Bathory

Něco je asi špatně, když mi v údajném historickém dramatu přijdou jako nejlepší výstupy dvou vedlejších postav mnichů, kteří vypadají, že se do Bathory propadli ze Jména růže cestou přes Tajemství hradu v Karpatech. Jinak podezírám Jakubiska buď ze senility nebo ze šňupání hnojiva, neb ty halucinační (snové, nereálné, nehodítí se škrtněte) sekvence tam krutě nesedly a celá ta podivná linie s Caravaggiem příšerně drhla. A celkem by mě zajímalo, kde se ztratilo těch xxx milionů, na filmu tedy moc poznat nejsou. (09.09.2009)

Politováníhodný maglajs, ve kterém je skučení Jirky Mádla ještě to snesitelnější. (20.07.2008)

.....300 vyhodených melónov , ktoré mali smerovať radšej na humanitárne účely..... (15.07.2008)

Jakubisko musí byť v Bpešti asi persona non grata, keďže ani očistenie maďarskej šľachtičnej od zlej povesti (iniciovanej práve maďarskými historikmi) nezabránilo hysterickému nacionalistickému besneniu na internete. Príklad: Film mal byť nakrútený v maďarčine, lebo iba tá bola údajne jazykom uhorskej šľachty, no a repliky poddaných mali byť v slovenčine. To, že Jakubisko používa nejaký magický realizmus a fantazijné prvky (mních-vynálezca), vlnivé a multiplikované obrazy či mystifikačné špekulácie s Caravaggiovou osobou ("nikdy nebol v Hornom Uhorsku", celkom vážne tvrdí maďarský historik) je už buď blbosť alebo čosi, čo za pozornosť a rozbor vôbec nestojí. Igen, aj takto je možné hodnotiť filmové dielo... Teta Báthoryová je teda zbavená viny, ale viete čo, je mi to jedno, rovnako ako i jej starým kostiam. Jurajovi Jakubiskovi ďakujem za zaujímavú alternatívu a teraz požiadam Juraja Herza, aby nakrútil skutočný báthoryovský naturalistický horor so železnými pannami a opravármi "hodinových strojov", horor, pri ktorom cvakajú zuby tak, až lieta zubná sklovina. Divák nie je živý iba históriu, ale aj legendami. (25.02.2010)

Tehdy se mi to líbilo, ale po novém zhlédnutí po letech jsem musel přiznat, že ten film se prostě moc nepovedl. Obsazení některých rolí je katastrofa (Vondráčková, Vašut, Srstka...), bojové scény nejsou dobré a vlastně ani moc nechápu, proč tam musely být, z filmu je znát, že hodně materiálu se vystříhlo (i tak je dlouhý až až) a celkově to podle mě nedrží moc pohromadě - a především se zde nevypráví nějaký zajímavý příběh, který by člověka vtáhnul. Myslím, že tímto deficitem trpí životopisný žánr obecně, proto ho nemám rád. Má to fajn kostýmy, kameru i lokace, Anna Friel v titulní roli je velmi dobrá (stejně tak Roden), a místy z toho probleskují náznaky dřívějších Jakubiskových kvalit, ale stejně mi přijde evidentní, že ten finanční průser tehdy zastínil vše, co na tom filmu bylo dobré, a že kdyby filmová Bathory nikdy nevznikla, svět by o nic ochuzen nebyl (nota bene proto, jak se zde iritujícím způsobem míchají fakta s fabulací). Kdyby takový film vznikl dnes, s ledovým klidem bych ho ignoroval - zpětně nechápu, že mě kdy zajímal. (01.05.2019)

Mám jasno v tom, že Jakubiskovo ztvárnění legendární krvavé hraběnky Alžběty Bathoryové, která se koupala v panenské krvi pro zachování mladistvé krásy, se u mě zařadí asi k nejlepší zfilmované verzi tohoto kontroverzního příběhu, co se týče vizuálu. Vše ostatní, a to hlavně koncepce příběhu, mohlo být podáno dravěji, poutavěji a silněji. Prostředky na to byly. Jakubiskova režie se tak úplně netočí jen kolem příběhu zvrhlé hraběnky, ale také sleduje osudy několika dalších postav, které mají pro temný příběh s hororovým nánosem svůj význam. Démonický Karel Roden v roli Thurzy, dobrosrdeční mniši-zeměměřiči Bolka Polívky a Jiřího Mádla (nezapadli do příběhu svým legračním vzhledem a vynechal bych je), bonviánský malíř Hanse Mathesona, nevyzpytatelná vědma Deany Horváthové, zemitý manžel hraběnky Vincent Regan a v neposlední řadě sama hraběnka ve skvělém podání Britky Anny Friel, která ne vždy své náročné postavě vtiskla uvěřitelnost spojenou s krutostí, lítostí a znechucením. Ti všichni se postarali, že Jakubiskův nákladný film je dobrým dílem, které disponuje naznačenou, ale ne úplně dotaženou mnohovrstevností a nakládá s proprietami 17. století velmi citlivě, ale občas i samoúčelně, a to třeba v počátečním zobrazování nahoty. V dlouhé stopáži, ve které Jakubisko nevynechá jediný podstatný detail ze života hraběnky, občas hrozilo, že se film rozpadne na sled epizod, ale vždy se režisérova neomylná ruka v pravou chvíli vzchopila a nedopustila nějaké banální zjednodušení v příběhu, ale právě naopak se stále více zkušeně ponořoval do jednotlivých postav a s nimi spojených lidských tragédií. Snad každý záběr ve filmu nabídl něco zajímavého a atraktivního. Naturalistické scény, nahotu, bitvy, věrné dobové kostýmy, epickou hudbu, temnou atmosféru, to všechno tento epos má. Naopak nejslabší je to s postsynchrony a nadabování některých herců nezní nijak valně, ale to jsou jen takové zanedbatelné chybky, které ani tak moc rušivě nepůsobily. Film se mně jako celek líbil a to, že je zde uvržen v nemilost, je pro mě záhadou, ale vzhledem k dlouhé stopáži a nižší záživnosti, je opakované zhlédnutí málo pravděpodobné. 60% (21.12.2010)

Nuda, krev, hnis a zvratky, jiný zážitek si z téhle věci nepamatuji. I mistr tesař se utne... (28.04.2011)

Nabizi se mi tu srovnani s priblizne stejne starym Majem - tohle je pompeznejsi, svetovejsi, s plynulejsim tempem. Ovsem taky unavne delsi, se zbytecnymi postavami (nic proti Polivkovi a Madlovi, ale...vy vite jak), s nevyraznou hudbou. Drsny Roden vs charismaticky Triska. Jediny poradny cesky romanticky dilo a krvava legenda. No, pro me je to zcela vyrovnany :) (17.08.2008)

Zoufalá a nesmírně nabubřelá nuda, kdy pouze úcta k panu Jakubiskovi mě donutila zůstat v kině a neprchnout už po polovině filmu. Bathory vypadá, jako kdyby ho točily na střídačku dva režiséři a nakonec to prostě složili dohromady bez ohledu na vývoj postav či příběhu. Hraběnka je chvíli líčena jako takřka svatá žena, která léčí své podanné a má velké znalosti o bylinkách, aby se na to najednou zapomnělo a ona pak nechává své služky zmrskat a bylinky ji obstarává jakási vědma, se kterou se do aspoň trochu realisticky působícího snímku najednou dostávají nadpřirozené jevy a i to poslední zdání autentičnosti se ztrácí v nedohlednu. Nic proti, právě sekvence, kdy hraběnka ztrácí rozum a pohybuje se na hraně mezi sny a skutečností ukazují, jak kvalitní to mohl být film, kdyby se Jakubisko zaměřil tímto směrem, ale když se to najednou vyloupne uprostřed filmu a se smrtí vědmy zase zmizí a snaží se zase působit realisticky, tak je evidentně něco špatně. A co tam dělali mniši v podání Polívky a Mádla mi je záhadou, ty totiž působí jako vystřižení z Fathera Teda či jiného britcomu a ne jako postavy do vážně se beroucího snímku. Postupem času mi bylo čím dál více jedno, co se na plátně děje a film mi tak přišel skoro nekonečný. Mnohem radši bych se podíval na levnou horrorovou verzi, kde by byla Bathory vylíčena jako nemilosrdná vražedkyně, než na Jakubiskovu nudnou slátaninu. (16.07.2008)

Pět hvězdiček za to, že to je po dlouhé době (nebo poprvé?!) československý film, na který jsem šla do kina a který mě nezklamal. Kdybych nevěděla, že je to československý film, myslela bych si, že je to určitě zahraniční velkolepý historický film ,,amerického" typu. Ne že bych takovým filmům fandila, abych si přála, aby i naše filmy byly takové, ale je dobře, že ho konečně někdo u nás natočil. Je dobře, že vybočuje z řady ,,typických" českých filmů o komunismu, socialismu a dalších -ismech. Zdá se, že tady bylo vše na správném místě. Herci, destinace, hudba... Je fakt, že když jsem se dozvěděla, že Jakubisko předělal legendu o Alžbětě Bathory a udělal z ní vpodstatě kladnou hrdinku, trochu mi to vadilo, protože jsem ji, stejně jako asi většina z nás, měla zafixovanou jako vražedkyni koupající se v krvi. Už ve čtvrtině filmu jsem jí ale fandila a doufala, že se to přece jen ještě nezvrtne a nakonec z ní ta vražedkyně nebude. Anna Friel byla naprosto úžasná a krásná a určitě s ní Jakubisko nešlápl vedle. (23.07.2008)

Pokus Jakubiska o poriadny európsky veľkofilm s medzinárodným obsadením. Výsledok veeeeeĺmi problematický, pre niekoho nuda, pre iného skvelý vizuálny zážitok. Pravda bude niekde uprostred. Nevadilo mi to kritizované rozdelenie deja do troch častí, ale ich amosférická nesúrodosť. Bol som za zachovanie atmosféry prvej časti, najviac prispôsobenej požiadavkám historického veľkofilmu. Halucinogénne stavy v druhej časti už boli trochu príliš, aj keď chápem, že Jakubisko chcel filmu dodať svoj výnimočný rukopis. Anna Friel a Karel Roden film vyťahujú nad priemer. Vďaka bohu, že stvárnili hlavné postavy oni a nie slovenskí seriáloví herci (nič proti nim). Mimo čiech a slovenska ale film nemá čím a koho zaujať. (07.03.2009)

Kdyby se mě někdo zeptal co filmu chybí, raději začnu mluvit o tom, co má. První věcí je hudba, která hezky vybočuje z těch typických českých děl (vím, tohle neni až zas tak český, ale máme v tom prsty). A proč by taky ne, když na ní spolupracovali tři lidé z neznáma (tím nechci říct, že se mi místní tvorba nelíbí). Druhou věcí jsou kostýmy, které můžou konkurovat i přátelům ze západu (vlastně odkudkoli), ale tím výčet kladů končí. Když jsem si film pustil, čekal jsem, že budu koukat na historickej film se skvělou atmosférou. Ta ale sakra nikde nebyla! To je snad ten nejdůležitější aspekt při kterym se řídit během natáčení historickýho filmu, snažit se zdůraznit atmosféru té doby (to by bylo bejvalo půl úspěchu). Kdyby to tak bylo tak jde hodnocení výš. Vždyť i Vesnice od Shymalana má lepší historickou atmosféru než tohle a to se odehrává vlastně v současnosti. Kamera tam tak nějak jezdí a vlastně vůbec neví co točit, což taky neni dobrý vzhledem k tomu, že se jedná o velkofilm (snaha byla, leč marná). Když bych to měl shrnout tak řeknu, že vyhodit za takovejhle blábol 300 Mega byla ta největší blbost, který se tvůrci mohli dopustit. Za tyhle prachy bych i já dokázal natočit lepší film (neberte to vážně, jenom tím říkam, jak špatný to je). 1* za hudbu a kostýmy. Dodatek: Polívka byl hroznej, stejně tak jeho kolegové. (23.07.2009)

Málokdy bývá naše kino plné. Na tenhle film bylo. Byl jsem z toho trochu zklamaný. Jakubisko z ní udělal nevinnou oběť. Kdo ví, jak vlastně to bylo... Pak jsem ještě nechápal, proč Mádla dabuje někdo jiný. Plus ty Bolkovy vynálezy mi tam vůbec neseděly. (31.01.2013)

Už sa neviem dočkať, keď snímok zase uvidím na verejnoprávnej TV :( To bude s najväčšou pravdepodobnosťou jeho osud. Nebyť na tom v kine, tak vypínam po hodine. Za tie peniaze, no neviem... (12.08.2008)

70%. Tak, viděl jsem to. V dabingu, zdá se, že když je to původem částečně český film, tak bez povinného dabingu by na to přišlo méně svátečních diváků. No, musím říct, že to nebylo nejhorší, i když film v poslední části dosti zaostává za začátkem a prostředkem. Co bych celému filmu nejvíce vytknul, je skutečně absence kamerových filtrů, vypadá to skutečně jako něco původně určené na televizní obrazovku. A ano, bitvy s Turky jsou rozhodně hodně komorní a šly by zcela jistě natočit lépe. Přestože tento film není žádným způsobem úžasný ani převratný, rozhodně mne neurazil. Naopak, především delirické pasáže se mi zatím z celé Jakubiskovy tvorby zdají být asi tím nejlepším, co dosud natočil. A Erzebéth Bathoryová, jak byla představena tímto filmem, má rozhodně mé sympatie, je to žena na svém místě. (14.07.2008)

Hajraáááa (omg) ... "Menej je niekedy viac"... asi tak! Kamufláž 21.storočia... Bathory je snaď paródia na historické filmy, neviem ale tuna vážne nič nefungovalo. Film plný zvučných mien, ktoré sa snažia dôjsť na kreslený Čachtický hrad a zahrať "real story", ktorý si ako inak každý vykladá po svojom. Nesmierne som sa nudil a pohľad na najdrahší film SR ma doslova ubíjal. S tým by som ja rozhodne nikam nešiel "reprezentovať"... V Bathory sa všetko stráca, aj peniaze sa tuna stratili... ešteže plagát vyzerá k svetu. 2/10 (23.01.2009)

Od Juraje Jakubiska bych čekal asi něco víc megalomanského. Peníze bohužel hýbou světem a asi hlavně v hromadných scénách je to nejviditelnější. Tam, kde dochází ke střetu armád (respektive jejich frakcí), pobíhají hrstky lidí a vše působí dost lacině - stejně tak digitální výbuchy - jakoby vypadly z dřívější doby. Ale to je technická stránka, kterou jsem ochoten upozadit. Rozdělení filmu na tři části mi vzhledem k historickému tématu filmu nepřijde nejvhodnější, ale vůči ne úplně pravdivému uchopení těchto reálií je možná přeci jen optimální a vlastně poměrně výhodné. Příběh Erszébet Bathory je zde podáván poměrně příjemně, jen zobrazení jejich halucinací mi poněkolikáté už přišlo otravné. Postavy Bolka Polívky s Jiřím Mádlem mi dosti připomínaly svými vynálezy dvojici z knihy Jméno růže - františkána Viléma z Baskervillu a jeho žáka, Adsona z Melku. :) Jinak se jedná o celkem příjemnou rodinnou (nemyšleno pro malé děti) podívanou. (06.01.2010)

Jakubisko je umelec zobrazujúci vlastný svet. Tak ako Kľúčikov, je aj jeho pohľad na skutočnosť nezameniteľný. Miestami mi jeho originálne vklady zosobnené napr. Polívkom a Mádlom, narúšali inak celkom slušnú dramatičnosť snímky. Vynimočne naplneným provinčným kinom sa však ozýval smiech, či naopak, rezonovalo ticho - to všetko naznačuje prítomnosť emócií a to predsa ide. Čo sa týka obsahu - mám rada iný pohľad - a páčil sa mi reverz krvavej grófky. Bola príťažlivá, krásna a hodná lásky - hoci aj samotného palatína. Viem si predstaviť, že by to bolo hoci presne takto - veď sme vo fabrike na sny. PS: keby som bola producent, zmenila by som obsadenie niektorých úloh - niečo však mohol spôsobiť aj dabing. Scenáru chýba tiež hĺbka a ostáva tak iba ďalšou Jakubiskovou rozprávkou pre dospelých. (16.10.2008)

Vrátila som sa z kina..Krása a nádhera. Konečne som hrdá na slovenský film!!!!!!! Nebolo to pravdivé teda podľa pôvodnej povesti a zápisov. Ale neuveriteľné. Anna Friel bola dokonalá a o Rodenovi ani nehovorím. Obsahoval aj vtipné momenty. 100% s hviezdičkou....čo s jednou s troma..... (17.08.2008)

Příliš dlouhé a málo obsáhlé. Scény s poetickým nádechem místy působily dobrým dojmem, ale celková mozaika je nějak špatně poskládaná. Některé kousky jsou tam navíc, některé chybí. Za ty prachy jsem čekal víc. Nějak mám pocit, že se z daného tématu dalo vytřískat daleko víc nebýt filmařských přehmatů. Doufal jsem v 80+, ale musím dát jen 50% (12.11.2009)