Reklama

Reklama

Václav Wasserman

Václav Wasserman

nar. 19.02.1898
Praha, Rakousko-Uhersko

zem. 28.01.1967 (68 let)
Praha, Československo

Biografie

Herec, scénárista a režisér Václav Wasserman, vlastním jménem Václav Vodička se narodil 19. února 1898 v Praze. Po třech letech studia na reálce vstoupil do učení k známé pražské firmě Švestka, u které pracoval i za 1. světové války. Roku 1917 se seznámil s oblíbenými komiky Emilem Arturem Longenem, Matějem Kudějem, Karlem Hašlerem a stal se členem kabaretu Rokoko (1918) a dalších kabaretů, kde působil do začátku 20. let. Umění se věnoval i jeho bratr, textař písní Fráňa Vodička (1894 – 1947).

Poprvé se s filmem setkal v roce 1919, kdy překládal a psal titulky k zahraničním filmům. Později se stal střihačem. Ke scénáristické práci ho přivedl režisér a herec Karel Lamač, který se stal jeho spolupracovníkem, a spolu s Anny Ondrákovou a Ottou Hellerem vytvořili legendární „Silnou čtyřku českého filmu“. Kde Wasserman, s Lamačem, psal scénáře, Ondráková a Lamač hráli hlavní role a Heller stál za kamerou. Celá čtyřka pak působila i v zahraničí. Hodně často spolupracoval i s Josefem Rovenským (dlouho také anonymně).

Wasserman se nejvíce ve scénáristické práci uplatnil ve třicátých a čtyřicátých letech. V té době spolupracoval ročně na téměř polovině filmů, které byly natočeny. Při scénáristické práci velmi rád používal pseudonymy (Formen, Václav Šolín, Alois Barva, Marie Svobodová). Jeho doménou byly komedie, které se dodnes těší velké pozornosti diváků (C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK, ON A JEHO SESTRA, TO NEZNÁTE HADIMRŠKU, DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, HEJ – RUP, ŠVADLENKA, TŘI VEJCE DO SKLA, DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ, ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA, U POKLADNY STÁL, HOTEL MODRÁ HVĚZDA, BARON PRÁŠIL, KATAKOMBY, PŘEDNOSTA STANICE, Z ČESKÝCH MLÝNŮ, PROVDÁM SVOU ŽENU, NEJLEPŠÍ ČLOVĚK a další).

Skvěle však dokázal převést do filmového scénáře i adaptace klasických děl české literatury (podle románu Viléma Mrštíka zpracoval POHÁDKU MÁJE, POHORSKOU VESNICI podle Boženy Němcové, podle románu Ignáta Herrmanna napsal drama U SNĚDENÉHO KRÁMU – scénář dokonce konzultoval s ještě žijícím autorem předlohy, podle divadelní hry Aloise Jiráska zpracoval LUCERNU a adaptoval i legendární román BABIČKA Boženy Němcové). Po druhé světové válce už svoji scénáristickou práci úplně omezil. Ale i tak byl jedním z nejvýznamnějších a nejplodnějších českých scénáristů.

Významná, ale už menší míře, je i jeho práce režisérská. Jako režisér debutoval fejetonem Jana Nerudy KAM S NÍM? (1922). Po několikaleté přestávce se k režírování vrátil v roce 1936, kdy opět zfilmoval Nerudův námět TRHANI. O rok později pak zfilmoval drama LIDÉ POD HORAMI (1937) a o rok nato zfilmoval další drama BOŽÍ MLÝNY. Za okupace se na režisérskou židli vrátil, když zfilmoval drama SOBOTA (1944). Po válce natočil okupační drama NADLIDÉ (1946), veselohru TŘI KAMARÁDI (1947), slovenskou komedii ČERTOVA STENA (1948) a komunistickou agitku PLAVECKÝ MARIÁŠ (1952) s Jaroslavem Marvanem, Emanem Fialou a Jiřím Plachým v hlavních rolích. S Ivo Novákem pak v roce 1954 ukončil svoji režisérskou kariéru komedií NEJLEPŠÍ ČLOVĚK s Vlastou Burianem v titulní úloze. Později byl u studentských filmů FAMU jako pedagogický vedoucí pro režii (SOUSTO, GENERÁL aj.).

Zatímco v 50. letech jeho scénáristická a režisérská práce končila, o to víc se začala jeho svérázná postavička objevovat v malých rolích (s hraním měl zkušenosti už z 20. a 30. let) vězeň (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), vzduchoplavec Louis Goddard (DĚDEČEK AUTOMOBIL), učenec v knihovně (KRÁL KRÁLŮ), generál (KDYBY TISÍC KLARINETŮ), profesor (DVA Z ONOHO SVĚTA, ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE), admirál (UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ), svatebčan (FANTOM MORRISVILLU) a další.

Wasserman od druhé poloviny 50 let působil jako oblíbený pedagog na pražské FAMU. Časopisecky (Film a doba, Kino) a knižně publikoval svá cenná svědectví a vzpomínky z historie českého filmu, např. „Václav Wasserman vypráví o starých českých filmařích“ (1958). Získal Vyznamenání Za vynikající práci (1955) a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1963). Scenárista, režisér, herec, pedagog, publicista a průkopník české kinematografie Václav Wasserman zemřel 28. ledna 1967 v Praze v nedožitých 69 let.

Jaroslav "krib" Lopour

Scenárista

Filmy
1958

Blednoucí romance

1954

Nejlepší člověk

1945

Jenom krok

1941

Hotel Modrá hvězda

 

Provdám svou ženu

 

Přednosta stanice

 

Z českých mlýnů

1940

Babička

 

Katakomby

Reklama

Reklama

 

Když Burian prášil

 

To byl český muzikant

1939

Jiný vzduch

 

Lízino štěstí

 

Mořská panna

 

U pokladny stál...

1938

Druhé mládí

 

Ducháček to zařídí

 

Hrdinové hranic

 

Lidé pod horami (německá verze)

 

Lucerna

 

Slávko nedej se!

 

Škola základ života

1937

Advokátka Věra

 

Důvod k rozvodu

 

Důvod k rozvodu (německá verze)

 

Lidé na kře

 

Lidé pod horami

 

Lízin let do nebe

 

Tři vejce do skla

1936

Děvče od baletu

 

Na tý louce zelený

 

Páter Vojtěch

 

Trhani

 

Švadlenka

1935

Osudná chvíle

1934

Hej-rup!

 

Na Svatém Kopečku

 

Na růžích ustláno

 

Polská krev

 

Poslední muž

 

Pozdní máj

 

U nás v Kocourkově

1933

Dobrý tramp Bernášek

 

Jindra, hraběnka Ostrovínová

 

Pobočník Jeho Výsosti

 

Pobočník Jeho Výsosti (německá verze)

 

S vyloučením veřejnosti

 

U snědeného krámu

1932

Funebrák

 

Kantor Ideál

 

Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa (francouzská verze)

 

Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

 

Sestra Angelika

1931

C. a k. polní maršálek (francouzská verze)

 

Dobrý voják Švejk

 

On a jeho sestra

 

On a jeho sestra (německá verze)

 

Psohlavci

 

To neznáte Hadimršku

 

To neznáte Hadimršku (německá verze)

 

Třetí rota

1930

C. a k. polní maršálek

 

C. a k. polní maršálek (německá verze)

 

Osudy dobrého vojáka Švejka

1929

Hříchy lásky

 

Plukovník Švec

 

Pražské švadlenky

 

Pražský Monte Christo

1928

Pohorská vesnice

1927

Květ ze Šumavy - scénář, původní scénář

 

Sladká Josefínka

1926

Otec Kondelík a ženich Vejvara I.

 

Otec Kondelík a ženich Vejvara II.

 

Pantáta Bezoušek

 

Pohádka máje

 

Příběh jednoho dne

 

Švejk na frontě

1925

Do panského stavu

 

Dobrý voják Švejk

 

Z českých mlýnů

1924

Chyťte ho! - scénář, původní scénář

 

Poslední píseň

1922

Kam s ním?

 

Tulákovo srdce

1921

Děti osudu

1920

Komediantka

Dokumentární
1939

Tekutý chléb

Herec

Režisér

Host

Pořady
1964

Vysílá studio A

Reklama

Reklama