Síť

Celý náš život je v počítači. Stačí kliknout krysou a jste nikdo. Nebo v horším případě jste někdo úplně jiný. Tohle drama mám ráda, a to nejen kvůli Sandře. Už v té době, kdy jsem ho viděla poprvé, mě svým tajemným světem kyber zločinu upoutal. Pobavila mě tehdejší výpočetní technika, chat nebo hry, které kdysi byly nové a dnes už je to jenom šrot. Skvělý akční thriller (18.08.2015)

Nemůžu si pomoct, ale i díky tomuhle filmu se Sandra stala mou platonickou pubertální hereckou láskou a navíc i když se tu v komentářích hodně setkávám s názorem, že ten film působí dneska už trochu technicky zastarale až naivně, ale já s tím tak úplně nesouhlasím. Ano nostalgie je svině a nepustí, ale dal jsem si například srovnání s tématicky podobným Okem dravce což je film který vzniknul o hezkých pár let později tak byť je tohle film který už i vzhledem k době svého vzniku už dneska vizuálně krapet zestárnul, ale zase i právě proto kdy byl natočen působí tak trochu nadčasovým a vizionářským dojmem. Pro mě v tý době kdy jsem to poprvé viděl byly počítače Španělskou vesnicí a tak to téma bylo z mýho pohledu dostatečně nezmapovaný a atraktivní. Prostě ukrást takhle přes systém a počítače někomu celou jeho identitu a existenci a prakticky jí vymazat to je něco nad čím by se v dnešní době nikdo nepozastavoval, ale tenkrát jsem na to čuměl docela s otevřenou hubou. No viděno dnešním pohledem už to hodně průměrný thrillerový finále ten film trochu shazuje a byť hlavní záporák čistič Northam se mi docela líbil tak na konci se začne chovat trochu jako amatér a celý to zakončení je poněkud urychlený a odbytý a hlavní hrdinka to dostane celý tak trochu zadarmo, ale jinak marná sláva dobrej a solidně zpracovanej námět tu je k tomu navíc ta nostalgie plynoucí z toho, že jsem to poprvé viděl v tom žádoucím věku a ani na repete jsem tenhle názor nezměnil. No a navíc je tu ta Sandra která tou dobou byla z mýho pohledu fakt sympatická kočka. Takže pryč s předsudky ty čtyři hvězdice si tenhle film ode mě pořád vyslouží.70% (23.04.2024)

Jak Sandru moc nemusím, tady se mi líbila. Příběh je zajímavý, někomu přišel i děsivý (dívali jsme se na to na horách v dámské společnosti:)), a překvapivě dobrá je i hudba, kterou zkomponoval Mark Isham, kterého si pamatuji snad jen díky Nemocnici Chicago Hope. S přibývajícími roky ztrácí Síť na zajímavosti, i když by tomu možná mělo být naopak (ne, teorii počítačových systémů vůbec nerozumím:)), zkrátka jako Film Týdne to může uvést jen TV Nova;) (08.02.2003)

Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik "nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu. Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny, o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi. Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána, nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984) a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být. Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají. Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace je odsouzena k zániku. (17.08.2015)

Endžíla s Eplíky... ;-| . . . Takové to bylo...(?) . . . Jojo, tenkrát (95) jsem zrovínka si koupil jako svoji druhou jablečnou sestavu toho neskutečného Power Maca 8500. S úžasným Apple Multiple Scan 20 Display. Kdo nezažil, nepochopí... . . . Dnes už se tomu všemu lze jen usmát. Myslím tenhle film. Každopádně S.B. měla tenkrát rozkošný hardware, se software to už bylo trošku horší... - - - P.S. Ale ty krámy mám furt ve sbírce! A kdo nevěří, ať tam běží - dodnes funkční a na specifické práce (řezací Mimaki) stále užívané!... A na síti... ;o) (23.05.2006)