Biografie
Vlado Müller se narodil jako Vladislav Müller 19. března 1936 v Bratislavě. Po smrti matky se o něho staral otec a původně se chtěl Vlado stát duchovním, ale nakonec zvítězilo herectví. V roce 1954 se mu povedlo absolvovat odborný herecký kurz při Státní konzervatoři v Bratislavě. Ihned Vlado nastoupil do Krajského divadla v Nitře (1954 – 1966), angažmá zde přerušil kvůli vojenské prezenční službě, kterou vykonal v Armádním divadle v Martině (1956 – 1958). A nakonec zakotvil v bratislavské Nové scéně (1966 – 1990), z které odešel po těžkém úrazu na jevišti a rozhodl se nadobro ukončit hereckou kariéru. Žil s manželkou v ústraní a otevřel si v bratislavské Michalské ulici divadelní restauraci U Müllera.
Vlado Müller byl psychologicko – realistickým hercem, přinesl na slovenské jeviště nový herecký typ. Byl hlavně představitelem individuálních mužných a chlapských hrdinů, s velkým morálním a intelektuálským zázemím. Pro tyto své mužné a zemité hrdiny si dopomáhal svoji silnou a robustnou postavou, obličejem ostrých rysů i silným podmanivým sytým basbarytonovým témbrem.
Jeho postavy byly často zásadové, neochvějně morální, moudré a občas i přímočaré a zemité. Využil se taktéž v muzikálech, v nichž rád a s chutí uplatnil všechny složky herectví. Svou svébytností si ihned získal srdce malých i velkých českých a slovenských divadelních, filmových, rozhlasových a televizních diváků.
Z divadelních inscenací a muzikálů Vlado Müllera si uveďme: „Antigona a ti druzí" (Poručík), „Obchodník s deštěm" (Bill Starbuck), „Čarodějky ze Salemu" (Proctor), „Othello" (Othello), „Zlatý kočár" (Berjozkin), „Skřivánek" (Biskup Cauchon), „Řek Zorba" (Řek Zorba), „Ze života hmyzu" (Tulák), „Zkrocení zlé ženy" (Petruccio), „Svátost nejsvětější" (Kelim Ababij) „Hudbou k srdcím" apod.
Hostoval i na českých jevištích a i zde nalezl popularitu u nejširšího publika. Miloval vaření a pálil si slivovici. Ke konci života žil se ženou na chalupě v lesích nedaleko Bratislavy. Byl dvakrát ženatý, s herečkou Eliškou Müllerovou (*1930) a s tajemnicí Beatrix Müllerovou. Jeho synem z prvního manželství byl zpěvák Richard Müller (*1961). Do slovenského filmu vstoupil poprvé v epizodce filmu RODNÁ ZEMĚ (1953).
Dále se představil jako důstojník (PRERUŠENÁ PIESEŇ), Lipoš (NA POCHODE SE VŽDY NESPIEVA), Ondrej (ZVONY PRE BOSÝCH), kat Emil Targo (MAJSTER KAT), Andrej (KRISTOVE ROKY), Blažej (TRAJA SVEDKOVIA), Hubert (VÁNOCE S ALŽBĚTOU), pohraničník Pardek (MEDENÁ VEŽA a ORLIE PIERKO), šofér Marek (DOSŤ DOBRÍ CHLAPI), podezřelý Galbavý (PRÍPAD KRÁSNEJ NERESTNICE), Emanuel Zamutovský (DO ZBRANE, KURUCI!), plukovník Talský (koprodukční VOJÁCI SVOBODY), Alfréd Blum (SMRŤ ŠITÁ NA MIERU), Ondřej Hudec (KARLINE MANŽELSTVÁ), spisovatel (VTÁK NOCIAR), Metod Katrenčík (TUŠENIE), král Levoslav (POPOLVÁŘ NAJVÄČŠÍ NA SVETE) a nebo kočí (GALOŠE ŠŤASTIA).
Avšak největší hvězdu z něho udělala a velkou popularitu mu přinesla česká kinematografie (uměl skvěle i česky) ve filmech BÍLÁ OBLAKA (ruský velitel Kozačuk), SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN (partizánský velitel Nikolaj), NA LANĚ (mistr G. Naxera), OBŽALOVANÝ (titulní ředitel Josef Kudrna), AŤ ŽIJE REPUBLIKA (otec), VÁNOCE S ALŽBĚTOU (řidič Cmíral), TOUHA ZVANÁ ANADA (Melichar), NAHOTA (Tomáš), JEDEN STŘÍBRNÝ (hajný Štefan Tkáč), krátká etuda Studia FAMU PRÍHODA Z HOTELOVEJ REŠTAURÁCIE (dřevorubec Semjon), SIGNUM LAUDIS (fanatický kaprál Adalbert Hoferik), O STATEČNÉM KOVÁŘI (otec kovář), LÁSKA S VŮNÍ PRYSKYŘICE (Franta Hrubý) a též VELKÁ FILMOVÁ LOUPEŽ (opět Hoferik).
Obětavě pracoval v českém a slovenském rozhlase („Tři sestry", „Zlatovláska", „Král Ubu" i „Beethoven"), dabingu, televizních filmech (např. SEDEM SVEDKOV, ČIERNE OVCE, AMERICKÁ TRAGÉDIA, LOUIS PASTEUR, KRKAVCI, CHUŤ VODY) a seriálech (A. C. DUPIN ZASAHUJE, STRATY A NÁLEZY, MUŽ, KTERÝ NESMÍ ZEMŘÍT, PŘÁTELÉ ZELENÉHO ÚDOLÍ či ALŽBETIN DVOR).
Získal Trilobita (1964) za výkon ve filmu OBŽALOVANÝ, Vyznamenání Za vynikající práci (1969), za výkon ve hře „Svátost nejsvětější" Cenu Janka Borodáče (1978), titul Zasloužilého umělce (1979), Zlatého krokodýla (1982) za televizní tvorbu a v anketě časopisu „Film a divadlo" Nejpopulárnějšího herce roku 1980 (1982). Slovenský herec Vlado Müller zemřel po těžké nemoci 20. červa 1996 v nemocnici v Bratislavě ve věku šedesáti let.
Herec
Seriály | ||
---|---|---|
1986 |
Alžbetin dvor |
|
Nová zmluva (E04) |
||
Alžbeta Castiglione (E01) |
||
1985 |
Černá země |
|
1981 |
Bocianie hniezdo |
|
1980 |
Přátelé Zeleného údolí |
|
Naděje (E12) |
||
Ostrovid (E11) |
||
Mlha (E10) |
||
více epizod (9) | ||
Svadba bez nevesty |
||
Epizoda 4 (E04) |
||
Epizoda 3 (E03) |
||
Epizoda 2 (E02) |
||
Epizoda 1 (E01) |
||
1978 |
Ve znamení Merkura |
|
Stopa stříbrných draků (E04) |
||
1976 |
Muž, který nesmí zemřít |
|
Účtování (E05) |
||
Msta (E04) |
||
Intrika (E03) |
||
více epizod (2) | ||
1974 |
Bakalári |
|
Straty a nálezy |
||
Naďa (E05) |
||
Peter (E04) |
||
Veronika (E03) |
||
1970 |
A. C. Dupin zasahuje |
|
Vražda v ulici Morgue (E01) |
Dokumentární | |
---|---|
2008 |
Radosť zo života (seriál) |
2007 |
Příběhy slavných (seriál) |
Chlap (S08E12) |
|
1988 |
Varíme v prírode (seriál) |
1987 |
Stretnutie s hercom: Vlado Müller (TV film) |
1983 |
Slovenský raj (TV film) - vypravěč |
Veľká Fatra (TV film) - vypravěč |
|
1982 |
Malá Fatra (TV film) - vypravěč |
Slovenský kras (TV film) - vypravěč |
|
1976 |
Komunisté (seriál) |
1970 |
Futbal ako zábava (TV film) |
1963 |
Cintorín bez mena |
Divadelní záznam | |
---|---|
1982 |
Karneval lásky |
1976 |
Hamlet |
1974 |
Muž, ktorý prišiel na večeru |
1971 |
Obchodník s dažďom |
1969 |
Stromy zomierajú postojačky |
Krátkometrážní | |
---|---|
1985 |
Bakaláři (seriál) |
No počkaj, zajac! (S14E07) |
|
1976 |
Príhoda z hotelovej reštaurácie (studentský film) |
1970 |
Fraška o kadi (TV film) |
1967 |
Cesty |
Prager Legende (TV film) |
Host
Pořady | |
---|---|
1992 |
Varím, varíš, varíme |
1988 |
Včera a dnes |
1986 |
Echo |
1985 |
Každý si rád zaspieva... |
1978 |
Recepty na šťastie |