Xtro

Hlavní cena na 13.mezinárodním festivalu fantastických a vědeckofantastických filmů v Paříži! Režisér natočil dvě různá zakončení - pro kino a pro video, zřejmě z cenzurních důvodů. Celý film je poněkud psychedelický, místy surrealistický. Maskéři se vskutku vyřádili, byť ústřední kreatura příliš nápaditá není. Pavučinové kokony připomenou Invazi zlodějů těl (1978), oplodnění oběti Vetřelce. Ke zrození dospělého muže však dojde klasickým porodem ( ve své době jedna z nejdiskutovanějších scén). V Xtro2, které nemá s jedničkou nic společného, se vetřelec už zrodí přesně podle Vetřelce - z explodujícího hrudního koše. Počáteční atmosféra filmu je napínavá, po pomalejší střední části se příběh přehoupne do krvavého finále. Hudba na elektronické varhany mi příliš nesedla, v tehdejších italských filmech byla daleko nápaditější. Naštěstí v momentech napětí se ozývaly spíše jen zvuky . Některé scény jsou vyloženě hnusné, filmaři si libovali v různých zpodobněních násilí. Vše spěje k neodvratně tragickému konci. (28.04.2011)

Film bych rozdělil na dvě části... Na prvních 20 minut, které mají opravdu hodně dobrou atmosféru a končí scénou, která z filmu udělala kultovní kousek a zbytek, kdy se atmosféra zničeho nic vytratila a nahradila ji řada směšných scén s oživlými hračkami... To jsem si říkal, zda nesleduju úplně jiný film... Takže nebýt úvodní dvacetiminutovky, je pro mě osobně Xtro naprostá ztráta času... (02.06.2011)

Komentář obsahuje SPOILERY: Naprosto ujetá záležitost, která zřejmě Davenporta napadla v pořádném rauši a kterou spíchl dřív než stačil vystřízlivět. Blízké setkání čtvrtého druhu je záhy vystřídáno bizárním pátým druhem, kdo by nevěděl, jedná se o sex s mimozemšťanem, zde konkrétně o orální spojený s oplozením. Následuje porodnická vsuvka a otázka k zamyšlení, zda by rození dospělých jedinců lidského rodu nebylo evolučně i ekonomicky výhodnější. A poté tipuji vrchol drogového opojení, seznámíme se s oživlými hračkami, pumou neznámého původu, nakaženým dítětem, které sáním boku své chůvy do této naklade svá vejce, kteroužto schopnost mu zase sáním ramene předal jeho biologický otec toho času mimozemšťan. Na závěr otec seřve svého soka v lásce k smrti, promění se společně se synem ve zrůdu a v záblesku trojúhelníkového oka ( to nebude náhoda) odlétají vstříc dalším planetám. Na zemi zanechávají hned dvakrát traumatizovanou matku, poprvé z nevydařené soulože s již měnícím se (mokvajícím) partnerem a hned poté přichází o syna, manžela i milence. Zdrcena odchází domů, kde objeví pumu a mimozemská vejce. Stmívačka a křik. Možná puma, možná vejce, kdo ví... (30.12.2014)

Film, ktery proslavila jedina scena. Zena, rodici dospeleho muze se totiz jen tak nevidi. Navic, kdyz to obalite do hromad slizu a krve, jde o opravdovou lahudku. Dnes uz je tenhle, vpodstate komorni, pribeh o mimozemskych unosech po trikove strance celkem vycpely, ale misty si drzi hodne zajimavou atmosferu. Ta je, hlavne zpocatku, ne nepodobna ranym kouskum Davida Cronenberga, bohuzem s postupujici minutazi ubyva. Za pozornost tak krome zmineneho porodu stoji hlavne ustredni hudebni motiv z pera samotneho rezisera. Skoda, ze uz nikdy hudbu k filmu nedelal. (18.10.2005)

Zo začiatku tak pekne... a potom sa to posralo. Celý film sa venovať tomu, čo prvú polhodinu, mohol to byť prefektný sci-fi horor. Najprv mi Xtro dokonca pripomínalo Cronenbergové Brood, alebo Zulawského Possesion; všetko to cucanie žíl, jedenie hadích vajec, pôrod a podobne. Tak načo tie hračky, preboha? Ps: Maryam d'Abo by bola dostatočne luxusná aj do áčkového sci-fička. Škoda tej chvíľky, čo bola na plátne. (21.10.2012)