Rváčův deník

Je zajímavé, vidět hvězdu gigantického komerčního trháku Titanic, v roli talentovaného feťáka, který si své smyslové i mimosmyslové zážitky a pocity zapisuje do deníku. Dva roky předtím, než se Leonardo stal potulným malířem, který vyhrál lístky na tu největší a nepotopitelnou loď, byl hubeným mladíkem se zájmem v basketu, tak trochu flákačem a kamarádem jemu podobných. Touto rolí Leo ukázal, že se s ním do budoucna ve filmovém světě musí počítat. A že si své místo na výsluní dokázal tvrdě vydřít. Postava mladistvého feťáka mu padla jako ulitá a ukazuje tak možnosti svých hereckých kvalit. Taktéž hudební stránka je výborná, v čele se skvěle zvolenou písní "Riders On The Storm." Pro mě nejsilnější scény - Jimova "odvykací kůra" zařízená jeho přítelem a dobývání se k matce do bytu. Myslím, že Basketbalový deník patří mezi povedené a velmi autentické filmy, zabývající se drogovou závislostí. Film realisticky ukazuje, že jakmile se jednou vydáte na tuto cestu, tak není cesty zpět. Nikdy nevíte, kde na Vás může čekat konec. Zůstane jen tma a jakýsi snový svět plný bolesti a rozkoše. Přestanete vnímat čas a okolí, jste tu jen Vy. A jste sami. Pořád. Je Vám jedno, jestli Vás další dávka zabije nebo Vám pomůže. Jen ji musíte mít... (07.12.2008)

Basketbalový denník som videl v dobe, keď letel (plával) víťazne svetom Titanic. Dávali ho vtedy v televízii, čo bol určite výborný komerčný ťah. Mňa na ňom zaujal predovšetkým Di Capriov výkon, bol to asi prvý film, ktorý som s ním videl a musel som uznať jeho herecké kvality. Tie sa mi neskôr potvrdili aj pri jeho ešte skorších filmoch. Dokázal by som ho podľa tejto úlohy zameniť aj za McDowella v Mechanickom pomaranči. Čisto hypoteticky. (30.08.2012)

Tak se mi zdá, že mám poslední dobou s panem DiCapriem co dočinění podezřele často... :-)) Asi to bude tím, že poměr dobrých a špatných filmů, které zatím natočil, se výrazně překlápí na stranu těch dobrých :-) A to je i případ Basketbalového deníku na motivy autobiografické knihy Jima Carolla. DiCaprio už v pouhých 20-ti letech dokázal svým výkonem strhnout a vyrazit dech. To třeba takový Mark Wahlberg je tu naprosto neslaný - nemastný (určitě ne vinou scénáře). O to víc pak vyniká DiCapriův jednoznačný úder přímo do spánků. Společně s Rekviem za sen asi nejlepší filmy, které když každý rodič jednou za čas pustí svému dospívajícímu dítku místo Rambů a Terminátorů, chybu rozhodně neudělá... (12.03.2010)

Dlouho ho mi zůstával tento skvost utajen, ale jsem rád, že jsem ho nakonec objevil. Mladý Leo, James Madio i Mark Wahlberg mě velmi potěšili a hráli "vyjetý penery" tak dobře, že jsem neměl nejmenší problém jim to věřit. Začátek filmu pomalu představuje partičku 4 kamarádů, ballerz, které spojuje láska k basketballu, ale hlavně k užívání si života. Začíná to nevinně, jednou z hecu si daji lajničku háčka a už se vezou. - „Nejdříve, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Výborně obsazený film, který má určitě co nabídnout, není sice tak vtipný jako Trainspotting, tak kvalitně natočený jako Requiem za sen nebo tak klasicky pojatý jako My děti ze stanice ZOO, ale rozhodně má co nabídnout... a není toho málo. 85% (05.02.2012)

''I just wanna be pure... I just wanna be pure.'' Drogy, drogy, drogy.. všude samé drogy. Pro drogovou tématiku ve filmech budu mít vždy slabost. Začíná to trávou, několika pilulkami nebo pervitinem a končí heroinem, zapíchnutým v ruce. Znám plno filmů o drogách, ve kterých se opakuje pořád ten samý životní vzorec dokola - člověk začíná brát drogy pro zábavu, když je na dně, když se nudí a nebo když chce vyzkoušet nové věci. Propadá tomu, začíná přemýšlet o tom jak sehnat peníze - krádež, prostituce. Opouští vše, na čem mu záleží a nakonec končí ve vězení, na odvykání a nebo v hrobě. Rváčův deník se ale liší v jedné věci a to v takové, že hlavní postava Jim Carroll skutečně existuje a promlouvá přímo k nám, k publiku. Začátky jsou vždycky krásné a lehké, plno scén popisuje jak všechny bolesti mizí, ať už psychické nebo fyzické, ale časem se z toho stává noční můra a my vidíme, jak se postupně z nadaného, mladého, zranitelného a zdravého člověka stává troska bez budoucnosti, která se vzdává svých snů, zabíjí samu sebe a ztrácí vše co miluje.. Mrzí mě, že jsem se o tomto filmu dozvěděla až teď, protože kdybych ho viděla před pár lety, určitě by si můj plný počet zasloužil. Ale jelikož mám plno filmů na toto téma zhlédnuto, tak byl můj zážitek o něco slabší, protože to není nijak těžký film, který by ve mně zanechal nějaké zamyšlení... to ale nemění nic na tom, že Rváčův deník řadím mezi nejlepší filmy o drogách. Herecké výkony musím také pochválit, jsou vynikající, ale hlavní hvězda je zde opravdu DiCaprio. Srdcervoucí závěrečnou scénu s jeho matkou, těžko vymažu z hlavy. Co na to říct, abych to uzavřela.. asi jen to, že každého, kdo bere drogy bych postavila před zrcadlo. (03.12.2012)