Agent bez minulosti

No me to prislo jako nadprumernej akcni film, kde ty akce zas nak moc neni (ale tak je to spis takovy spionazni a navic to ma dobrej pribeh, takze to ani tak moc nevadi). Jelikoz to je prvni dil, tak je to cely takovy seznamovaci, Matt Damon (i kdyz hraje slusne a fakt se snazi), furt nad necim premysli, nic moc nechape a tvari se jako ublizenej chlapecek, ale kdyz dojde na akci, tak to dokaze slusne rozjet. Skoda, ze tam neni tech bitek vic, protoze i kdyz je Damon celkem dost zrychlenej, tak porad pusobi docela realne a zajimave. Ono vsechny ty honicky, prestrelky a souboje pusobi az na vyjimky realne. Chris Cooper, Clive Owen i Brian Cox, jsou takovy docela nevyrazni, ale nejlip z nich hraje Cooper. Franka Potente hraje celkem slusne, akorat skoda, ze neukaze kozy. Ale trochu divny mi prislo jeji chovani. Potka cizyho chlapka a sveze ho (coz za 20 000 jeste chapu), ale pak ji rekne, ze musi zdrhat s nim, ze si nic nepamatuje, je to vrah, vsichni ho chtej zabit, musi si ostrihat vlasy a ona vsechno odkejve jako samozrejmost. Taky je tu celkem dost nelogicnosti. Owen prezije dva zasahy brokovnici, rybar Damonovi v poho vynda kulky (ktery ma navic nejak malo zaboreny), Damon flojdum v poho zdrhne v nejakym prditku, s dvema kulkama v zadech se neutopi (proto trpi ztratou pameti?), zaverecnej skok atd. Ale i kdyz je film docela dlouhej, tak jsem se nudil skutecne minimalne (taky diky celkem slusny kamere). Ze zacatku to bylo hodne dobry a dost napinavy, jenze nakonec se to zmenilo v prumernou pronasledovacku (cemuz taky napomohla hudba, ktera je dobra jen kdyz se deje nejaka akce), proto jen 4* a navic mi tam chybeli naky hlasky, cely se to totiz bere silene vazne a naky odlehceni by tomu jedine prospelo. Zajimalo by me jak vypada puvodni verze. (29.06.2005)

Tak jsem tomu napodruhé asi přišel na chuť. Je to pecka, nejde říct nic jiného. Matt Damon je jako agent neskutečně cool a především realismus, který z něj čiší je to, co na něm má člověk nejraději. Hudba dodává neskutečné grády, chladná atmosféra je také víc než povedená (tónování a filtry). Na můj vkus možná ne tak úplně precizní akce, kterou sem tam kazí pár odfláklých střihů, ovšem co se obsahové stránky týče, je to jízda. Možná ještě lepší než Bourne Supremacy. (26.10.2003)

Výborná akčná špionážka s dobrým scenárom, ktorú však miestami kazí sám Matt Damon. Jednoducho v niektorých scénach herecky zlyháva - napríklad počas hádky v autíčku, kde sa snaží presvedčiť Franku, aby šla svojou cestou, by to lepšie zahral snáď aj jeho kamoš Ben Affleck. No, to som možno prehnal, ale Matt je tu občas naozaj srandovne vyčúraný a toho killera mu veríte len v bojových scénach (tie sú fakt nakladačkové). Túto výhradu mi len zvýraznila po všetkých stránkach dokonalá dvojka, v ktorej je Damon nonstop nasratý a ide z neho naozaj strach. Tak alebo tak je bourneovská séria to najlepšie, čo žáner akčnej špionáže v súčasnosti ponúka. (09.06.2007)

Svižný špionážní thriller a ač je to již druhá adaptace (první byla dvoudílná adaptace s Richardem Chamberlainem), tak má své kouzlo. Rozhodně to lepší z akčně-špionážních snímků, kterých je v poslední době možná až moc. Jen škoda, že námět je dosti profláklý a člověk přesně ví co a kdy čekat. Damon je zcela přesvědčivý a "naletět" mu ze začátku na to, že je jen mladík s pěknou tvářičkou není problém a i následný přerod zpět v zabijáka je bezchybný. Škoda, že ve druhé polovině film sleví z atmosféry a tempa části první. Věčná škoda také je, že režisér nedal větší šanci vyniknout skvělému Powellovu soundtracku. Celý film kazí především závěrečný "over the top" skok; to patří do "odvazovek" typu xXx a ne jinak seriózních filmů. Prostě dobrý pokus o žánrový film, který se vydal svou cestou. Akorát z ní ve finále sešel. (03.08.2004)

Fajnově "oldschoolová" špionážní partie obrozená fasádou v moderním odstínu 21. století. Naštěstí to neznamená příklon k frenetickému očistci soudobých akčních hříček, jenž je tak vehementně prosazován velkým počtem "umělců", ale spíše (a naštěstí) přenesení těžiště na maximální realističnost, syrovou atmosféru a precizně budované napětí (za doprovodu Powellova hudebního čarování, jehož rytmický základ se od té doby stal jakýmsi nepsaným standartem pro béčkovější plagiace). Kdo ovšem jednou načichl k dvojitému upgradeu Paula Greengrasse, neubrání se určitému despektu. P.S. Mini bylo stejně nejlepší! (19.09.2008)