Reklama

Reklama

Kdo přežije

(pořad)
  • Česko Poslední trosečník (více)
Rozhovor 1
Dobrodružný / Reality-TV / Soutěžní
USA, 2000

Režie:

Don Roy King

Účinkují:

Jeff Probst (moderátor), Amber Mariano, Richard Hatch, Judd Nelson, Kimmi Kappenberg, Rudy Boesch, Jenna Lewis, Sugar Kiper, Jenna Morasca, Jerri Manthey (více)
(další profese)

Série(46)

Survivor je televizní reality show, která je v různých podobách vysílána v mnoha zemích na světě. Hlavním principem této soutěže je vysazení soutěžících na izolovaném místě v divočině, kde soupěří o různé odměny a hlavní výhru v hotovosti. V soutěži se využívá systému postupného vyřazování, kdy soutěžící hlasují proti dalšímu členu v kmeni dokud nezůstane poslední soutěžící, který kromě výhry získá i titul "Poslední trosečník" ("Sole Survivor"). Soutěž je také obrovským sociálním a psychologickým experimentem, kdy je možné pozorovat různé typy lidí, jak se k sobě navzájem chovají za různých okolností a v různých podmínkách. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze uživatele Tom Riddle k tomuto seriálu (39)

Nikaragua (2010) (S21) 

OBSAHUJE SPOILERY Starý a mladý kmen, jako nový herní trik pro zvýšení ratingu Medailon síly a rozmanitý a z větší části i vcelku sympatický a zajímavý cast. Kde je tedy chyba? Ve vývoji. Plusem je relativní nepředvídatelnost, mínusem fakt, že řada je nepředvídatelná proto, že lidé u moci hrají nelogicky... Bohužel. V sérii příšerných rozhodnutí odchází jeden zajímavý hráč za druhým, zatímco mrtvá váha se úspěšně drží prakticky do konce, jak to tak někdy bývá. Dalším mínusem je první dvojitý quit v historii a nepřátelská atmosféra, kterou zasévá hlučná ženská se sociální hrou na úrovni Russella Hantze, otravná NaOnka. Můžeme být alespoň rádi, že si svým quitem zajistila nemožnost opětovné účasti. Hřebíčkem do rakve je pak.. Vítěz: odpad! S přehledem nejhorší vítěz celkově, ve finále naprosto nahodile, s nulovou strategií a konstantní idiocií (močení do soutěžního bazénku...), prostě jak hloupý blondýn k milionu přišel. Oblíbenci: Matthew "Sash" Lenahan, Brenda Lowe, Alina Wilson ()

Ostrov vykoupení (2011) (S22) 

OBSAHUJE SPOILERY Při reunionu HvV byl zmíněn nápad na sezónu věnovanou duelu Rob vs. Russell, producenti ten nápad ve 22. sezóně opravdu realizovali, a aby své oblíbence ve hře udrželi víc, v dali vzniknout konceptu ostrova vykoupení. Tam chodí již vyřazení soutěžící, a bojují o návrat do hry. Upřímně přiznám, že koncept Redemption Islandu se mi vůbec nelíbí, ale co se dá dělat. Casting sezóny je až na dva navrátilce a pár výjimek mdlý, a vývoj celé sezóny patří mezi nejpředvídatelnější vůbec. Přesto je výsledný dojem pozitivní hned z několika důvodů. Zaprvé Russell dokazuje, jak špatný hráč je, a ve chvíli, kdy už ho lidi znají, není schopný ve hře vydržet ani deset dní. Zadruhé se Russell po vypadnutí ze hry rozbrečí, což je vyloženě uspokojivá chvíle. No a zatřetí.. Vítěz: 4* - se konečně dočkáváme spanilé jízdy Boston Roba, ve které si BR zaslouženě odnese milion babek. A ne, nepřeklepnul jsem se, ač hrál hru takřka dokonalou po všech stránkách, všichni víme, že hrál se stádem ovcí, a vyhrál až napočtvrté. Ano, sice se skóre 100%, ale získat 100% je na nastavení "easy" mnohem jednodušší, víme? Top 20: Boston Rob. Oblíbenci: Andrea Boehlke ()

Jižní Pacifik (2011) (S23) 

OBSAHUJE SPOILERY South Pacific už před premiérou vznesl celou řadu otázek. Mimo jiné "Kdo budou vracející se hráči?" Po odpovědi na tu otázku se vyrojily logicky další. Proč Coach a Ozzy? Ti dva přece nemají žádnou rivalitu a ani nic moc společného. Jeff Probst si dovolil všechny vyvést z omylu, když prohlásil něco jako "Proč Ozzy a Coach? To je prosté, oba mají charisma, oba mají obrovskou fanouškovskou základu a ani jeden neumí pořádně hrát Survivor." To je věta, která je naprosto zásadní pro to, aby si člověk sezónu užil. Ozzy totiž předvádí svojí standardní šňůru výher topíc se ve vlastní aroganci, Coach za doprovodu ujetých historek a tai-chi dělá guru svojí sektě. Ač mají oba dva velkou moc, jeden strategickou, druhý fyzickou, ani jeden z nich pořádně nemá hru pod kontrolou. Ozzy zaslepený svým obřím egem nevidí, že fyzická hra nestačí, Coach zaslepený svým obřím egem nevidí, že za jeho zády každý kuje zradu. Vítěz: 4* - Jeden hráč ale vidí všechno. Nevýrazná nenápadná oplácaná holka jménem Sophie, která svojí ruštinou a diplomem z ekonomie uhrane jinak flirtuvzdorného Coache, tiše mu našeptává, co dělat, sem tam mu pohoní ego dotazy typu "pověděl bys nám, co znamená támhleto souhvězdí, ó všemocný Coachi?", sem tam zpacifikuje zbrklého Alberta ("Where's your strategic mind now?" = Sophierce Love!!!) s jeho nesmyslnými nápady na podraz (protože být součástí většinové aliance a mít kolem sebe obětní beránky pro poslední kmenovou radu je tak nějak mnohem logičtější a rozumnější než za každou cenu provádět blindside...) a neustále kryje Coachovi záda, a ve finále i nakonec v té vůbec nejtěžší a nejdelší soutěži Sophie nakope dolní záď i neporazitelnému Ozzimírovi, řečenému Arogantnímu. Většina diváků se baví nad Ozzyho atletickými výkony na Redemption Islandu, Coachovou zdánlivou manipulací kmene, Cochranovou zbabělostí, Brandonovým šílenstvím, a potom většina kroutí hlavou, když ten jediný zbývající normální a inteligentní člověk shrábne šek na milion dolarů. A já jsem naprosto spokojený. Vítězství Sophie je to jediné možné, které South Pacific na celé čáře vykoupilo a díky kterému South Pacific stojí za to. Oblíbenci: Sophie Clarke, Papa Bear ()

Jeden svět (2012) (S24) 

OBSAHUJE SPOILERY Od dob Mikronésie to jde se Survivorem nějak z kopce. Sem tam se najde vcelku fajn nováčkovská řada (jako třeba Gabon, I ♥ Sugar), ale pokud nejde o All Star řadu (protože Heroes vs. Villains jsou vpravdě vynikající), je to už nějak vyčpělé a zdaleka ne tak vzrušující, jako bývalo. One World na tom příliš nemění. Balancuje na ostré hraně 3 a 4 hvězd, rovných 70 procent, a zaokrouhluji na čtyři jen díky velice uspokojivému konci, dost možná tomu jedinému, díky čemu není One World záležitost na jednu dvě hvězdy. Tvůrcům docházejí nápady, přesto se snaží kdovíproč přijít s něčím novým, i když fandové jsou velice hlasití ohledně toho, že by rádi oldschool sezónu osm na osm hráčů, žádné triky, žádná tajná imunita... No, producenti se aspoň po dvou posledních řadách zbavili příšerného nápadu Redemption Islandu a přišli s jedním vcelku zajímavým. Jeden svět značí oba kmeny žijící na stejné pláži, čili umožňuje neustálou interakci mezi všemi soutěžícími. Po vzoru Amazonu a Vanuatu přišlo rozdělení na mužský a ženský kmen, a nějakým zázračným způsobem už potřetí drtivě dominovaly ženy. Kamenem úrazu One Worldu je bohužel špatný casting, kde jen velmi malé množství lidí má nějaký hráčský potenciál (Kim, Colton, Sabrina) a většina míst byla prostě obsazena lidmi, co si pomalu nedají dvě a dvě dohromady (Kat, Chelsea, Christina, Leif, Tarzan a vlastně i všichni ostatní chlapi). Tři strategičtí hráči v jedné sezóně není zase tak extrémně nízké číslo, v Redemption Islandu jich bylo zřejmě ještě míň. S ohledem na fakt, že dva dominantní hráči, tedy Colton a Kim, stáli v opačných týmech, mohlo by se schylovat k epickému duelu (a tím myslím skutečně epickému, ne jako nějaká směšná fraška typu Coach vs. Ozzy, kteří musejí být každému fandovi Survivoru už pro smích), zasáhla ovšem vyšší vůle a odstranila skutečně padoušského Coltona předčasně ze hry kvůli zdravotním důvodům. Veliká škoda, protože dokud byl Colton ve hře, jakkoli odpudivý a pro většinu asi otravný a opovrženíhodný, věděl, jak se hraje Survivor, skutečně bavil a byl taky jedinou konkurencí Kim. Po jeho násilném rychlém odchodu už jsme se dočkali jen předvídatelné série "blindsidů" a skutečně precizní hry Kim, která byla zaslouženě korunována. Ve výsledku se One World zapsal do historie Survivora dvěma věcmi. Ubervillainem Coltonem a ultimativně dominantní ženskou vítězkou. Obojí je fajn, ale na víc než 70% to fakt nestačí. Mimochodem kdo dává Redemptionu hodně a OW je podle něj slabota, je pokrytec, protože obě řady jsou prakticky totožné. Vítěz: 5* - fyzická, strategická i sociální dominance v jednom balíčku, stejně jako BR sice proti bandě ovcí, ale hned napoprvé. Oblíbenci: Kim Spradlin, Colton Cumbie ()

Caramoan (2013) (S26) 

OBSAHUJE SPOILERY Od diskutabilního castingu na obou stranách (superfandové Shamar a Eddie?... vs. favoriti Francesca nebo Brandon Hantz?....), přes nesnesitelnou a odpornou manipulaci divákem (nesmyslný střih, kdy některé soutěžící z finálové šestky vůbec nestihneme poznat, zatímco jasně nadržuje jiným (a zbytečným), poprvé v historii produkcí nasazená druhá skrytá imunita do hry po sloučení atd..) až po silně neuspokojivé až otravné finále se snad nejhorší finálovou pětkou vůbec, Fans vs. Favorites 2 se stává možná největším survivorovským zklamáním. Vítěz: 2* - první půlka sezóny žádná hra, zbytek tichá a nenápadná hra typu Amber s otravnou osobností a sebeklamem o vlastních schopnostech, objektivně jakžtakž zasloužená výhra. Oblíbenci: Andrea Boehlke, Malcolm Freberg ()

Krev není voda (2013) (S27) 

Spoilery Konceptem zajímavá řada, která staví proti sobě navrátivší oblíbence a jejich milované, a zároveň konečně opodstatňuje existenci Redemption Islandu. Cast se mi zamlouvá přinejmenším z poloviny, charaktery jsou barvité a strategie zajímavá, final 3 hodně zasloužilá, byť nudně předvídatelná. Co mi ovšem vadí velice, je manipulace divákem prostřednictvím retardovaného střihu, kdy nám vnucují věci, které se neděly, a naopak nás neinformují o poměrně důležitých věcech, které se udály, nebo aspoň hrozilo, že se odehrají (viz blindside Laury B. z pohledu Tiny a Vytase, případně blindside Tysona z pohledu Ciery týden předtím, než se o něj pokusili Caleb s Haydenem). Dojem z jinak vydařené řady to sráží zatraceně dolů. Vítěz: 4* - nikdy jsem nebyl jeho fanda, v Tocantins jsem s potěšením sledoval jeho pád a sebevyřazení z HvV je pro mě dodneška nejhloupější tah historie soutěže vůbec, ale BvV si zásadně povodil a naprosto zaslouženě vyhrál. Oblíbenci: Caleb Bankston (R.I.P.), Gervase Peterson, Ciera Eastin, Vytas Baskauskas ()

Cagayan (2014) (S28) 

Obsahuje spoilery Další z řady gimmick sezón Survivoru, tentokrát ve znamení souboje Mozků, Svalů a Krásy. Rozdělení na tři kmeny je většinou sázka na jistotu, která baví, a nejinak je tomu i u Cagayanu. Je třeba pochválit dobrý casting, velké množství hráčů tentokrát skutečně "hraje." Jak už je ovšem tradicí (u novějších sezón), extrémně zavádějící zkreslující střih jaksi nedovoluje si sezónu normálně užít. Nehledě na to, že se ve výsledku ukázalo, že ta hlavní "linka" byla jedna velká uměle vykonstruovaná zbytečná habaďůra na diváka, a to se mi teda opravdu nelíbí. 70% Vítěz: 3* Relativně zábavná osobnost, většinu času i poměrně dobrá hra, ovšem ze strany fanoušků hrozně přeceňovaná, plná zbytečných a hloupých chyb, neospravedlnitelně paranoidní. Oblíbenci: Tasha Fox, Trish Hegarty ()

San Juan del Sur – Blood vs. Water (2014) (S29) 

Obsahuje spoilery. Na téhle řadě bylo od začátku všechno špatně. Nejdřív ještě před začátkem odstoupily dvě soutěžící (což vyústilo v nerovný poměr mužů a žen), casting se z největší části ukázal býti příšerným (sourozenecká dvojka Drew a Alec je dost možná největší fail vůbec, ovšem naprosto zbytečná vzdávalka Julie se svým chlapákem Rockerem, co dostal šanci jenom proto, že Jeff má hučák na americký sportovce, o moc nezaostává, zrovna tak duo vidláků Keith a Wes), vývoj soutěže jako takové i soutěží o odměny a imunity byl často frustrující (chvíle, kdy Jeff vůbec poprvé soutěž zarazil ještě před jejím přirozeným koncem budíž tomu příkladem), ovšem nakonec si vysloužila krásné 4*. Proč? Vítěz: 5* - už dlouho se mi nestalo, aby mě v Survivoru něčí vítězství tak moc potěšilo a připadalo mi tak moc zasloužené. Zábavná osobnost, osobní příběh epic (yin a yang, první a poslední, chápeme), úžasná sociální hra, strategická hra plná odvážných obrovských tahů... Většinu času to vypadalo tak bledě, ale líp to dopadnout nemohlo. Přesto bych se do řad budoucích tématu Blood vs. Water vyvaroval. Dvakrát stačilo. TOP 20: Natalie Anderson. Oblíbenci: Josh Canfield, Jeremy Collins ()

Worlds Apart (2015) (S30) 

Obsahuje spoilery. Třicítka měla poměrně jednoduchou výchozí situaci. Nad neoblíbeným San Juan Del Sur měla navrch už od samého začátku, ať už tématem (tři kmeny jsou historicky vždycky zábavnější sezóny), výběrem hráčů (tentokrát se sešla parta když ne vyloženě sympatická, tak aspoň dostatečně barvitá a svérázná), ale především velkým počtem skutečně hrajících lidí. Zkrátka měla všechno, co bylo k úspěchu potřeba. Žel bohu trpěla opačným problémem, než předchozí San Juan Del Sur, a sice čím dále se dostávala, tím byla předvídatelnější. Zhruba od osmého dílu dál je díky očividnému (byť zároveň manipulativnímu) střihu vždycky naprosto jasné, kdo vypadne, respektive kdo se dostane dál. Nevadí to vyloženě katastroficky, ale fakt, že polovinu série v podstatě neexistuje faktor překvapení, je po skutečně vynikajícím začátku sezóny škoda. Vítěz: 4* - paradoxní je, že čistě papírově tenhle styl hry neuznávám. Spoléhat se jenom na imunity, to je vždycky potíž, a málokdo se dostane až na samý konec. Mike sice na konci seděl jedině proto, že vyhrál pět imunit, zároveň ale ani na chvíli nepřestal hrát, nepřestal se snažit přetáhnout ostatní na svojí stranu, otevřít jim oči co se všech lží týkalo, a co je hlavní, stála proti němu neuvěřitelně strašlivá banda toho nejotravnějšího póvlu, co se v Survivoru za dlouhé roky objevil (trio Dan, Rodney a Will fakt směle může strašit lidi v nočních můrách místo Freddyho). Oblíbenci: Shirin Oskooi, Mike Holloway, Jenn Brown ()

Cambodia – Second Chance (2015) (S31) 

Obsahuje spoilery. Jednatřicítka si přichystala solidní kalibr, druhá šance, navíc odhlasovaná diváky, snad nemůže dopadnout špatně, nebo může? Navzdory faktu, že v castu se nakonec objevilo pár diskutabilních (Monica či Abi) nebo dokonce hráčsky úplně nemožných (Woo, Keith) charakterů na úkor zajímavějších soutěžících (Teresa, Sabrina, Jim, Carolyn, Shane), nějakým záhadným způsobem se doopravdy podařilo vybrat partu, kde drtivá většina účastníků skutečně hrála. Výsledkem je tak na jednu stranu strategií a zvraty nabitá jízda, na druhou si nemůžu nepostěžovat na neuvěřitelně zfušovanou práci střihačů, kteří uměle vytvářejí "příběhy" i osobnosti svých favoritů. Na osobnost Spencera jsem měl alergii už v Cagayanu, a i když tady za celou dobu prokazatelně udělal jenom jeden strategický tah, stejně mi nezbylo než čumět na v průměru čtyři jeho zpovědi na každý díl, zatímco spousta zajímavých či aspoň srdcových hráčů byla zanedbávaná a prakticky neviditelná (dle prakticky všech exit interviews (+ ponderosy) byla taková Kimmi žhavým kandidátem na vítězný hlas od většiny, ovšem vzhledem k tomu, že spousta diváků ani neměla tušení, že Kimmi existuje, dalo se spolehlivě odhadovat, že se do finále zřejmě nedostane). Tenhle nešvar manipulace střihu se u Survivora rok od roku horší, a i když si uvědomuju, že už je jeho nedílnou součástí a nezbavíme se ho, nezabrání mi to jinak vynikající sérii snížit hodnocení. Vítěz: 4*, sympaťák a alfa samec měl hru po celou dobu solidně v rukou, byť s hojnou pomocí HII, snad kdyby mu střih tolik nenadržoval, měl bych z jeho vítězství větší radost. Oblíbenci: Tasha Fox, Jeff Varner, Kimmi Kappenberg, Jeremy Collins, Kelley Wentworth ()

Kaôh Rōng (2016) (S32) 

Obsahuje spoilery. Kaoh Rong, sequel k Brains vs. Brawns vs. Beauty, byla od samého začátku avízovaná jako jedna z nejdrsnějších řad, kupříkladu předem bylo oznámeno, že přijde největší počet zdravotních evakuací (čili logicky musely být tři či víc). Spolu s drsnými podmínkami přišla taky celá řada dramatických scén (trojitý kolaps při jediné soutěži). Cast byl z větší části barvitou směskou představitelů jednotlivých kmenů, přičemž jenom minimální množství lidí bylo skutečně trefou vedle, pokud se jedná o alespoň nějakou iniciativu hrát (byť jakkoli špatně) či aspoň bavit. Proto je skoro kupodivu, že se z Kaoh Rongu vyklubala sezóna, která si stěží urve 4*. Sám ani nevím proč, jestli snad sérii uškodily právě evakuace, duo dětinských vylízanců Scot & Jason, které doufám už nikdy neuvidím (ač se domnívám, že alespoň jeden z nich se v nějaké té řadě objeví, když už, tak ať je to Scot, z Jasona mi praská monitor a z jeho keců mi mozek teče z hlavy ušima), a nebo paradoxně fakt, že finálová čtveřice byla jako celek poměrně silná a zasloužilá, zatímco ti odporní a nezasloužilí zmizeli poměrně brzy. Vítěz: 4*. Další paradox, protože za normálních okolností bych za tuhle vítězku byl strašně rád, je mi sympatická jako osobnost, rozumí tomu, jak důležitá je pro Survivora sociální hra, a od nějakého třetího či čtvrtého dílu patřila mezi moje oblíbence (scéna, kde Nick vykládá o tom, jaká je to naivka, a jak s ní bude manipulovat podle potřeby, aby ona vzápětí ve svojí zpovědi víceméně řekla, že mu hraje naivku, aby s ním mohla manipulovat podle svojí potřeby). Dlouhé roky jsem zastáncem toho, že vítěz, ať už je to kdokoli, si výhru jednoduše zaslouží, protože o tom přesvědčil porotu, zatímco ostatní finalisté to nedokázali. Viz vítězové sezón 19, 20, 23... U všech těch sezón zřetelně vidím, proč ta "osobnost" sezóny, která by bývala byla očividným vítězem, nevyhrála. Ale u Kaoh Rong, ať si hlavu lámu jak chci, tak na to nepřijdu. Jedna osoba hru imho ovládala strategicky od začátku do konce, budovala vztahy se všemi, bez ohledu na to, jak opovrženíhodně se chovali, válela na všech kmenovkách, včetně té úplně poslední, dokonce i v těch soutěžích byla dobrá, ne že by mi na tom kdovíjak záleželo, a přesto nevyhrála. Nechápu, mrzí mě to, a dvojnásob mě mrzí, že mě mrzí výhra fajn vítězky. Oblíbenci: Aubry Bracco, Cydney Gillon, Michele Fitzgerald, Tai Trang, Debbie Wanner ()

Millennials vs Gen X (2016) (S33) 

Obsahuje spoilery. Další gimmick sezóna, tentokrát s temátem dvou generací, se po celou dobu vezla na vlně rozporuplných pocitů. Většina castu byla vyloženě nezajímavá, několik zajímavějších hráčů vypadlo ještě před porotou nebo rovnou na jejím začátku, a navzdory faktu, že série přinesla spoustu zábavných zvratů a nervydrásajících okamžiků, její konec zanechává v puse hodně hořkou pachuť. Vítěz: 2* Tragédie. Hráč, který neměl hru nijak pod kontrolou a svoje faily prezentoval jako strategické tahy vyhrál plným počtem hlasů díky svojí sob story. Ne, díky. Oblíbenci: Michelle Schubert, Hannah Shapiro, Michaela Bradshaw ()

Game Changers (2017) (S34) 

Obsahuje spoilery Game Changers, série názvem slibující Survivora na maximum, měla přinést těch nejlepších 20 z 498 soutěžících, místo toho se jedná o možná největší Survivorovskou houpačku. Jenom malá část castu si zaslouží být označena za game changery (Sandra, Cirie, Ozzy), několik dalších potom za všestranně silné hráče (Andrea, Aubry, Malcolm) či vcelku nadějné první hry (Sarah, Zeke, Michaela). Zbytek sestává z nesourodé směsice výrazných osobností (Jeff, Debbie, Tony), neviditelných (Hali, Sierra) či Jeffových nestoudných oblíbenců (Brad CULPEPPER, Troyzan), které diváci nechtěli ani do druhé šance, natož aby je kdokoli považoval za revoluční hráče. A jelikož se ve většině případů nejedná o ty nejlepší z nejlepších, tak si tu meganašlapanou bláznivou fantastickou sezónu uměle vytvoříme, co vy na to? A že se teda produkce řádně rozjela. Sandra svojí spanilou jízdou číslo tři s definitivní platností a naprosto neoddiskutovatelně potvrdila svůj status nejlepšího hráče Survivora ever, její účast ovšem byla předčasně ukončená jedním z tisíce debilních twistů, které si produkce pro tuhle sérii připravila, JT oproti tomu už podruhé potvrdil, že porota v Tocantins se před závěrečnou kmenovkou nejspíš musela pod vedením Coache sjet v potící chýši ayahuascou. Dalším obřím flekem na ksichtě téhle sezóny je nechutná trans kauza, ve které si CBS udělala z chudáka Jeffa Varnera svého obětního beránka, a to navzdory faktu, že světu nevyoutoval transsexuálního spolu/protihráče Zekea (protěžovaného v téhle sezóně jako (druhého největšího) hrdinu století, navzdory tomu, že se jedná o jednoho z nejarogantnějších soutěžících posledních let, viz jeho posměch Davidovi za jeho úzkosti v sezóně předchozí, aka trans lidi se taky můžou chovat jako hovada) Varner, ale Jeff Probst a sama CBS. Zbytek potom sestává z momentů fantastických (sledovat Sandru v akci je jedna radost, The Queen Stays Queen, adios), nesnesitelných (Jeffovo nekonečné protěžování CULPEPPERA, Ciriino kontumační vyřazení) i vším ostatním mezi. Vítěz: 3* Relativně fajn, očividně silná sociální hra na všech stranách, smysl pro detail i odvaha dělat větší kroky a hrou pořádně zahýbat, ale fakt mi něco nesedí na její osobnosti. Ovšem být v porotě, hlasuju pro ní samozřejmě taky, jediná schůdná varianta. Oblíbenci: Sandra Diaz-Twine, Jeff Varner, Cirie Fields, Andrea Boehlke, Aubry Bracco, Michaela Bradshaw, Malcolm Freberg P.S. Hali je nejsuprovější porotce vůbec, ve hře se sice kdovíjak nepředvádí, ovšem takhle přátelsky naladěnýho andílka bych měl klidně v každý sezóně. ()

Heroes vs. Healers vs. Hustlers (2017) (S35) 

Obsahuje spoilery Survivor býval spoustou věcí. Býval přelomovou reality show, velkou srdcovkou, hrou šokující a napínavou... A především velice dlouhou dobu (zhruba do Heroes vs. Villains, možná i trochu dál) bývalo pravidlem, že kvalita série stojí a padá s castem. To bohužel dávno neplatí, teď už se jedná čistě jenom o to mít co největší počet twistů (a že se nejedná o žádné twisty hráčské, ale produkcí uměle vytvořené, ať už trojnásobným promícháním kmenů nebo deseti tajnými imunitami), a o to, jak co nejúčinnějším způsobem zajistit, aby se do finále protlačil Jeffův oblíbenec. Snad nikde to nebylo patrnější, než u HHH (mimochodem nejnesmyslnější "téma" série ever?). Spolu s finálovým dílem, který Jeff už před začátkem série prohlašoval za jeden ze svých nejoblíbenějších (čili jsem průser čekal, to ne že ne, ostatně už Jeffa nějakou dobu znám), přijde v Survivoru chvíle, kdy každému skutečně aspoň trochu objektivnímu diváku musí zhořknout v puse. V HHH se našla celá řada fajn momentů, většina castu mi přišla herně schopná/zajímavá, nebo aspoň sympatická, po oné tajné "výhodě" pro vítěze poslední soutěže o imunitu přesto zvažuju hodnocení úplně nejnižší. Vítěz: odpad! Člověk strašně arogantní, bez špetky sociální hry, do finále produkcí násilím dotlačený množstvím příhodně poschovávaných imunit (to jak šel nějakou cestičkou ke svojí zpovědi přímo kolem stromu, na kterém byla (čerstvě natřená?) stopa k imunitě) a takřka zaručeným postupem z final 4 do final 3 (buď vyhraje imunitu, nebo v rozdělávání ohně porazí kteréhokoliv ze zbývajících tří). Ano, uvědomuju si, že dokonce ani Jeff Probst a produkce CBS nemůže donutit porotu pro někoho hlasovat, a že porota rozhodla, jak rozhodla (za což je asi nijak neviním, že se porota rozhoduje na základě emocí je normální), ovšem poprvé v historii se dá objektivně a s jistotou říct, že ve finálové trojici seděl někdo, kdo tam v první řadě vůbec neměl být. ()

Ghost Island (2018) (S36) 

Obsahuje spoilery Předesílám, že po poslední sezóně jsem skutečně neměl vysoká očekávání, takže Ghost Island prakticky nemohl vyloženě zklamat, přesto mě ale nijak nenadchnul. Koncept sezóny se točí kolem velkých chyb časů minulých, a jak už to bývá, velké chyby se zase točí kolem imunit, extra hlasů a vůbec, čili všeho, co Survivoru imho ubírá na zajímavosti. Zamrzí, že i když se drtivá většina fandů dovolává old school sezóny ve stylu 8 na 8, bez tajných imunit, výhod, twistů a prohození kmenů, produkce reaguje znovu a znovu přesným opakem. Výsledkem je tak další sezóna, kde díky buď naprosté náhodě nebo zásahem produkce jeden hráč takřka nemůže nikdy vypadnout, zatímco další nemá šanci přežít ani dva díly, ať už dělá, co dělá, a to zkrátka není dobře za žádných okolností. Nenapomáhá ani způsob, jakým jsou výhody vkládány do hry, kdy na Ostrově duchů někdy není výhoda žádná, jindy návštěva na něm dokonce může uškodit, což přímo odporuje záměru konceptu, tedy aby soutěžící hráli odvážnější a větší hry. Aspoň ten cast byl jako celek solidní. Vítěz: 3* - ze dvou černých koňů sezóny to menší zlo a sympatičtější osobnost, přesto osoba, která hrála hru nejlogičtější a nejstrategičtější, byla samozřejmě okatě přehlížená v jeho (respektive jejich) prospěch. ()

David vs. Goliath (2018) (S37) 

Obsahuje spoilery Nezaujatým pohledem kol a kolem výborná řada, která se může pyšnit silným castem, (co do prostoru) vyrovnaným editem a relativně nepředvídatelným vývojem. Pohledem zaujatým je to ale docela jiná písnička. Po všech těch podrazech (ze strany produkce, nikoliv herních blindsidech) z posledních let už nejsem (dost možná paranoidně, to nepopírám) schopný věřit Survivoru ani nos mezi očima, natož pak to, že jakákoliv z přehršle tajných imunit byla nalezená náhodou, a nejsem ani daleko od toho věřit, že i všechny soutěže jsou totální švindl (viklající se sloup ve final 5 challengi? wtf?). Výsledkem je tak skeptických 71%. Vítěz: 3* - z final 6 asi nejočividnější a nejmíň zajímavý možný. Herně potom s výrazně menším počtem zásluh, než jak se sezóna tváří, v podstatě s jedním debaklem za druhým. Další vítěz s osobním příběhem, cca jedním strategickým tahem (úspěšně provedeným) a naštěstí alespoň vcelku sympatickou osobností. ()

Edge of Extinction (2019) (S38) 

Obsahuje spoilery: Řada s nadprůměrně schopným castem, kterou do hajzlu opakovaně splachuje nechutná manipulace ze strany produkce, ignorování skutečně schopných strategických hráček a nekonečné protěžování neschopného šklebícího se kreténa Ricka, který by si bez pomoci produkce ani neuprdnul, a kterého bohužel jistě v Survivoru nevidíme naposledy. Jednu hvězdu dávám jenom za to, že to mohlo přece jenom dopadnout ještě o fous hůř. ()

Island of the Idols (2019) (S39) odpad!

Obsahuje spoilery. Ultimátní kulminace všeho, co kdy na Survivoru bylo špatné. Klasická přehršel tajných imunit a dalších nesmyslných výhod (Idol Nullifier budiž symbolem absolutní překombinovanosti), fire making challenge ve final 4, diskuzní fórum na poslední kmenovce a další časem (a Jeffem pro jeho osobně nejžádanější výsledek) vykrystalizované úpravy se starají o to, aby zážitek ze série byl instantně napínavý a vzrušující co díl, ve výsledku ale sterilní a zapomenutelný. Což o to, s tím bych se snad i byl ochoten smířit, cast je navíc poměrně fajn (i díky vysokému počtu ultrafandů) a do toho účast Sandry, kterou vidím rád vždycky, ale nic z toho nemůže zachránit nechutnou nezodpovědnost produkce. Ať už byla jejich hlavní motivací senzacechtivost, snaha vyhnat ratingy co nejvýš nebo snad potřeba být společensky relevantní a aktuální, tak způsob, jakým uchopili skandál kolem Kellee a Dana, překračuje pomyslnou mez, od které není návratu. Zdokumentovaný sexuální predátor, který opakovaně osahával i poté, co byl požádán, ať to nedělá, logicky zůstává ve hře, jelikož šance ostatních finalistů se tak automaticky radikálně zvyšují, žena, která nechce být obtěžována, a která se kvůli případným následkům bojí promluvit, je promptně vyloučená, nucená bezhlasně sedět na kmenové radě, při které všichni ostatní propírají situaci kolem ní, a dalším dvěma ženám, které situaci využily ke svému prospěchu, je na sociálních sítích vyhrožováno na životě. Všechno ostatní je irelevantní, na hráčích nezáleží, na vítězi nezáleží, Survivor nikdy nebyl férovou hrou, byl často o náhodě a v minulosti se potýkal se špatným castem (Fiji, SJDS) či mizernými vítězi (Aras, Fabio), teď na všechny jmenované vzpomínám s úsměvem, protože tehdy měl Survivor pořád ještě integritu, která je teď nenávratně pryč. Zůstává jenom frustrující boj diváka s produkcí, ve kterém je divák vždycky jen tím poraženým. ()

Winners at War (2020) (S40) 

OBSAHUJE SPOILERY KE VŠEM SEZÓNÁM Trvalo mi pořádně dlouho, než jsem se konečně dokopal ke komentáři k WAW. Důvod je prostý. Survivora už dávno nesleduju proto, že by mě bavil, ale kvůli svému stupidnímu pravidlu, že jak jsem jednou nějaký seriál (v tomhle případě pořad) načal, dojedu ho až do sebehořčího konce. Není (a taky trochu je) náhodou, že po prvních 25 sériích bylo 13 mužských a 12 ženských vítězů, v dobách, kdy neexistovalo nic, jako "správný/zasloužilý vítěz." Richard byl mistrovský manipulátor, Tina respektovaná mateřská figura, Ethan přátelský kluk odvedle, Vecepia skákala z jedné aliance do druhé, a takovou Jennu nesnášela většina poroty, dokud nepředvedla impozantní sérii výher a dokonalou finálovou kmenovou radu. Nebyl jeden všeobecně správný způsob, jak si vítězství zasloužit. Co fungovalo v jedné sérii, nemuselo fungovat v další. Vždycky se jednalo o specifický společenský experiment s nekonečným potenciálem. Ten se přesto díky senzacechtivosti produkce podařilo vyčerpat, a není (a tentokrát skutečně není) náhoda, že v posledních 15 řadách zvítězily ženy pouze 3 a mužů 12. Co se stalo? Přišla 19. řada, veleoblíbená i zatracovaná Samoa, která odstartovala nezastavitelnou lavinu. Ženské vítězky byly širokou veřejností mnohdy považované za nezasloužilé odjakživa (počínaje samotnou Tinou, jejíž vítězství nad oblíbeným "hrdinou" Colbym pobouřilo nejednu domácnost), nikdy ale tolik, jako v případě tiché a nenápadné Natalie White, která s drtivým náskokem porazila favorizovaného neumětela Russella Hantze, jehož veškerá strategie sestávala z toho, že všem kolem takřka doslova sral na hlavu, a na konci se divil, že nikdo nechce, aby vyhrál. Divácky vděčnější Russell se tak těšil hlasité podpoře veřejnosti, zatímco toxický fandom Survivora psychicky zničil a vyštval nebohou Natalii. Olejem do ohně pak bylo finále řady dvacáté, HvV, kde se obdobný scénář odehrál znovu, s tím rozdílem, že uštěpačná výřečná Sandra se nikým rozhodit nenechala. Lavina se už ovšem valila, a zastavit se nedala. Survivor začal v rapidním množství představovat všeljaké twisty a výhody, které svým konceptem favorizovaly hráče nejenom agresivní, ale především mužské (např. je prakticky nepsaným zákonem, že v Survivoru se ženy společně starají o kemp, zatímco muži sbírají dřevo nebo jídlo, a mají tak nesčetně víc času hledat skryté výhody a imunity rozseté po okolí). Úspěch ženských vítězek, které v pozdějších sériích vyhrály dominantní strategií (Kim, Natalie Anderson) byl znevážen stylem "proti komu ale hrály?" (byť stejné se dá říct o mnohých mužských vítězích), jednu výjmku (Sarah Lacina) jakožto nesympatickou krávu zase veřejnost pořádně strhala, protože ženy by přece neměly hrát "jako muži". Jako by nestačily ony výhody a protěžování agresivní (tedy v pozdějších sériích dle Jeffa Probsta očividně té jediné správné) hry, Survivor ještě přetvořil formát závěrečné kmenové rady na "otevřené fórum", a sice po vítězství vzácné vlaštovky Michele, které se zázračně podařilo v 30+ sérii vyhrát herně typicky ženským diplomatickým stylem, a kterou za ně prakticky vláčeli po žhavém uhlí. Už nestačilo se dostat do finále a přesvědčit porotu o tom, že si vítězství zasloužím, teď už bylo potřeba přesvědčit porotu, takřka polopaticky instruovanou Jeffem Probstem, že jsem opravdu hrál agresivně a udělal tohle a tamhleto, protože něco jako vlastní definice Outwit, Outplay a Outlast už od 32. série neexistuje. Ačkoli můj žlučník už tou dobou přesahoval svojí kapacitu, stále ještě nedošlo na to nejhorší. To konečně přišlo v sérii 35, které opětovně dominovala skutečně agresivní a mistrovsky strategická manipulátorka, a diskutabilně nejlepší vítězka soutěže, Chrissy Hofbeck. Ano, Chrissy samozřejmě sezónu nevyhrála, i když měla, Jeff totiž konečně vymyslel ten poslední potřebný twist, jak se skutečně postarat o to, že žena Survivora vyhrát nemůže. Ve chvíli, kdy navzdory všem klackům hozeným pod nohy měla Chrissy otevřené brány finále a cestu k milionu dolarů čistou, produkce představila twist se zakládáním ohně ve finálové čtyřce, a dílo bylo dokonáno. Agresivní žena ve finále nemůže porazit agresivního muže (Tasha vs. Jeremy), pokud se nějaká do finále dostane, produkce se postará o to, aby se do něj díky F4 twistu dostal i jejich favorit, a žena neagresivní se do finále dostat může, a skoro jistě i dostane, už ale nikdy nevyhraje, protože neagresivně hrající žena si vítězství nezaslouží. Muži můžou pořád hrát, jak chtějí. Můžou jim selhat všechny plány, a stejně ve finále porazí strategičtější ženské hráčky (Adam x Hannah), můžou zaujmout roli nekonfliktního coattaila a vyhrát díky tomu, že jsou porotě sympatičtější než soupeř (Wendell), můžou dokonce většinu sezóny strávit vyloučení ze hry (Chris). Mužům je dovoleno hrát Survivor jakkoliv, ženy nemají možnosti prakticky žádné. Nikde to není patrnější než ve WAW. S výjimkou Parvati a Sandry si každá ženská vítězka aspoň jednou postěžuje, že reakce veřejnosti na její výhru byla nepřátelská a toxická. Jenom jeden z mužů (BEN!!) za celou dobu udělá něco podobného. Tony nehrál špatnou hru. A produkce se velice očividně snažila editem ukázat, že mužům nijak nenadržuje, což je patrné z pozitivního editu několika ženských hráček, počínaje extrémně strategickou Sophií, tišší diplomatickou Michele konče. Výsledek by ovšem doopravdy neměl uspokojit žádného fandu Survivora. 12-4-0 není výsledkem jeho hry. Je výsledkem deseti let snažení Jeffa Probsta a jeho produkčního týmu. Pro zajímavost, Wendell, Danni, Adam a Nick chtěli všichni hlasovat pro Michele, báli se ovšem, že by mohla vyhrát Natalie (Edge of Extinction twist ftw), a pro jistotu radši hlasovali pro Tonyho. V Survivoru už neexistuje nic jako dobrý nebo špatný hráč. Existuje jenom hráč produkcí favorizovaný a znevýhodněný. Muž a žena. () (méně) (více)

Reklama

Reklama