Titanic

Myslím, že se ve své době jednalo o můj vůbec první, viděný film o Titanicu (alespoň si to tak pamatuji). Tehdy na mě ono vykreslení tragédie velice zapůsobilo. Jenže pak přišel James Cameron a laťku kvality nasadil velice vysoko. To jsem ale stále ještě byl malé pivo, a tak až později, kdy jsem se setkal s jinými filmy popisující onu tragédii - hlavně myslím snímek Zkáza Titaniku z roku 1958 - došlo mi, že toto televizní drama je bohužel kvalitně podprůměrné. 50% (05.03.2012)

Jakožto divákovi "trpícím" entuziasmem pro Titanic jako takový, mě toto ztvárnění i přes jeho nepříliš vysoké hodnocení docela zajímalo. Pozitiva by se našly, ale jsou silně překryta negativy, které zní takto: Pane Liebermane, oceňuji Váš zájem oslnit diváky tou nejmajestátnější lodí, jakou kdy lidstvo vyrobilo, ale jestliže jste sehnal prostředky k realizaci, měl jste si také nastudovat podrobně jednotlivá fakta, čímž chci říct, že jste zřejmě zapomněl na jednu z klíčových postav, která nesmí v žádném filmovém ztvárnění chybět a tou postavou je Thomas Andrews, šéfkonstruktér Titanicu (zásadní nedostatek !!). Dalším nedostatkem je samotný příběh, který má spíše tendenci nudit, romantika je tu slabá a celkově nevýrazná, v mém případě se rozhodně nejedná o zpestření filmu. Velkým mínusem jsou pro mě herecké výkony, které snad ani nemá cenu nějak podrobně rozebírat. Káťa Zeta-Jones, která podle mě ví jak hrát tu posloužila spíš jako dekorace, jinak tu nepředvedla zhola nic. Potopení lodi? Tak nechutně odbyté, že mi bylo skoro do pláče. Ve zpracováních z roku 1953 a 1958 bylo pojetí samotné katastrofy daleko lepší, dokonce i Němci se svou verzí z roku 1943 si poradili lépe. Efekty v této verzi jsou opravdu podprůměrné. To jsou negativa. Pozitiv je tu dost málo, ale pro mě jsou významné. Např. scény z Carpathie i z Californian, za které má naopak u mě režisér plus. Dalším potěšením je pro mne Molly Brownová, které je tu věnováno po katastrofě Titanicu dost času, tak jak tomu bylo i ve skutečnosti. Další klady jsem nezaznamenal. Když se nad tím tak zamyslím, tak tohle je možná poslední film o Titanicu, který jsem sehnal a jediný, kdo si nechal nejvíce záležet, kdo riskoval zdraví, aby si splnil sen, kdo právem umocnil majestátnost a kouzlo Titanicu je kdo jiný, než James Cameron. Král filmového Titanicu. Nejvýstižnější komentář napsal: Tosim (22.06.2011)

Pokud někteří vyčítaly Cameronovi (cituji) jednoduchost, kýčovitost a přeslazenost příběhu jeho slavného opusu, tak ať si preventivně pustí tohle. Po tomhle, myslím, že své přesvědčení přehodnotí. Všechny příběhy do jednoho, které se zde odehrávají, jsou prostinké a studené jak psí čumák, okořeněné slušnou dávkou trapnosti. Tomuhle faktu pochopitelně nahrávají podprůměrní herci a scénář, který se dělí na dvě poloviny. Ta polovina příběhová (jak jsem již zmínila), jde neúprosně ke dnu, spolu s Titanicem. Naopak druhá polovina, by sama mohla fungovat jako vynikající dokument. Určitě ne vizuálně (tam nastavil Cameron laťku pořádně vysoko), ale co se informací týče. Například jsou zde více rozebráni radisté na Titanicu, neschopnost spojení se s nedalekou tajemnou lodí mezi Titanicem a oficiálně nejbližší lodí Californian, či případ samotné SS Californian která přijela později, než pro přeživší spasná Carpathia, která byla o více než 50 mil dál. Ale i zde jsem našla pár restů, které nelze přehlížet- první důstojník Murdoch ve filmu spáchá sebevraždu (stejně jako v Cameronově verzi) a přitom byl brán za hrdinu,který pomáhal pasažérům, kde mohl, a šel ke dnu s lodí. A absence dalšího hrdiny, šéfkonstruktéra Titanicu- Thomase Andrewse. Tak či onak, informace o tajemné lodi a lodi Californian, byste zase v Cameronově Titanicu nenašli. A proto dávám průměr, za vcelku podrobně historicky doložená fakta a za jediný výborně zahraný charakter, a to je kapitán lodi Smith, který mě dostal svými posledními slovy které zde musím napsat: V NOVINÁCH POŘÁD OMÝVALY JEDNU MYŠLENKU- ANI SÁM BŮH, NEMŮŽE POTOPIT TUHLE NEPOTOPITELNOU LOĎ. A ONA DOSTALA TO SPRÁVNÉ JMÉNO- TITÁNI SE JEDNOU ODVÁŽILI PROVOKOVAT BOHY SVOU NADUTOSTÍ A PÝCHOU, A ZA TO BYLY SVRŽENI DO HOROUCÍHO PEKLA. (07.04.2012)

Z celého dvojdielneho filmu cítiť silnú televíznosť. A nemôžu ju z nej vytrhnúť ani také známe mená ako G.C. Scott či krásna Zeta-Jonesová. Každých 10 minút niekto spomína veľkoleposť, majestátnosť a hlavne nepotopiteľnosť lode, aby tak lacno umocnil jej neslávne známy koniec. Je to tak klišovité a neoriginálne, rovnako ako osudy hlavných či vedľajších protagonistov. Na druhej strane, od televízneho filmu to asi ale aj každý očakáva. Prvý diel je o užívaní si na luxusnej lodi a predstavení postáv, a celý druhý diel sa venuje katastrofe lode a následnej záchrane jej preživších pasažierov. Priestor na to je až neprimerane veľký. Pokojne išlo spraviť z toho jeden 90-minútový film. Katastrofa lode je z dnešného pohľadu málo epická, spomalené zábery na rôzne prestrihy a časté vykrikovanie nie je niečo, čo by zaujalo. Aspoň že sa na konci nerozdeľujú pri stratách svojich blízkych postavy na tie sympatické a na záporácke a ujmy sú na oboch stranách. Taký typický televízny film, ktorý síce neurazí, ale ani výraznejšie nezaujme. (15.09.2020)

No, na televíznu produkciu je to stále celkom dobré.V skutočnosti odviedli dobrú prácu pri natáčaní a efekty sú tiež prekvapivo dobre vyzerajúce, najmä na film z roku 1996 s takým obmedzeným rozpočtom. Film má celkom pôsobivé herecké obsadenie, no napriek tomu žiadna z postáv nefunguje dobre. Je to preto, že herci v skutočnosti nedostávajú veľa priestoru na prácu, a to aj preto, že sa zdá, že film sa skutočne nevie rozhodnúť, na ktoré postavy má klásť hlavný dôraz. Film sa trochu zameriava na každého, vďaka čomu je film plný postáv a niektorých nezaujímavých vedľajších.  Z tohto dôvodu niektoré dejové línie vo filme tiež naozaj nefungujú. Trochu hanba talentu skvelých hercov, akými sú George C. Scott, Tim Curry, Eva Marie Saint a Catherine Zeta-Jones. 6/10 (03.11.2021)