V jako Vendeta

Je to celkom dobrá sci-fi ladená akčná dráma. Má dosť dobrý príbeh odohrávajúci sa v blízkej budúcnosti, keď vo Veľkej Británii vládne totalitný režim a ľudia sú obmedzovaní na každom kroku, ale tajomný muž s maskou sa s tým nehodlá zmieriť a chystá svoju vlastnú revolúciu. A zoznamuje sa s mladou ženou, ktorá sa postaví autoritám a tak je nútená unikať pred zákonom. Spracovanie je celkom slušné, ale dalo sa to podať aj o dosť lepšie. Hlavným problémom tohto filmu je jeho minimálna informačná úroveň, tématika totalitného režimu ponúka vždy veľký potenciál, keďže je tu veľký priestor pre nové nápady, ale v tomto prípade by tvorcom všetko, čo chceli povedať vystačilo na bežný krátkometrážny film a tak sa im to podarilo už v úvodnej dvadsaťminútovke, pričom aj tak nič nové nepriniesli a potom sa to už stále len naťahuje a čaká na koniec. Okrem toho tu už ide prakticky len o vzťah so ženou, ktorý je tiež vlastne stále rovnaký, takže oba hlavné prvky filmu sú podané tým najpovrchnejším spôsobom, ale aj tak si nemôžem pomôcť, má to niečo do seba a niekoľko situácií sa skutočne vydarilo, obzvlášť časť vo väzení. Akcie je tu veľmi málo, ale tá sa vydarila. Je to až prekvapivo akčne podvyživené, ale zase scéna s nožmi je výborná a tých pár revolučných scén tiež zaujme. Herecké obsadenie je na tom dobre, bavil ma muž s maskou, ako vždy výborná Natalie Portman a viacero slušných vedľajších postáv, obzvlášť Stephen Rea. Réžia a technická stránka sú v rámci blockbusterového štýlu vydarené, takže im aj viditeľne vyšlo to, čo bolo v pláne. V ako Vendeta síce nemá v rámci podobných filmov takmer vôbec čo ponúknuť, táto tématika už bola využitá mnohokrát a asi vždy aj omnoho kvalitnejšie, ale aj tak nemám dôvod dávať nižšie hodnotenie, získala si ma aj táto verzia a kladov je tu dosť. 71% (08.06.2013)

Na film se koukat dá. Oproti většině dnešních rádoby hlubších SF z Ameriky tu přeci jen nejde hlavně o triky nebo akci, ale i o nějakou tu myšlenku. Jenže problém je, že to není dotažený. Prostředí totalitní Anglie nemá ani na stav, jakej byl u nás (například, že by vysílali předtočenou revue, která zesměšňuje Stalina nebo Lenina, tomu by neuvěřil nikdo, či že by pro tvůrce této revue přišli až pozdě v noci, nebo způsoby, jak upravují cítění a myšlení lidí - zprávy a prohlášení v televizi a rádiu a zatýkání nepohodlných - to prostě není přesvědčivý). V něčem je zase až příliš drsný (střílení lidí na ulici apod). Prostě a jednoduše, s atmosférou a reálností prostředí si žádnou velkou práci nedali, spíše ji odflákli. Posledních deset minut Pelíšků má tu totalitu stonásobně hutnější, než celej tenhle film. Další věc, hlavní hrdina (a později i ta mladá) se po tom světě pohybují bez jakýchkoliv obav nebo potřeby nějak se krýt, mají přístup kdykoliv kamkoliv, a nikdo z desetitisíců tajných poldů si jich nevšimne. No a za kardinální sračku považuju konec. Nevím sice, jak vypadá ve skutečnosti krvavá revoluce, ale tohle považuju za krásně idealistické (pokud ne přímo naivní) zakončení jedné totality. Nepřesvědčivé prostředí, nepřesvědčivý konec, nepřesvědčivé ubíhání času. 451 stupňů Fahrenhetia je podobně minimální co se týká triků, ale tam je ta totalita přímo cítit z každýho kroku. Z každýho pohybu a slova. Tam nikdo netuší, jestli brácha nebo matka není náhodou udavač všeho schopný. Tady jsou všichni proti režimu a jen to nedávají najevo. Viděl jsem horší, ale to neznamená, že by to bylo kdovíjak nadprůměrné dílo. (25.05.2006)

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)

Maska a akékoľvek fyzično je pominuteľné, ideály a idey však majú potenciál odolať zubu času. Ľúbivá myšlienka, ktorá vhodne charakterizuje i ľúbivosť samotného filmu. Viac ako jeho maska a vzhľad ma oslovili predostierané názory a podnety k úvaham. Ambivalentne je to však aj výtka, pretože "V ako režisérsky rukopis" bolo prebité s "W ako scenár (navyše oproti predlohe značne skresaný)". (12.04.2006)

Měl bych počkat až na den, kdy odložím čerstvě přečtený comics, ale nějak to nejde. Musím si zkrátka říct svoje, i když o spoustě souvislostí vím houby. Proto se ptám: "Alane Moore, co ti to přelítlo přes nos?" Někdo kdo se blahosklonně usmívá nad Ligou Výjimečných se distancuje od tohohle díla? Jak říkám, možná budu po přečtení originálu mluvit jinak, ale zrovna teď to cítím tak, že stvořitel tohle dítě zatracuje zcela neprávem. Výborný příběh, skvělí herci, atmosféra, hudba, všechno na svém místě a ready to go. 1984 tak trochu jinak, výpověď nebo varování, skvělý film. (26.04.2006)