující vědomí toho, že nikdo ze zachycených účastníků tohoto filmu již dávno nežije), můžeme jen žasnout, jak vzrušující zprávu o své době nám tento milník kinematografie zanechal. Spousta záběrů je zcela fascinujících - nesmírně zalidněné ulice a pláže, dopravní ruch zcela srovnatelný s dnešními poměry, dobová móda, zvyky, obchody, veřejná doprava, nejrůznější lidské profese, architektura, dopravní prostředky... vše je zde zachyceno s nebývalou mírou autenticity a bezprostřednosti. Dziga Vertov natočil velkolepou oslavu filmového voyerismu - a já bych si strašně přál, aby někdo natočil něco podobného i v naší současnosti, byl by to skoro jistě můj oblíbený film. ()
Dost by mě zajímalo, co by Vertov řekl na tu moderní hudbu, ale novátorovi v něm by se zřejmě líbila. Nebudu psát, to nejen zde mnohokrát zaznělo, že je to skvělý dokument. Jen podotknu, že na obě fáze balení cigaret bych dokázala koukat i mnohem déle, to bylo téměř fascinující. Ten záběr na kola ujíždějící lokomotivy je hodně frajerský. ()
Asi najprogresívnejšie čo som videl. 5 hviezd film, 5 extra za hudbu. ()
Výborný dokumentární film zachycujicí život tehdejších lidí, městského ruchu zvolením a přehlídkou různých technických vychytávek a dovedností s kamerou. [8,5/10] (VUFKU) (Němý, čb. /// Scénář: Dziga Vertov /// Kamera: Michail Kaufman) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
všetko tu už bolo povedané, takže mne ostáva už len: BOMBA !!!! ()
Je až nepochopitelné, jak mohl Vertov natočit takhle kamerově a střihačsky dokonalý film už v roce 1929. I kdyby byl natočen v dnešní době, věřím, že by byl pořád považován za výbornou akční podívanou. Tyhle až skoro výtvarné obrazy prostě baví. ()
Z historického hľadiska je zvláštne, že diela ruského konštruktivizmu dosiahly taký umelecký úspech. Aj napriek svojmu jasnému protiburžoáznemu vyzneniu a socialistickému propagandizmu. Ja som jednoznačne za, treba tu brať do úvahy hlavne technickú zložku týchto diel. Muž je pre mňa vrcholom tohto obdobia, skoro som pri ňom nedýchal a ukázal mi život v metropole tak, ako snáď nikto potom a Vertov použil pritom mnoho inovatívnych kinematografických techník ako spomalený a zrýchlený pohyb, rozdelené plátno, text, fotografie atď. ()
Zcela upřímně musím pronést, že ta 5 hvězdičková hodnocení naprosto nechápu. A klidně mě kvůli tomu nemějte rádi. Celý film je prakticky o tom, že si jeden frajer koupil kameru a cítí potřebu se pochlubit, a tak si filmuje CCCP. Tam si natočí porod. Tam si natočí ženy nahoře bez. Tam si natočí ruční výrobu cigaret. Tam předvede nějaké kamerové triky, které jsou na celém filmu to vůbec nejroztomilejší. Velmi krátká stopáž vám skoro zaručí, že tohle nebude film, u kterého by se vám podařilo usnout. Myslím si, že teď je ten úplně nejvhodnější okamžik, abych se opřel do hudebního doprovodu. Hrůza. Fuj. Fuj. Fuj. Pevně věřím, že nejsem jediný člověk, který to slyšel. Pevně si stojím za tím, že podobný experiment měl vzniknout minimálně o 15 let dříve. Potom bych se nemusel stydět slýchat v souvislosti s tímto filmem slovo "kult". Dal bych klidně i 2*, ale bohužel mě nějak nenapadá za co. ()
Já plně chápu, že "vy" jste tím filmem fascinováni, že se o něm učíte na svých filmových školách, píšete o něm seminárky a diplomové práce. Že je pro "vás" přelomem, skvostem a bůh ví čím ještě. To je všechno v pořádku. Snad pochopíte i vy, že já jsem pouhým pasáčkem krav a tedy že mne hodinu a půl dlouhé sledování každodenního hemžení nijak nezaujalo. Resp. zaujalo, ale z pouhého časového odstupu od doby současné. Kdybych pozoroval hemžení z roku 2017, těžko bych mířil takto relativně vysoko. A jsem schopen uznat, že vy v tom filmu vidíte něco, co já tam nevidím, ale i tak si dovolím pochybovat, že byste byli takto uchváceni, kdybyste se na film koukali v roce 1932. To už si raději někdy zase pustím Metropolis... 60% ()
Související novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Muž s kinoaparátem je především experimentální film. Bavíme se o filmu z roku 1929, tedy z roku, kdy už byl filmový zážitek víceméně proslavený přes celý svět a už to tou dobou se objevil fenomén experimentálního filmu, tedy takových filmů, které se lišili od klasických filmů a občas spíše než o příběh šlo spíše o to, čeho všeho je vlastně filmový materiál schopný. Co vše může filmový materiál zachytit, v jaké podobě a jak moc následně může působit na diváka. V případě Muže s kinoaparátem si dovolím sečíst statistiky, které dal dohromady Radomír ´´ Douglas´´ Kokeš: Muž s kinoaparátem obsahuje 1511 záběrů a průměrná délka jednoho záběru je 2, 6 sekund. Především ale Muž s kinoaparátem přesně zapadá do kategorie filmů dokumentárních, které jsou vlastně počátkem veškeré filmařiny, protože se za dokumenty ze všedního života lidí dají označit také první krátké snímky bratrů Augusta a Louise Lumiérových, kteří za filmem stojí. Tím Mužem s kinoaparátem je v případě stejnojmenného snímku Dziga Vertov, jehož jméno rozhodně není proslavené tak jak by si tento ruský filmař zasloužil. Na samotném startu než se pustíme k rozboru filmu Muž s kinoaparátem je důležité si uvědomit, že existují v základě dva separátní filmové zážitky: Hraný film a dokumentární film. Hraný film obsahuje herce a zobrazuje vymyšlený příběh (spadají sem i filmy založené na skutečných událostech, ale pořád ztvárněné falešným podáním jako třeba Schindlerův seznam, Statečné srdce či Gladiátor). Dokumentární film zase má funkci především informativní. Filmaři je od počátku tento formát audiovizuálního díla využíván k informování člověka o světě kolem nás. Především ale (víceméně) zobrazují skutečnou realitu a jsou i víceméně divácky náročnější. Právě Vertov se svým snímkem Muž s kinoaparátem plánoval zachytit život takový jaký je. Přesněji tedy chtěl zachytit život v Sovětském svazu, takový jaký je. Zachycení reálného života v socializmu, které ovšem není nutně viditelné a Muž s kinoaparátem se víceméně stává filmem, kde se reálně může stát, že divák netuší co chtěl básník/filmař vlastně říci. Muže s kinoaparátem je velmi snadné odsoudit jako na první pohled nesouvisející koláž rychle stříhaných záběrů, která na první pohled nemůže působit jako konzistentní filmový zážitek. Jenže v tom je ten háček- Může to tak jasně působit.... Ale zároveň to tak vlastně vůbec není! Muž s kinoaparátem je především skutečně ukázkou toho, co vše může filmová kamera a za ní schopný kameraman dokázat. V roce 1929 samo sebou ještě používání filmové kamery nebylo na samotném vrcholu a spousta praktik, které se začali používat až za několik let v rámci Muže s kinoaparátem pochopitelně využity nejsou. Jenže už tehdy existovalo dost zajímavých a působivých technik, které Muž s kinoaparátem využívá ať už je to dělení obrazů na několik jednotlivých částí nebo nahýbání obrazu. Režisér a scenárista Vertov a jeho kameraman Michail Kaufman zde prostě svou očividnou posedlost tím kouzelným vynálezem zvaný kinoaparát společně přetvořili v dodnes jeden z nejpůsobivějších vizuálních zážitků všech dob a i díky tomuto faktu je Muž s kinoaparátem dodnes brán jako jeden z největších filmových klenotů všech dob. A to zcela oprávněně! Vertov zde sice funguje jako scenárista, tento film samotný ale scénář vlastně neměl. Vertov chtěl především zachytit drama všedního dne a zachytit realitu bez samotného scénáře. Vertov za tyto řeči následně dostal kritiku, protože některým kritikům přišlo více než očividné, že nějaké scény prostě nemohli vzniknout bez scénáře a byli předem připravené. Ano, takové momenty se tu možná třikrát najdou. Jenomže jinak se opravdu Vertovovi ten všední život v jednom městě v Sovětském svazu zachytit podařilo a je to jednoduše působivé. Skutečně se tu dohromady vystřídá těch 1511 záběrů a to v neskutečné rychlosti, přičemž Vertov a Kaufman se skutečně podaří, aby by byl divák jednoduše pohlcen tím vším co se na plátně děje. I díky své jedinečnosti může Muž s kinoaparátem klidně naprosto zaujmout i v roce 2020 a mám pocit, že se mu takhle bude dařit ještě dlouho, což je vzhledem k faktu, že tento film za 9 let oslaví 100. výročí jednoduše parádní. Hlavní úmysl Vertova bylo vytvoření skutečně mezinárodního filmového jazyka bez jazyku. Tento film se natáčel celkem 3 roky a díky perfekcionistickému střihu, který dal Vertov dohromady s Elisabetou Svilovou vznikl zásadní milník dokumentární tvorby, kterému se skutečně podařilo zachytit život. Dokument, který sice využívá klasické postupy hraných filmů a přesto to nejenom nepůsobí zvláště, ale celkově to ještě více vysvětluje, proč je Muž s kinoaparátem tak jedinečný a zásadní, vizuálně vtahující a dokáže skutečně předvést ty největší kouzla, kterých je filmová kamera schopná. Zachycuje práci strojů či různé aktivity normálního anonymního člověka takovým kouzlem, že to je doslova neskutečný a podtrhuje to neskutečnou sílu tohoto nejdůležitějšího filmového dokumentu všech dob. Hlavním hrdinou je zde prostě kinoaparát, který zachycuje vše kolem sebe a vděčný divák by z toho vizuálního kouzla neměl být nic jiného než jednoduše nadšen. Je to intenzivní, neskutečně nápaditý a především skutečně vizuálně kouzelný. Takže je jednoduše spoustu důvodů, proč tenhle zásadní milník dokumentární tvorby vidět....... () (méně) (více)