Reklama

Reklama

Na kometě

  • angličtina On the Comet

Obsahy(1)

Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna. Tentokrát příběh začíná na zapadlém místě kterési francouzské kolonie, které od zemského povrchu odloupla obrovská kometa a vyvrhla do vesmíru. Ale i tam pokračují malicherné spory, řevnivost i přípravy k povstání... Režisér tu dospěl k výrazné komediální nadsázce, ke karikatuře nejrůznějších úředníků a vojáků, když již odmítal řešit jakékoli "nadčasové" záležitosti. Je to poslední film, v jehož titulcích směl být jako scenárista uveden Jan Procházka. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (186)

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Výnimočný český režisér Karel Zeman sa pri tomto svojom sci-fi snímku inšpiroval románom "Hector Servadac" od francúzskeho spisovateľa Julesa Vernea. Avšak fimová verzia je od tej literárnej hodne odlišná. V podstate len preberá hlavnú myšlienku. Čiže odtrhnutie kusa Zeme a niekoľkých pozemšťanou neznámou kométou, ktorá preletela v jej blízkosti. Musím priznať, že oveľa viacej sa mi páčila knižná predloha ako samotný film. Nie som spokojný ani s hereckým obsadením ústrednej dvojice. Emil Hortváth ml. a Magda Vášáryová sa mi nejavili ako sympatický párik. Vôbec to medzi nimi neiskrilo. Mám rád Zemanove filmy, ale v tomto prípade doporučujem radšej siahnúť po Verneho románe. *** ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Tohle prostě k Zemanovi sedlo nejvíce, vůně exotiky, přelom 19. a 20. století a Verneovské fantazie. Výsledek by nemohl být lepší. Jeho postarší (ale přesto dokonalé) speciální efekty se skvěle snoubí s naivním námětem o životě na kometě. Snad 80% záběrů je bráno přes dokreslovačku, což je technika, kterou Zeman ovládal dokonale a dokázal se tak maximálně přiblížit předloze a době jejího vzniku. Jsem přesvědčený, že co se týče filmů podle knih J. Vernea, je Zeman světová jednička. ()

Reklama

hippyman 

všechny recenze uživatele

vizuálně asi zatím nejpovedenější film tohoto tvůrce, i když některé momenty byly více než béčkově úsměvné... je to taková směs chtěných a nechtěných vtipů, dobrých a špatných triků, filmových okouzlení a chyb se špetkou sympaticky mírotvorných myšlenek... no, plaval jsem v tom podobně jako magda vašáryová, celkově převažují dojmy lehce kladné. přetrvává ve mně však stále rozpačitý pohled na zemanovu tvorbu... 60% ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Nejste v Brně na hokeji, ale na Zemanově Melancholii a tam se sype suť na Vive la France.. Nezaměnitelná forma kombinace triků a hraného filmu, jenž zhmotňuje klukovské sny o dobrodružství, vznešená hudba Luboše Fišera, dopad doby železné (hrncové) na dinosauří plémě a satirický pohled na mocenské spory, které se už odjakživa vedou jaksi z principu. A ten konec... Kdyby ještě Jules Verne, byl by jistě potěšen, antisemita jeden.. ()

PogoJoe 

všechny recenze uživatele

3.4 || Typické pro filmy Karla Zemana - vizálně velice zajímavé, osobité až fascinující, dějově spíše nudné, triviální a nezajímavé. Líbil se mi nápad s "hrncovými zbraněmi" - to jsem se prostě musel smát a kroutit hlavou. Také herci jsou tu výborní, ale jinak mě to moc nebavilo, i když jsem rád, že jsem to viděl. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (12)

  • Původní název filmu byl Archa pana Servadaca. (raininface)
  • Aby před normalizátory utajili, že spoluautorem scénáře filmu je tehdy režimem pronásledovaný Jan Procházka, kolonku scénář v titulcích filmu vynechali. (raininface)
  • Ve filmu není vysvětleno, jak se na kometu dostali dinosauři. Možná se kometa přiblížila k Zemi už dříve a nabrala je při prvním doteku. Také je možné, že se dinosauři na kometě vyvinuli evolučně, ale v tom případě by měli mimozemský původ. Ve filmu jsou také nepřímo zmíněni mimozemšťané. Když se totiž kometa přiblíží k Marsu, podívá se Hector Servadac (Emil Horváth ml.) do dalekohledu a říká: „Zdá se, že je tam civilizace vybudovaná rukama rozumných bytostí.“ Dalším filmem Karla Zemana, kde se vyskytují mimozemšťané (tentokrát ovšem ne skuteční), je Baron Prášil (1961), kde právě Baron Prášil a jeho přátelé považují kosmonauta Toníka za Měsíčňana. Zajímavé je, že jedním z možných Toníkových domovů je zmíněn právě Mars. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama