Klapzubova jedenáctka

Tenhle seriál nepracuje s často používaným oživením divácké paměti v úvodu každého pokračování ve stylu „v předešlých dílech jste viděli“. Tedy až na jednu výjimku: prvních 12 minut 6. dílu je do detailu (!) zopakovaných posledních 12 minut 5. dílu. Realizační bezradnost typická pro celý seriál tady vyhřezla ve vrcholném zoufalství - asi nebylo natočeno nic, čím by se dala naplnit stopáž 6. dílu. Svěřit hraný žánr režisérovi animovaných filmů (i když ve svém oboru velmi dobrému) byl odvážný krok, který vůbec nevyšel. Možná tam byla snaha udělat z neumětelství přednost a pokusit se o nějaký vtipný filmový naivismus, ale ani tak to nefunguje. Takže jedna slabě blikající hvězdička za pár vtipných momentů typu setkání s Vinnetouem a za jediné dva herecké výkony (Ivo Gübel a neherec Vít Holubec, který byl lepší než v jiných filmech a seriálech většinou skvělý, tady ale naprosto bezvýrazný Jiří Sovák). -------- V titulcích (všech třinácti dílů) seriálu uvedeno: rok výroby 1967. (09.11.2020)

Oproti předloze je děj přenesen do "současnosti". 1) Nějak jsem nepochopil žánr ani komu je vlastně dílo určeno. Není to hraný dokument?_____ 2) Záběry z Václavského náměstí roku 1967 jsou zajímavé, ale o tom seriál, tuším, není._____ 3) Snad fanouškovská záležitost pro zavilé fandy fotbalu? (16.11.2020)

Strašně zvláštní seriál, ve které tvůrci kombinují hranou dějovou linku s reportážními záběry a animovanými úseky, které jsou obsahově naprosto rozdílné, až se z toho vyprávění naprosto hroutí, a epizody jako celek působí naprosto zmateně. Z dnešního pohledu stojí za pozornost snad jen Jiří Sovák, jinak může tento seriál pokojně zůstat v propadlišti dějin československé televizní tvorby. 40% (09.10.2022)

Nevšední a v mnohém v pojetí i v docílených výsledcích rozporuplný televizní seriál, nesporně patřící do špičky zlatého fondu naší filmové a televizní dramatické tvorby, zaujme především tím, do jaké míry se podařilo jeho tvůrcům sloučit prvorepublikovou atmosféru literární předlohy s dobovou současností scénáře ČSSR poloviny šedesátých let stejně tak jako také pohádkový ráz námětu i příběhu balancujícího na rozhraní dětské, jinošské, dívčí a dospělé divácké vnímací způsobilosti a připravenosti vůbec toto pojetí vnímat. Stejně tak lze diskutovat i o vhodnosti užití animovaných složek, daných vlastní Hofmanovou režisérskou specializací (nejvíce proslul animovaným filmem STVOŘENÍ SVĚTA). Zvládne-li divák tento nejednoduchý půdorys, vynoří se před jeho očima působivá satira na dobové komunistické Československo pozdně novotnovské éry (nádherná travestie zápasu Klapzubovy jedenáctky proti FC Liverpool ve finále PMEZ, předchůdce dnešní Ligy mistrů, a městské pražské konference KSČ, která přerušuje své jednání na dvě hodiny, aby její delegáti mohli nerušeně sledovat tento historický zápas). Stejně zajímavý a jadrně karikující je i portrét bafuňáře v podání Ivo Gübla. Seriál, který doplatil na datum svého uvedení podobně jako v r. 1989 Skalského film ČLOVĚK PROTI ZKÁZE, je přes konstatované rozporuplnosti a nepochybné nevyváženosti nesporným autorským činem své doby. Činem, který sympaticky překvapí i zaujme hloubkou a záběrem autorského invenčně myšlenkového zázemí. (23.11.2012)

Teda takhle si ulítávat za komančů na LSD a ještě o tom natočit seriál, tomu se řiká odvaha :-) Tohle je fakt neuvěřitelná podivnost (soudim teda jenom podle prvních 2 dílů, který jsem právě viděl). Ať mi nikdo neřiká, že tohle někdo vymyslel ve střízlivym stavu. Jinak tu knížku jsem měl na ZŠ za povinnou četbu, takže jí upřímně nesnášim. (14.09.2006)