Zamrzlá země

Vypointování většiny příběhů bylo pro mé vidění a vnímání světa jednoduše k zblití. Pozérský nesmysl, který většinu postav úmyslně vede na porážku, aniž by se snažil přijmout nabízené možnosti k řešení. A podobné pokrytecké vedení filmu nemusím, nikdy nic není pouze černé. Motivace k činům u většiny byly velmi nepravděpodobné a hlavně nedotažené (což logika nabízela) a některé postavy samoúčelně odporné. Navíc nemusím alkohol a opovrhuji alkoholikama, takže část nazvaná "chlast" byla pro mě za hranou sledovatelnosti. Při pohledu na Mikka Koukiho jsem musel odvracet zrak od obrazovky a podobné znechucení jsem naposledy u filmu cítil při sledování polského Dom zly. Další důkaz toho, že severská filmová deprese není nic pro mě. Uvěřitelnost celku prakticky nulová. Když už film na téma řešení aktuálních a zásadních společenských témat (nezaměstnanost, kriminalita, alkoholismus, prostituce, násilí, deprese či smrt) tak raději rakouský Import/Export. Ten film má narozdíl od Paha Maa kvalitní formu a hlavně duši. (15.09.2013)

Před pár lety mě ve Varech nadchl film Milovat a opouštět a další dílo téhož režiséra dokazuje, že to nebyla náhoda. Zamrzlá země je mozaikou mikropříběhů odvíjejících se od jednoho muže vyhozeného z práce. Jednou si sice pomůže návratem kousek za začátek a v závěru zase poskočí o pět let dopředu, ale náhody (pro tento typ filmů nezbytné) mi nepřišly nějak nepravděpodobně vykonstruované. Řeší se tu témata jako nezaměstnanost, alkoholismus, drogy, agresivita, kriminalita apod., ale celé je to okořeněné nezanedbatelným množstvím černého humoru. Takhle nějak jsem doufal, že bude vypadat Hřebejkovo Horem pádem. (08.07.2005)

Zamrzlá země vypráví o démonech lidské duše a o těžkém životě na finském severu. Naturalisticky a až hmatatelně popisuje problémy alkoholismu, drog, domácího násilí, nezaměstnanosti, křivdy, vlivu deprese na lidskou psychiku a jiných obtíží. Celý příběh je sledem lidských osudů, které jsou více či méně propojeny vlivem náhody nebo prozřetelnosti. Herecké výkony jsou nadstandardní a nemá cenu snižovat jejich kvality. Co se týče severských dramat, je tohle rozhodně další špičkové dílo, které vám zůstane dlouho v mysli. Pomalu a nenásilně se vám vpije do nálady. 90% (16.08.2014)

"Efekt motýlích křídel tak trochu jinak": tohle propojování osudů těmi zdánlivými náhodami je pro mě skutečně vždy filmovým počinem naprosto bezkonkurečním a na jeho začátku musel stát někdo, kdo je vážně dobrý. Spojit scénáristicky či již v samotném námětu osudy lidí více generací, sociálních poměrů a dostat je skoro všechny na stejný level taky nebylo zajisté bez nějakého přemýšlivého mozku. Takže, snímek si rozhodně nepouštějte, když nebudete moci usnout, to už pak totiž neusnete vůbec. Ledaže byste se chtěli přesvědčit, že se jiní mohou mít ještě hůř. Další obrovskou výhodou je ta samozřejmost, s jakou tu herci hrají, jakoby jim prostředí bylo téměř vlastní a vás to nenechá na pochybách. V neposlední řadě obdivuji oddělené sekvence, které vás šoupnou v ději a donutí vás přemýšlet nad tou či onou ještě trochu v jiném světle, než se celý snímek nese. Já nemohu jinak. (04.08.2011)

Zamrzlá země začala a já si říkal, že jsem radši měl jít setřít podlahu. Když už jsem myslel, že to bude každou chvilku končit a mrknul na hodinky, které ukazovaly teprve třicátou minutu, měl jsem už v jedné ruce smeták a druhou se natahoval pro hadru. Jenže pak se to nějak záhadně zlomilo, začaly do sebe zapadat nejdřív střípky, pak střepy, až do sebe zapadlo úplně všechno. Nevím, jestli je tohle běžný finský folklór nebo jestli jim prostě jen jebe z tý věčný kosy, ale z výletu do země Suomi si nakonec odvážím moc hezké čtyři suvenýry. (Challenge Tour 2015, film č.14) (13.04.2015)