Marie Antoinetta

Ztracena ve Versailles aneb přes snahu o sexuální vzrušení upejpavého Ludvy a opulentní večírky až ke kruté madam gilotině.. Režisérce rozhodně patří uznání za to, že Marii Antoinettu portrétovala v prvé řadě jako člověka, než historickou postavu, nebála se dát filmu originální šmrnc použitím moderní hudby a taky vynecháním doslovnosti nechala zafungovat u podobných filmů někdy skomírající diváckou fantazii (např. scény čekání na rozbouřený dav, jemuž byly odepřeny tři chody jídla). A mimochodem - dokonalá gastronomická a především kostýmová exhibice. Řeknu vám, navlékat na sebe kostru sukně, co vypadá jak díl ze vzducholodi Hindenburg, to asi nebyl žádný med.. (23.01.2012)

Sofia by si mohla nakoukat třeba druhého Kmotra nebo Formanova Amadea. Třeba by pak dokázala napsat scénář, jenž dokáže vyprávět příběh skrze délku několika let a nebýt jen neustálým opakováním toho samého. Prakticky od počátku se film nehne z místa a když režisérka v půlce zjistí, že jaksi omílá stále stejná témata, začnou úřadovat zbrklé střihačské nůžky, jejichž pomocí se náhle prořezáváme historií takovým fofrem, že nějaké hlubší pocity nemají šanci zasáhnout cíl. Vychválit se dá jen vizuální styl a hudba. Marie Antoinetta je jako dort s nádherně sladkou polevou, ale s absolutně nedopečeným vnitřkem, kde se těsto ani nestačilo ohřát. 6/10 O pár měsíců později: Viděl jsem podruhé a musím své mínění malinko poupravit. Rozhodně jsem se Sofiinou vizí mnohem víc kompatibilní než tehdy a naprosto chápu, co chtěla říct, přesto si nemůžu pomoct, ale samotná Marie Antoinetta je nudná ledová královna. 7/10 (25.03.2007)

Ke konci už to jen tak volně plyne, bez velkého dramatického oblouku, ale kdo řekl, že historické spektákly musí být tíživé a natáčené podle dějepisných učebnic? Marie Antoinetta zažila Versailles jako bizarní místo, kde se při večeři nediskutuje, ale šeptem pomlouvá, kde vám k prvnímu sexu žehná sám biskup, kde nemůžete vstát z postele bez cizí pomoci, o právo obléci vás se děli armáda dvorních dam a když se snažíte vykonávat manželské povinnosti, manžel vás v posteli prostě ignoruje. A tak se nikdo nemůže divit, že si najdete jinou zábavu... Byla by škoda zpracovat toto téma klasickým způsobem, bez moderní hudby, bez exhibicí bot, šatů a jídla? Bez Sofie Coppoly a Kirsten Dunst? Obrovská. 80% (15.02.2009)

Hezky barevná, vizuálně podmanivá módní exkurze mezi snobskou aristokracii Versaillského paláce. Při úvodních titulcích jsem nabyla dojmu, jestli se dívám na správný film, protože mě poněkud překvapil rockový úvod:) V obdobném soundtrackovém složení se pak nesl i celý snímek, který mu tak dával jakýsi moderní háv. Kirsten Dunst se svou osobitou krásou do role Marie-Antoinetty výborně pasovala. Skvěle typově seděly role i ostatním hercům. Mně upoutala zejména ďábelská Asia Argento či Jamie Dornan jako hrabě Fersen. Marie Antoinetta není zpracována jako silný životní příběh slavné panovnice. Jedná se spíše o nenáročný pohled na její osobu, který je brán s nadhledem, lehkostí i humorem. Představuje ji jako mladou dívku obklopenou luxusem, bohatstvím a znuděností. Její svět tvoří záliba v rozmařilosti, drahé kostýmy, nekonečná sbírka párů bot, šperků, vybrané "donášky" těch nejlepších cukrářských pochoutek a záliba ve večírcích. Na snímku je znát ženská ruka zkušené filmařky Sofii Coppoly, která film pojala svým vlastním stylem. Žádné velké drama, ani snaha "uměle" zapůsobit či snad šokovat diváka. Marie Antoinetta je "produktem" čisté "Coppolovské" krásy a umění. "Thomas Jefferson obdivuje královnin porost." :) (04.09.2012)

Moderne spracovaný a aj tak takmer autentický historický príbeh o veciach vážnych a neveselých, trpkých a skľučujúcich , z obdobia plného nepokojov a kríz; a cez to všetko je spracovaný nonšalantne, galantne, ale hlavne bezstarostne a usmievavo, a celý hrá tými najkrajšími farbami a doprevádza hudba, ktorú by ste do historicko-biografickej drámy nikdy netipovali. Tým nechcem povedať, že dramatické okamihy z filmu vyprchávajú. Práve naopak. Množstvo spletitých scén len poukazujú na rozvrátenosť vtedajšej situácie a hlavne najvyšších spoločenských vrstiev a umocňujú dramatický podtext filmu. Kirsten Dunst sa v tejto roli našla dokonca tak, že ako Mary Jane ju už dokonca ani nemám chuť štvrtýkrát vidieť. Sofii verím aj naďalej. 80%. (10.04.2009)

Film dokonale odřízlý ode všeho a s jedním z nejhorších hudebních mixů, co znám. Paradoxně je však tohle královnino versailleské akvárium skutečnosti možná blíže, něž kdyby se pokoušeli o nějakou historii. Splněný sen tisíců švadlen a princezen, co se každoročně jezdí vyfotit na Fêtes Galantes. (25.01.2020)

(7x) Životní role Kirsten Dunst mi přináší stejné potěšení jako její první velký triumf v Interview s upírem. Navíc doba do francouzské revoluce je stejně magická v mém filmovém vnímání jako 20. léta 20. století, takže ke štěstí už není třeba víc nic. Režisérka si navíc dovolila revoluci v klasickém nahlížení na historickou roli Antoinetty a to je jedině dobře. Takže zpětně stoupla na ceně i jejich předchozí spolupráce ve Srmti panen, což jsem moc nemusela, ale to vůbec nevadí, hlavně, že se holky našly. Já smekám, já tleskám. (04.02.2009)

Prva polovica filmu celkom zaujimava, druha sa uz len vlacila, akoby uz reziserka Sofia Coppola nevedela, co takeho zaujimaveho by sa tam mohlo stat. Avsak herecky vykon Kirsten Dunst musim pochvalit (hlavne dlhotrvajuci plac pred rucnou kamerou) to by som nedokazal. Klasicka nadherna hudba ku koncu 18. storocia vynikajuco sedela, myslim ze bola od Vivaldiho az na par modernych songov, ktore ma trosku vyrusovali a samozrejme Oscara za obdivuhodne kostymy si tiez zasluzil. Ale z historickeho hladiska je to zaujimavy film, len by ma zaujimalo, ako to slo s nou dalej. Skoncilo to trosku necakane......22.05.2008 (21.05.2008)

Když jsem slyšel, že se bude natáčet film o Marii Antoinettě, řekl jsem si, že to bude zajímavé. Když jsem se dozvěděl, kdo jí bude hrát, znervózněl jsem. Je to sice pěkná holka, ale do takovéto role? Poté jsem se dozvěděl, kdo to bude režírovat a oddechl jsem si. Sofii Coppola opět skvěle odvedla svou práci a já tak Kirsten Dunst stavím na jakýsi pomyslný vyšší stupeň, co se jí jako herečky týče. U tohohle filmu mi vadila jen jedna věc: Ta moderní hudba. V některých místech byla vybraná velice dobře ale v jiných.. no každopádně stojí za vidění.. (01.02.2008)

17. století za zvuků dokonalých kytarovek. Prázdné ale velmi efektní. (15.01.2009)

Film nebyl dělán v koprodukci a to se také hodně projevilo na chaotickém scénáři s blbě doplněnou hudbou, která nebyla vždy dost dobrá. Snad jen začátek dopadl ''celkem'' dobře a tím udávám i svoje hodnocení. Prostředek filmu se trapně a zdlouhavě táhne. Přičemž konec, pak byl opravdu mizerný a krátký. Žádné hlučně tvrdé demonstrace ''Velké francouzské revoluce'', krom pár minut a to je opravdu trapné a k zoufalství. A abych si já, jakožto špatný dějepisný pamětník, pak u životopisného filmu, musel dohledat konec příběhu na Wikipedii, to se mi snad ještě nikdy nestalo. (21.01.2012)

Skvělé! Marie Antoinetta je takový sladký, růžový Amadeus, dalo by se říci. Film mě dostal hlavně svojí hravostí, Kirsten Dunst, senzačním soundtrackem, díky němuž slyšíme klasické skladby i rockové písně, stovkami nádherných kostýmů a řadou výborných herců ve vedlejších rolích (vyzdvihnout si zaslouží hlavně Danny Huston a Steve Coogan). Velké překvapení. (24.07.2010)

Jen co DVD s Marií Antoinettou vychladlo a já vstal z křesla, hned jsem se automaticky aristokratickým krokem vydal na pouť za láhví průzračného vína, které jsem hodlal zkonzumovat se všemi vznešenými manýrami kolem a úplně jsem okolo sebe v obýváků slyšel to všudypřítomné a všekomentující štěbetání dvorního osazenstva a jindy usedlá výbava pokoje se přede mnou zničehonic vybarvovala do sladkých krémových odstínů bujíce do rokokní přezdobenosti. _____Sofie Coppola natočila film, který neptřebuje mnoho výrazových prostředků ani (p)opisné dialogy k vyjádřil všech myšlenek a témat v něm ukrytých. Netřeba jí ani střídavého poukazování na "dobré" a "špatné" vlastnosti lidem popravené královny k podchycení abivalentnosti její osobnosti - takové věci se tady hážou za hlavou a snímek spolu se samotnou Marií klouže bo bezstarostné vlně. ___ Ne, Marie Antoinetta skutečně není komplexním pohledem na osobnost z historie ani roztomile načančanou studnicí moudrosti - je to snímek převážně pocitový, svou stylizací a neustálým opakovaní obdobných situací a protokolních rituálů přenášející na diváka dojmy a citové rozpoložení jeho hrdinky. ___Je to vlastně opravdu bezobsažné, ale přitom nesmírně podnětné, čehož si vážím víc, než v mnohých filmech pozorované tvůrčí "užvaněnosti", která často k ničemu nevede.___P.S: Přečtěte si ještě komentář od Rovera. (24.01.2009)

A kde je dekapitácia ? (10.01.2009)

Stále jsem někde mezi 3* a 4*. Marie Antoinette má krásný vizuál a rozhodně v sobě ukrývá spoustu emocí, i když v první polovině jsou zabalené a nepřímo viditelné, ale jsou tam, to je prostě něco, co Sofia Coppola umí. Celý tento příběh pojala úplně odlišně, pojala to hodně moderně a dá se říct, že i lehce kontroverzně. Tady mám problém, protože jsem asi staromódní, ale mně toto moderní pojetí tak úplně nesedlo, chyběla mi tam ta určitá vznešenost, kterou já tak miluji na klasických historických dramatech, diváci se zde rozdělí na dvě poloviny, jedna toto pojetí bude úplně oslavovat a jedna zatracovat. Marie Antoinette rozhodně není špatný film, už je to déle, co jsem film viděla, možná, že při dalším zhlédnutí ve filmu objevím ještě něco víc a pak své hodnocení zvednu. Sofia Coppola totiž vůbec netočí jednoduché filmy, jen to nemusí člověku dojít hned. (25.06.2011)

No já nevim, mám z toho velice rozpačitý pocit. Výborné scény a pasáže se zde totiž střídají se scénami nudnými a vlečoucími se. V tom se také odráži skutečnost, že celý film nemá moc pořádný děj a celou dobu vlastně jenom sledujeme život na francouském dvoře očima Marie Antoinetty. To sice není úplně na škodu, ale trochu více děje by neuškodilo. Jinak už ale jenom samá chvála. Kirsten Dunst je vynikající a těžko by se do této role hodila jiná herečka. Moderní soundtrack se do filmu také docela hodil a kostýmy a vůbec celá výprava byla parádní. Celkově je to asi za 70% a asi to ještě někdy zkouknu a možná se mi to bude líbit víc. (18.03.2007)

Mé čekání se vyplatilo. Po dvou naprosto dokonalých snímcích mě Sofia Coppola nepřestává udivovat. Marie Antoinetta je opravdu citlivý a v některých okamžicích dechberoucí film. Už ve Smrti panen se Kirsten Dunst osvědčila jako dokonalá představitelka Sofiiných děl a v roli Marie je okouzlující a zároveň neskonale přesvědčivá. Při scéně "podíváme se na západ slunce" mi bylo opravdu krásně a já myslell, že už film ani nemůže být lepší. Pche, jsem to ale naiva. Posledních 15 minut se nese v neskutečně temném hávu a emocema se fakt nešetří . Jste-li fanoušky Sofie Coppoly, nesmíte tenhle barevný snímek minout. Viva la France! (30.06.2007)

Co se týče dějepisných událostí, nemůžu kritizovat, pač toto šlo ve škole vždycky mimo mě a myslím, že Sofia Coppola ani nechtěla přenést přesné osudy Marie Antoinetty na filmové plátno. Ale co naplat, nic slibného jsem od toho neočekával a mé představy se také bohužel naplnily. V ději jsem se často úplně ztrácel a chvílemi mi to připadalo dost přitažené za vlasy. Ze všeho nejvíc mě nemile překvapil závěr. Čekal jsem nějaké rozumné vyústění, ale místo toho - královna se prostě sebere, s králem opouští Versailles, na okamžik se objeví záběr na vzbouřenými sedláky vyrabovanou místnost v zámku, a vzápětí - nečekaný konec. Opravdu nevím, co tím režisérka myslela. Kostýmy jsou snad jediná přednost filmu. (24.07.2007)

Pěkně naaranžované obrázky a kostýmy na historický velkofilm rozhodně nestačí. Obsazení talentované Kirsten Dunst a moderní hudba v několika scénách sice potěší, ale kostrbatý příběh, ve kterém se skoro nemluví a jednotlivé scénky, jež na sebe moc nenavazují a chybí jim potřebná údernost, potěší už méně. Celý film je navíc dost krotký a učesaný, a tak dává Královna svou divokost spíš tušit. Po skvělém Ztraceno v překladu, je tak Antoinetta docela zklamání. (10.01.2009)