UhLee

(7/10). Zpočátku jsem u tohoto filmu měl dost rozporuplné pocity. Některé písničky byly dost cringe a člověku bylo až trapně (osobně muzikály moc nemusím). Taktéž tomu nepomohla Vanessa Hudgens, která mi připomněla klasiku High School Musical. Ovšem jak si na to člověk trochu zvykne, tak zjistí, že to je vlastně hrozně fajn film. O umělci, který měl sen jako každý jiný, kterého hraje úžasný Andrew Garfield. Nechápu jak to mohl takto vyzpívat a klobouk dolů. Musely být za tím hodiny a hodiny práce. Ve výsledku si to člověk vlastně moc a moc užije a s očekáváním sleduje jak to všechno dopadne. Písničky byly moc fajn, hlavně ty pomalejší. Taktéž se zabrousilo do docela vážného tématu AIDS, což bych u filmu tohoto typu neočekával. Plusové body za odvahu tvůrců.

Třetí (poslední) série - (7,5/10). Narcos: Mexico nikdy nemohl dosáhnout kvalit původního Narcos. Mohl se alespoň přiblížit. To se mu povedlo na výbornou. Olovo létá vzduchem, Nikdo si nedělá starosti s tím, jestli jste žena, muž a nebo třeba kardinál. Divák se bojí o osud svých oblíbených postav, protože tady nikdo není v bezpečí a každý se musí ohlížet přes rameno. Závěrečná série Narcos: Mexico byla povedená, chladnokrevná jízda, která uzavřela většinu rozehraných partií. Zbytek si divák může jednoduše domyslet, protože je to takový odraz reality. Dočkali jsme se spousty nečekaných zvratů, kdy vlastně netušíte, kdo kope za ty dobré a kdo je další zkorumpovaným hráčem. Seriál sází na autentičnost, drsnost a s ničím se nesere. To přesně od takového seriálu očekávám a jsem rád, že Mexico neudělalo legendárnímu Narcos ostudu. Nejlepší epizoda: Los Junios (S03E03)

(6,5/10). Zpočátku se může zdát The Mauritanian jako táhlé a pomalé drama. Navíc se zaměřuje na 11. září - oblast tolikrát zmapovanou, že je obtížné diváka něčím překvapit. Proto byla pro mě první půlka filmu celkem utrpení. Rozhodně nedoporučuju se na to dívat večer. Musel jsem to totiž dokoukat následující dopoledne. Druhá půlka snímku je úplně jiný šálek kávy. Dokázala mě hned zase vtáhnout do děje a vidět dost krutou realitu. Když někdo jedná z nenávisti a schovává se za stát, tak to nikdy nemůže skončit dobře. Mě osobně druhá půlka snímku hodně zasáhla. Ať už se jedná o emotivní svědectví u soudu, mučicí technologie nebo autentické záběry. To bylo hrozně silné a zapůsobilo to na mě. Bohužel první půlka sráží celý film "pouze" do průměru.

(9,5/10). The Last Duel je pro mě asi nejlepším historickým filmem, jaký jsem kdy viděl. Příběh přitom staví na docela obyčejné zápletce, která byla ve Francii dosti běžná. Ovšem co se z toho povedlo vykřesat a přetvořit z toho epické veledrama. Z toho mi doslova spadla brada. Hned v úvodu mě naprosto pohltila atmosféra, která je zachycená dokonale autenticky. Dusot koňských kopyt, kostýmy a přenádherná hudba tvoří celistvý celek, který vás už od prvních minut přikove k obrazovce. Je potřeba smeknout před tím, jak režisér Ridley Scott dokáže zachytit sebemenší detail z doby, ve které se snímek odehrává. Každý si zde najde svoje jedinečné detaily, které ho ujistí, že se opravdu ocitá ve 14. století. Výstavba scén je prstě impozantní. Ale film může být krásný, přesto je bez hereckých výkonů prakticky pouze bonusovým pozlátkem. The Last Duel sází především na herecké koncerty tří hlavních postav. Z této trojice v mých očích vévodí hlavně Adam Driver, který mi opět dokázal, jak precizním a jedinečným hercem opravdu je. Kdo mi však naprosto vyrazil dech, byla Jodie Comer, která našla dokonalou rovnováhu mezi ženskou křehkostí a lví odvahou. Poté tady máme Matta Damona, který si hraje vlastně to svoje, jde mu to náramně a v neposlední řadě Ben Affleck, který si dokázal ukradnout pár scén pro sebe, ale měl to ve společnosti Drivera nesmírně těžké. 2,5 hodiny utečou jako voda a vrcholí dechberoucím soubojem na život a na smrt, kdy je divák jako na trní, protože absolutně netuší, komu má fandit. Konečný výsledek zanechává v ústech lehký pocit hořkosti, který jenom podtrhuje dokonalý scénář.

(5/10). Pamatuju si jakoby to bylo včera, kdy jsem seděl ze školy v kině promítal se krátkometrážní snímek režiséra - Jakub. V tom věku jsem z něj byl dost unesený. Dnes by tomu bylo možná jinak, protože Abstinent mě na zadek rozhodně neposadil. Komorní drama, ve kterém předvádí Josef Trojan, kolik hereckého talentu zdědil po svých rodičích a určitě ho čeká krásná budoucnost. Nevím no, ten film bylo prostě takové NIC. Ale k alkoholu asi hodně dlouhou dobu nečichnu, což beru velmi pozitivně.

(6,5/10). Existují filmy, které jsou velice náročné a těžko přístupné. One Night in Miami je právě jedním z těchto filmů. Sází především na dialogy mezi legendami svého oboru. Já se musím přiznat, že mi vůbec nedošlo, kdo je tím zázračným boxerem. Tím pádem měl na mě konec opravdu silný dopad. Taktéž pěvecké výkony Sama Cooka ve mně zanechaly hlubokou stopu. Jeho hlas ve mně rezonuje doteď. Dokážu si představit, že v Americe na tento film pohlížejí úplně jinak. Dokáží ho docenit úplně jinak. Přece jenom nás Čechy toto téma nějak neomezuje a netýká se nás. Ovšem každý člověk by měl dokázat přemýšlet nad minulostí, která provázela USA a že to tito lidé rozhodně neměli jednoduché. Tady to bylo podané možná moc zdlouhavě a dialogy si užívali lidé, kteří tyto legendy mají do puntíku nastudované. Pro mě to taky bylo zdlouhavé a místy dost táhlé. Ovšem nakonec jsem na všechny tyto problémy dokázal zapomenout a užívat si emoce, které ve mně nakonec propukly.

(8/10). 13. Z nejočekávanějších filmů roku 2021. Shang - Chiho jsem dlouhou dobu odkládal. V době jeho uvedení jsem byl doslova zahlcený novými Marvel projekty a tak trochu mi to lezlo krkem. Tím pádem jsem tento projekt odsunul na vedlejší kolej. Musím však konstatovat, že by to za tu projekci v kině možná stálo. Když to srovnám třeba s Black Widow, tak Shang Chi měl daleko lepší bojové scény. Bylo jich také daleko více. Co se týče Eternals, tak z nich jsem naopak cítil větší velkolepost a odtržení od starých kořenů. Nicméně i tak se mi Shang - Chi líbil o malinký kousek více. Protože jsem se u něj hlavně bavil a přijetí jeho schopností bylo pro mě daleko jednodušší než právě u Eternals. Moc se mi líbilo zabrouzdání do starých čínských filmů v podobě "létavé" bojové choreografie. Ty tance a kreace byly pastvou pro oči. Celkově byly bojové scény zvládnuté na výbornou a atmosféra Číny na vás dýchala celou dobu. Osobně bych se opět obešel bez velkolepého finále plné digi triků a bordelu. Ovšem tady mi to tak nebilo do očí jako třeba u Black Widow. Shang - Chi vypadá jako cool a sympatický superhrdina a v jeho případě mi vůbec nevadí účast v novodobých Avengers.

(6/10). Oproti jiným uživatelům, tohle byla moje první zkušenost s režisérem Shyamalanem. Po oznámení tohoto projektu a jeho stručné synopsi jsem byl plný očekávání. Velice originální myšlenka, která vypadala velice slibně. Bohužel, co vypadá na papíře nádherně, nemusí na plátně vypadat taky tak krásně. Už od začátku jsem měl z filmu takový zvláštní pocit. Nevyvolávalo to ve mně emoce, které bych od daných scén očekával. Jde určitě o ambiciózní projekt, který měl slibnou buducnost. Bohužel, v mých očích to ztroskotalo ve výstavbě atmosféry. Necítil jsem vůči hlavním hrdinům absolutně žádné emoce a jejich osudy mi byly hlavně díky velké předvídatelnosti jedno. Nutno podotknout, že herecké výkony byly výborné. Opět mě nezklamali Thomasin McKenzie a Alex Wolff. Také mě dost překvapil herecký objev Aaron Pierre. V konečném důsledku se jedná o průměrný film, který měl potenciál být daleko daleko lepší.

Druhá série - (6/10). Po shlédnutí první série jsem oproti ostatním mohl přejít plynule na sérii druhou. Byl jsem zvědavý, kam se bude děj dále posouvat a jaké další klíče naši hrdinové objeví. V konečném důsledku musím konstatovat, že druhá série se nese na pomyslné vlně kvality jako série první. Dostali jsme opět tu teen podívanou, která nepřinesla až tak moc nového, co by jsem v ostatních projektech neviděl. Vyjma pár dost dobře udělaných scén (pavouk) a také povedenými cliffhangery na konci jednotlivých epizod. Já osobně bych se bez třetí série klidně obešel, protože se mi příběh zdál docela uzavřený a teď mám pocit, že to tvůrci chtějí zbytečné natahovat. Uvidím jaké budou dojmy a podle toho se rozhodnu, jestli dám třetí sérii šanci. Nejlepší epizoda: Malý svět (S02E03) 

(6,5/10). Asi jako každý jsem o tohoto dramatu očekával kapánek více. Matt Damon mohl projevit daleko víc emocí, protože to je fakt dobrý herec. Možná i právě proto se jej režisér rozhodl obsadit do role, kde vlastně nemusí až tak moc hrát vnějškem, ale hlavně vnitřkem. Bill Baker se ocitá na morální křižovatce a ani já sám bych upřímně nevěděl jak z toho elegantně vybruslit. Snímek se dost vlekl a stopáž přes dvě hodiny je opravdu odvážná, až troufalá. Mně osobně to uteklo celkem rychle a každá scéna tady měla svoje místo. Pro mě osobně mělo největší emocionální dohru loučení s Mayou z Marseille. Hodnotil bych to jako docela odtažité komorní drama, které se vám ale dokáže dostat pod kůži, zapůsobit na vás svou výstavbou a celkovou atmosférou Francie.