Režie:
Jae-han LeeScénář:
Jae-han LeeObsahy(1)
Působivý příběh mladé dívky z dobré a honosné rodiny, která se bláznivě zamiluje do jednoho ze zaměstnanců svého otce. Přestože je zklamaná ze svého předchozího vztahu, probudí v ní náhodné setkání s mladým tesařem hluboké city. Zprvu nepřístupný mladík podlehne jejímu nevinnému kouzlu a společně překonají společenské rozdíly, vezmou se a odstěhují se na venkov.
Ačkoliv zní tento příběh jako z pohádky, vyústí do kruté reality. Do reality, kterou připravil osud, zcela nečekaně a zcela radikálně. Ale... i když paměť vypíná, hluboký cit zůstává. Tento silný příběh je nejen o lásce, ale také o obrovské síle a víře. A o tom, že zapomenout se nedá, i když tomu osud chce jinak. (charlosina)
(více)Recenze (802)
Život si s námi zahrává jak chce. Dokáže změnit během chvíle celou naši cestu. Všechny maličkosti jsou najednou nedůležité. Rodiny, lásky a přátel si vážíme nejvíce, když je ztrácíme. Životní Harlequin zabalený do dramatického konce chvilkových vzpomínek jedné ženy, která milovala a byla milována. Jediná vada je, že nedokážu slovy již více vyzvednout a pochválit tento film! Hodnocení ∞ / ∞. ()
Kdyby to bylo anime, bylo by to dobré anime. Ale jako film je to jen silně romanticky přikrášlená a zidealizovaná interpretace kruté reality, která, jak je podle komentářů a hodnocení vidět, působí na diváky jak svojí shakespearovskou tragičnosti, tak i představou o tom, že ztráta paměti v mládí rovná se smrti osobnosti na celý zbývající život, což je vskutku děsivé. I když ... Někdy si pokládám otázku, zda podobné postižení nedělá z člověka čistou blaženou duši bez starostí o živobytí a o spoutávající souvislosti světa, ale zkoušet bych to nechtěla. ... Jak vypadá postižení Alzheimerovou nemocí a život i vztah s nemocným, mnohem pravdivěji ukazuje film Píseň pro Martina. Podle toho, čemu divák dává přednost - tzv. dokumentární nebo interpretační rovině - by se měl řídit ve výběru rozhoduje se mezi evropským a korejským příběhem. Nejlepší je však vidět oba tyto filmy a porovnat pak vidění a způsob vyprávění Východu s Západem, mladost se zralostí, blažený elán a víru s tím, čím se může tato "blaženost" stát v dlouhodobé každodennosti života. Růžové brýle tohoto filmu mi prostě nesedly. ()
Vzhledem ke zdejšímu hodnocení si připadám jako citový alien, jenže si nemůžu pomoct. Sledovat kohokoliv s Alzheimerem je sice tak příjemné, jako koukat na pomalou agonickou smrt, to nepopírám. Ale aby mě tenhle film dojal k slzám? To by láska těch dvou musela být vyjádřená daleko lépe. Nestačí o tom kecat, musí se konat. A to ve vykreslení vztahu zdejší dvojice chybělo. Sorry, ale za čisté tři. ()
Falošne sentimentálna a ufňukaná limonáda. Ja som vreckovky nepotrebovala. ()
První hodina klasicky romantická, s citem natočená ... a ta druhá hodina mě emočně zničila! 90% ()
Myslel jsem si, že je to jenom unondaná romantika a taky jsem to dokoukával asi napopáté, ale poslední hodina je teda solidní peklo, je mi moc smutno. 9/10 ()
Očarujúci a smutno smutný príbeh, úžasne natočený, bez zbytočného pátosu, holá realita krutosti osudu a nádhery skutočnej lásky bez zbytočných príkras. Takú lásku si osud nechá väčšinou zaplatiť, tak ako v tomto filme. ()
Verdikt: Vyborny romanticky film s famozni Ye-jin Son, ktery jsem, asi jako vetsina zde, shledl v Director's cut verzi, mi krom jineho, zde jinymi uzivateli hodnoticimi tento film kladne uz popsaneho, take odpovedel na otazku zda je ci neni neco po smrti... ()
Film, který nutí "mrtvého" člověka vzpomínat na to, jaké to je "žít"... aniž by ve mě vyvolal jakoukoli jinou emoci... Což mu vlastně celkem zazlívám... ()
Pomalu a příjemně plynoucí snímek, všechno je v něm krásné a dokonalé, vše vychází přesně tak jak má a člověk jen čeká, kdy se vše zkazí. Od stále častějších náznaků přechází k úplnému zlomu, který přes naplněnost emocemi citově nevydírá a tak to naštěstí zůstává až do konce. ()
Když zmizí paměť zmizí i duše. ()
Budu se muset podívat na kratší verzi, viděl jsem totiž režisérskou a ta mi přijde poněkud natahována, tedy hlavně ze začátku. Přestože se v hodině a půl snaží vybudovat silný vztah mezi postavami, až do doby, než začne jít do tuhého, mě jejich vztah moc nebral, ale pak je to vážně emocionální nápor. Chápu tam nutnost náznaků pro to, aby závěrečná hodinka fungovala, ale na mě působily některé minuty nadbytečně. ()
Je to krásne a sladké, na moj osobný vkus az presladené. Okrem skvelej práce s kamerou neviem ako sa tento kus líši od ostatných melodrám. Charaktery su uveritelné, no autor sa mohol mierne krotiť s hlavným hrdinom. Tesára, fešáka, ktorý bez vzdelania zrobí architekta som ešte ustál ako i jeho heroický zákrok, no akonáhle zobral do ruky karty, premiešal ich nanajvyš zručným sposobom a potom vytiahol tri esá po sebe.... Popri nemu je zas hrdinka úplne nevýrazná šedá myška a okrem diagnózy s nou divák nemá dovod sympatizovať. Štylizácia postáv sa dá zrejme vysvetliť zameraním na ženské publikum. Aby som to zhrnul, na to že mi je tento žáner úplne cudzí, zvládol som i director's cut relatívne bez psychickej ujmy a párkrat i ostalo oko potešené nejakým pekným detailom alebo exteriérom ... inak priemer a to same ve bledemodrém po stodvacátepáte .... ()
Naprosto brutální citové vydírání z Asie, kterým by se možná dal léčit Twajlajt syndrom. Radši ať ty holky hltají toto, než zářící upíry a teplé vlkodlaky. Kdyby nebylo vatové výplně kolem středu filmu, asi bych nad čtyřmi fleky neváhal. Každopádně "Jsme v nebi?" konec mě zasáhl stejně tak, jako určitě většinu z Vás. ()
Tušil som, že Kórejci – ako národ – inklinujú k sentimentu, ale to, čo predviedli v tomto filme , to ma teda fest zošrotovalo. Nevadila mi dĺžka filmu, nevadili mi tie hudobne „latinopodmazy“ – asi je v Kórei momentálne trend počúvať európsku hudbu ) Film rozprával príbeh o silnej láske ale aj o hľadaní miestečka - malého kúsku v srdci pre odpustenie .... od prvých okamihov na stanici, keď sme počuli tu záhadnú myšlienku „Keď zmizne pamäť, zmizne aj duša“ až po posledné zábery „v nebi“. Asi je to naozaj tak, že KEĎ SI SPOMENIEŠ NA LÁSKU, AKO SI MILOVAL , AKO SI BOL MILOVANY, TO JE AKO BY SI SA OCITOL V NEBI. Juj krásna to predstava, stretnúť lásku v nebi. Dávam plný možný počet bodov a kúštik na vrch. ()
Jedním slovem... NÁDHERNÉ. Vnést do příběhu tolik citu a lásky tak přirozeným způsobem dokážou asi fakt jen jihokorejci. Kam se hrabou všechny ty hollywoodské patosem naplněné dojáky. Výborně fungující ústřední dvojice, krásný a dojemný příběh, který nemůže snad nikoho nechat chladným. Tohle je pro mě příklad filmového nebe... Člověka oslepeného slzami donutí se zamyslet, jak malicherné jsou běžné "problémy", které řešíme, v kontrastu s tím, co vše může někomu život přichystat. ()
Tak to ne, kýč jak bič. Jediný plus-hlavní hrdina se podobal Johnnymu Deppovi. To bylo takové oživení, jinak nic. ()
1475. hodnocený film: ()
Mám stejnou výtku jako u Oldboye, Bylo to na mě prostě příliš dlouhé. Nicméně i s přetaženou stopáží to byl do půlky hrozně fajn film a od momentu s dvojitou rýží celkem brutální citová a emoční rozborka. Málokdy se vidí tak silný příběh, který je k tomu tak uvěřitelně zahraný a natočený. Zasloužená součást žebříčku a pro toho, kdo nechce typický a lehký film, je to perfektní volba. 90% ()
Dve a pul hodiny neco mocneho a pritom jemneho. Ja uz jsem to psal asi u vice komentaru k asijskym romantickum filmum ale tady si to znova neodpustim. Zacnem tim, ze nemam mam romanticke filmy. Ale kdyby byly alespon z poloviny tak dobre jako tento. Tak se budu divat i s chuti. Toto pustit do kin u nas bo snad dokonce do televize, tak doufam, ze by televizni spolecnosti krachly. Bo ty blafy, na co se divaj ty nase zenske, by si nikdo nedovolil ani pustit. Krasa a jeste jednou krasa. ()