Pád do ticha

Bloody hell... I'm gonna die to Boney M. Úžasný příběh o síle a vytrvalosti člověka v naprosto vyhrocených situacích. S velkolepým soundtrackem a nádherným snímaním mohutnosti a vznešenosti hor. Neřekl bych, že i přes dokumentární zpracování film bude tak napínavý a strhující. Jediná chybka je pár trochu nudnějších pasáží, které se čas od času náhle zjevují a dokážou člověka pěkně otrávit. Jinak ale paráda a skvělá horolezecká příručka. Ale nabránil bych se ani normálnímu filmu, tenhle příběh má vysoký potenciál. (16.09.2011)

Zrádne úpätia peruánskych Ánd neďaleko Juhoamerického Peru mrazivo odkrývajú zvesť o hrdinstve, vôli, priateľstve a závažných rozhodnutiach. Neamerická rekonštrukcia zdárneho pokorenia západnej steny Siula Grande a už oveľa menej priaznivého zostupu z nej. Joe Simpson/Simon Yates sú tými odvážlivcami, ktorí sa roku 1985 zapisujú do horozeleckých dejín nielen fyzikálne hraničným lezením, ale hlavne úkrutnou dôverou a obzvlášť jeden z nich až nemysliteľným zocelením/zrehabilitovaním tela i duše. Beznádej, agónia, ani rezignácia, nič z toho tu nemá nárok na uplatnenie a každá uplynutá minúta nás spolu s Boney M len utvrdzuje o relatívnosti týchto pojmov. “Dotknite sa prázdnoty” a vedzte, že zázraky - človeka ako tvora vynaliezavého - naozaj existujú. (09.01.2011)

Horolezec ze mě nikdy nebude, to vím. Z výšek strach nemám, ale takhle adrenalinově založen nejsem. Nebýt jištěn a přitom zdolávat třináctiset metrové strmé ledové stěny, to s radostí přenechám jiným, i když vím, že ten pohled z vrcholu je něco stěží překonatelného. Mé uznání však horolezci mají, díký odvaze a také díky neutuchajícímu pudu sebezáchovy. Neznám nikoho, kdo by dokázal něco alespoň trochu podobného jako Joe Simpson. Během sledování jsem byl omámen nádherou And, překvapen faktem, že jsou stále hory, na které nidko nikdy nelezl, otřesen momentem "musíte se zaposlouchat, jaký zvuk vydá cepín při nárazu do ledu", zděšen během posledního úseku "slaňování" abych nakonec s nevěřícím výrazem kroutil hlavou posledních deset minut. Takhle by měly vypadat rádoby horolezecké filmy. (22.10.2008)

Při sledování filmu jsem téměř ani nedýchala. Je až neuvěřitelné co dokáže lidská vůle s tím, že se člověk nesmíří s osudem a bojuje jako lev. I přes svá zranění se dostat z ledové jeskyně na povrch, přes obrovskou ledovou pláň, kdy nevíte jestli se to s Vámi zase propadne. Díky Bohu, že to dopadlo tak jak to dopadlo, že na poslední chvíli se Joe dostal do "bezpečí". Nepochopila jsem proč jeho kamarádovi vyčítali, že ho na tom laně odřízl ... vždyť ho držel do svých posledních sil a když se hodiny a hodiny nehýbal, kdo z nás by si myslel něco jiného než to, že už nežije. Nemohl tušit, že to přežil, ale že je zraněný a nemůže se dostat nahoru. Určitě doporučuji a kdyby to šlo tak dávám nejméně deset hvězdiček. Velice silný a dojemný příběh podle skutečné události. (03.08.2011)

Jsou to blázni ti horolezci. Když jsem viděl, jak se bez jištění jen s pomocí maček a cepínů drápali po kolmých stěnách na vrchol zasněžené hory, dostával jsem závratě, nekecám... Samotná cesta zpátky za přežitím je potom "bez komentáře". Možná by se mi místo dokumentární rekonstrukce více zamlouvalo hrané drama. Ale kdo ví, výsledek by byl nejspíš stejný. 8,5/10 (14.01.2011)