Perníková věž

Tak nevím, co si o tomto filmu mám vlastně myslet. Předně: u mnoha českých snímků jsem si už zvykl na jakési nerealistické herecké projevy. Beru to za takovou „naši malou milou českou poetiku“. Mnohé by navíc vysvětlovalo i jméno režiséra Milana Šteindlera, člena to „kultovní party“ Sklep. To, co je zde však na prostoru 110 minut předvedeno, se nedá chápat jinak než jako špatně odvedená filmařská práce. Herci předvádějí přehrávaní tak vysokého kalibru, že se to jen stěží dá v očích diváka chápat jako „tvůrčí záměr“. Scénář Martina Němce je po obsahové stránce zajímavý, ale forma je natolik chabá a filmově natolik zvláštně (chápejte: nechtěl jsem napsat špatně) zpracovaná, že většinu diváků zpracování prostě „nechytí“ (a tím pádem to „schytá“ i stránka obsahová). Film má samozřejmě i své pozitivní stránky: například pěkné úvodní titulky. :o) Ale také samozřejmě věci většího významu: zajímavě nasnímané některé sekvence filmu, dobrá hudební složka. Cením si také úplného začátku filmu - rozruch v bytě Jakubových rodičů - silně mi připomínal (a pokud je tak opravdu, pak dobře parodoval) začátek jednoho veleúspěšného akčního sci-fi thrilleru. Shrnuto a podtrženo: pokud se vám snímek přímo nedostane před oči, tak jej zbytečně nevyhledávejte. (14.09.2003)

Pokus Milana Šteindlera o krimi drámu a film na vážnejšiu notu mu až tak nevyšiel. Naopak ma najviac pobavili niektoré vtipné hlášky. Miernou devízou vo filme sú priemerné výkony hercov ,tým mám na mysli hlavne Michala Dočolomanského .Celkový obraz ale zasa nie je až taký zlý ako som sa dočítal z iných hodnotení.Príbeh nie je až tak typicky Šteindlerovský ,ale za dobré 3* určite stojí. (10.10.2008)

Těžce kritizovaný film, který tady vyžebrá max. 1 hvězdu. Ba ne, je to docela koukatelné, vtipné a (zde kritizované) ztvárnění rozevláté mládeže docela dobře odolává zubu času. Sklep a jejich přehnaná stylizace mi celkově leze na nervy, tady jsem ale naštěstí nemusel čumět na Vávru s Hanákem. Závěrečná gorilí scéna je teda tristní a bohužel jsem ji nedokoukal, hodnotím tedy bez konce. (22.07.2015)

Rádobypatetická věc, u které pochybuju o tom, že ji scénárista zamýšlel tak, jak ji pojal režisér. A sice jako komedii ve stylu Tomáše Vorla, kteréhožto svého guru Milan Šteindler alespoň za odměnu obsadil do epizodní role. Kdyby to celé zvážnělo, tak to mohlo být lepší, byť se to opírá o premisu, že tihle feťáci si druhý den nepamatují lautr, lautr nic. Narozdíl od rodičů. Ti se sjedou z trávy, pak jednou v povznesené náladě vystřelí z pistole a šmahem najedou na totálně vážnej mód. A podobnýma hovadinama se to jen hemží, přičemž infantilita hlavních představitelů byla někdy vážně zarážející- s ohledem na to, že je na papíře stvořil zralej celoživotní rocker. Dávám 2 hvězdičky, dalo se to dokoukat, ne že ne. Ale čučí tomu z bot Divadlo Sklep- a to je na film málo. (09.12.2020)

Dva nerozluční kamarádi Jakub a Radek mají největší potěšení z drogového rauše. Když se jim jednou za čas v jejich zhulených kebulích rozjasní, nemile zjišťují, že svět kolem nich není jen konopí a pervitin, ale vyřítí se na ně problémy, které jdou za hranici zákona. Tenhle film považuji tak nějak za zapomenutý a vymykající se z tvorby Milana Šteindlera. Ten obměnil svůj ustálený tvůrčí tým, nepovolal k sepsání scénáře svoji dvorní scenáristku Halinu Pawlowskou a pokusil se jít cestou nevšedního experimentu. Vznikl snímek, co má charakteristiku černé komedie s detektivní zápletkou, která nemá problém přejít do dramatického vyostření. V titulních rolích září Jan Dolanský, ještě s chlapeckou vizáží, a Radek Kuchař, ještě před svými 150 kily. Oba vydatně hláškují a daří se jim zvládat i dramatické pasáže. Méně kvalitním tahem se ukázalo zobrazení rodinného zázemí postavy Dolanského. Toho ve větší či menší míře kontrolují jeho rodiče, Michal Dočolomanský a Sylva Legnerová, jejichž působení ve filmu ještě dostalo i retrospektivní pasáž, která ukazuje podivné rodičovské výchovné metody na prázdninové dovolené na chatě u jezera. Ještě se sluší podotknout, že všichni slovenští herci jsou předabování českými herci, přičemž by to ani tak nevadilo, kdyby se nejednalo o známé slovenské tváře, které jsou nebo byly majiteli poměrně libozvučných hlasů. A aby se do filmu dostal i nějaký ten mafiánský prvek, zlotřilého majitele hudebního klubu ztvárnil (zesnulý) Vladimír Marek, poměrně specialista na podobné zloduchy. Film postupně chce rozhodně překvapovat. Scenáristicky i režijně. Režijní styl se svým uchopením blíží k videoklipové formě, která ovšem není nikterak nesnesitelně přehnaná. Scénář scenáristy a skladatele Martina Němce tentokrát spolehlivě odhání dosavadní Šteindlerovu stálou diváckou klientelu. Příznivci jeho opusu Díky za každé nové ráno film moc neocení, fanoušci jeho režijní prvotiny Vrať se do hrobu! také budou nevěřícně zírat, zda se stále jedná o tvorbu toho samého režiséra. Film oslavil dvacáté výročí svého vzniku. Má svoje tvůrčí finesy, originalitu a zub času ho ještě úplně neohlodal. 8/10 (10.09.2022)