The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (147)
Jsem velkým fanouškem jak knižní, tak filmové podoby LOTR a proto jsem se velmi těšil na toto zpracování o kterém asi moc lidí nemá ani páru. Pokud vezmu rok vzniku, tak je to opravdu skvělé, jak to dokázali zvládnout. Samozřejmě hlavně kvůli financím se dvě knihy musely vtěsnat do jenoho filmu a to má velký dopad na délku, či rovnou vynechání některých scén, což je pak velké mínus pro fanouška LOTR. Chybí zde také tak velké napětí a city, které jsou tak důležité a viditelné především ve zpracování Petera Jacksona, které je mým nejoblíbenějším filmem ze všech. ()
Po letech se zvědavostí a chutí jsem se znovu podíval na animovanou podobu části LOTRa. Možná, že díky geniálnímu dílu P.Jacksona se mi líbil ještě více, než kdysi. Současně jsem si uvědomil, jak dobře měl tuhle verzi Jackson nastudovanou, jelikož řada scén je do jeho filmu doslova okopírována - Hobitín a Dno pytle, první setkání Hobitů s Prstenovým přízrakem, otevírání vchodu do Morie či souboj Gandalfa s Balrogem a jejich pád nebo obří sochy králů. Téměř dvě třetiny Jackson poctivě převedl, což mně vůbec nevadí, jelikož vytvořil mimořádné dílo a Bakshiovy obrazy tomu napomohly. Kombinace hraného a animovaného není úplně šťastná (jistě, šlo o peníze), dnes má však své zvláštní kouzlo. Některé výjevy jsou samy o sobě nádhernými obrazy, které by se daly rámovat (Hobitín, Železný pas, před branou Mordoru, krajiny - hory, les, jezero aj.). Škoda, že se nepodařilo příběh dokončit... ()
Stará, dobrá, šeredná animace. Rozpohybování obrázků je pěkné, ale ty animo-hrané pasáže mi vůbec nesedly. Když animovaný film, tak bez zbytečně hraných scén + "dark animace za uzavřenou oponou" tomu taky nijak zvlášť nepomohly. (Beru s mírou, rok 1978) Nejde nesrovnávat původní verzi s novou a to když nedosahuje takových kvalit se přímo nabízí, i když je to chyba. Bez znalostí Jacksonova Společenstva atd. se budete ve filmu ztrácet a vlastně bych sahal i po nižším hodnocení. Postavy se chovají mnohdy jinak, mají jiný nebo skoro žádný charakter. Paradoxem je Aragorn, který se jako moje oblíbená postava chová jako naprosto bezcharakterní hňup. Hudba je více méně otřesná a deprimující. Za největší plus považuji souboje,. které mají alespoň trochu úroveň a dobře se na ně kouká. Film celkově působí hodně chaoticky, 379 + 315 + 409 = 1103 stran tří knížek v 132 minutách filmu je opravdu málo(viz. zajímavost - trilogie Pán prstenů NEZKRÁCENÁ VERZE, skoro 12h.) Na samotný konec filmu asi nezbyly peníze nebo čas, protože jinak si nedovedu vysvětlit smysl zakončení. Celý závěr se odehrává v cca dvou minách, kdy Frodo se Samem a Glumem dojdou k (teprve) točitým schodům u Minas Mongul, zatímco Gandalf rozseká armádu skřetů zcela sám s vojskem v pozadí. Film záhy končí větou: "Frodovi udatní přátelé navždy smetli armády temnoty z tváře Středozemě. Tak jak skončila jejich hrdinná bitva, tak končí i první příběh Pána Prstenů." Ve chvíli kdy si tyto věty přečtete je Frodův příběh k Hoře osudu takřka zbytečný, protože (o zničení temné armády se postaral Gandalf, zatímco) prsten zničen nebyl!! otázka "Bylo snad plánované na tento zcela nelogický konec pokračování?" 40% ()
Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()
Kdybych měl hodnocení pojmout čistě technicky, jistě by bylo lepší, neboť kombinace animace a zanimovaných živých herců v případě vedlejších postav je vcelku zajímavá (především intro stojí za pozornost). Bakshiho Pán prstenů je však průšvihem hlavně po stránce příběhové a to nemyslím jenom svým rázným utnutím. Divákům neznalým předlohy či Jacksonovy trilogie, musí film přijít chaotický a prakticky beze smyslu, ve výsledku tedy spíše průšvih. Za podívání však stojí - diváku jistě neujde, kolik podobných záběrů a scén se nachází i v Jacksonových filmech (leč je mi jasné, že základem pro ně byla ve většině případů práce ilustrátorů Tolkienových knih). ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
Reklama