Nebezpečný kód

Jakmile se Kevin Mitnick doslechne o systému S.A.S., který umí monitorovat veškeré telekomunikační linky, i přes všechna rizika se pokusí do systému nahackovat. A to i přesto, že si nadnárodní korporace najali bezpečnostního experta Shikomura, aby systém ochránil... Původní Hackers nebyli úplně špatný film - sice (a zvlášť z dnešního pohledu) působil trochu komicky, ale minimálně dostal na filmové plátno Angelinu Jolie. Hackers 2 pokračuje v podobném duchu dále - sice taky není úplně špatný (tak trochu mapuje Mitnickův život), akorát že Mitnick nebyl žádnej velkej hacker, ale potřebné informace získával pomocí psychologického nátlaku na zaměstnance telekomunikací (více třebas zde . Ale zpět k filmu - asi dvacet minut po závěrečných titulcích jsem nejenže zapomněl o čem film byl, ale že jsem jej vůbec viděl. To asi vypovídá o jeho kvalitách vše... (22.12.2011)

Ztracen mezi příkazovými řádky občas cítím fóbii z jedniček a nul, ale o to raději se filmově vydávám mezi ty, kterých se počítače bojí. V tomto případě jsem jenom byl na vážkách, zda fandit hackerům, kteří umí vybílit můj účet, či fandit FBI, která tak ráda čte mou poštu. Nakonec jsem se rozhodl fandit sám sobě a dobře se pobavit. To se celkem podařilo, protože v tomto počítačovém pravěku jsem se nostalgicky pohyboval sebevědoměji než mezi současnými čtyř-, osmi-, šestnácti- či kdoví vlastně kolika jádry. (14.12.2014)

Tento film je natocen navzdory Mitnickovemu hlasitému nesouhlasu s natocenim filmu o něm, jelikoz je to podle knihy, kterou psal jeho uhlavni nepritel John Markoff, ktery ho lžive v knize líčí, k čemuž zase neměl Mitnickovo svolení. V době kdy Mitnick seděl 5 let na tvrdo tuším, tak Markoff vydělal milion dolarů na tomto smyšleném příběhu. Mitnickův případ medializoval v Timesech a tak vláda USA zaujala odstrašovací stanovisko a Mitnick neměl nárok na kauci, byl z toho půl roku v samovazbě, žádné odvolání, musel si to odsesět. Pokud se chcete dozvědět o tomto případu víc, přečtěte si Mitnickovu verzi. Už vyšla přeložená do češtiny. Tento film parazituje na hlavním hrdinovi a celý příběh za knihou, filmem (tedy spíš zodpovědný člověk), velkou měrou přispěl k tomu co se stalo viz výše. Dnes má Mitnick firmu, kolem bezpečnostních technologií a asi bude v pohodě. Mimochodem o sobě nikdy netvrdil, že by byl super hacker, ale sociální inženýr- tedy člověk, který se umí pod záminkou věrohodně za někoho vydávat a tím získává informace různého charakteru. (19.01.2014)

Příběh Kevina Mitnicka určitě skýtal velký potenciál, to by ho ale museli dostat do rukou lepší tvůrci, aby byl využit. Film je zalidněn zbytečnými a trapnými postavami ( polda neustále žmoulající obří doutník, ukecaný a debilně se tvářící černoch, ...), které zdržují tempo a to ani nemluvím o dinamických prostředcích filmového výrazu, které jsou tu ale použity tak nešťastně, že vyvolávají nechtěný smích ( zpomalovačky, dokumentárně roztřepaná kamera ). Známější tváře, jako Ulrich nebo Berenger už i tenkrát předváděli průměrný výkon, dnes se po nich téměř slehla zem ( na plátnech kin ). (30.01.2008)

Tento film je založen na zkutečné osobě Kevina Mittnicka, a ukazuje minulost hackování, přičemž přidává i mnoho humoru. film je samozdřejmě určen výhradně pro diváka, který rozumí IT. Pro ostatní se asi bude jednat o brak. Každopádně je to jeden z mála filmů, kde josu ukázány zkutečné začátky hackování ve světě a také metody sociotechniky. (17.05.2012)