Dexter

1. série: Malý, milý a návykový podvod na diváka, který se sice tváří strašně radikálně, ale vlastně je jen černohumorným shazováním mnohých zaběhaných klišé. Dexter není ani zdaleka tak temnou postavou, za jakou by se rád měl, vlastně docela poslušně konvenuje diváckým očekáváním a nepouští se na tenkou hranu etiky – chtě nechtě mnohem problematičtěji než jeho řádění vyznívá Doakesova "poválečná" msta na haitském zločinci. Kdo by totiž toho rozkošného miláčka (medvídka, jak ho překřtila moje přítelkyně) chtěl soudit? Dexter mě v první sérii bavil a to navzdory poměrně brzkému odhalení, kdo je ice truck killer a jak je to s ním a hlavním hrdinou. Pocit natahované fusekle kompenzují výborní herce a snad ještě lépe napsané vedlejší figury. A hodně mě baví i Dexterův rodinný život. Neříkám, že se z postavy vraždícího sociopata s pověstí bezvadného kluka nedalo vytěžit víc, ale co tvůrci vytěžili, to sedí a baví. (13.09.2010)

Dexter je seriál, který stojí na charismatické postavě - od dob doktora Lectera se tu neobjevil tak zajímavý sériový vrah s tak dobře a divácky vděčně zkonstruovaným charakterem. Je tam všechno - napětí, zločiny, intriky, vášně, zvrhlost, zdařile napsané typizované postavy a řada nečekaných zvratů. Špičkový, rafinovaně strukturovaný komerční produkt, který boduje zejména díky atmosféře a vnitřním nezúčastněně ironickým komentářům Dextera. Máte rádi cool zábavu, provokaci, vybočení z šedi mainstreamu, ale zároveň nic hlubokomyslného a obtížně stravitelného? Sáhněte do Dexterovi. Tedy za předpokladu, že vám nevadí morální relativizace, která v seriálu zašla hodně daleko. Abyste rozuměli, Dexter je psychopat a sériový vrah, který má to štěstí, že pracuje jako forenzní vyšetřovatel pro miamskou policii a ze své pozice má jedinečnou možnost zametat po sobě stopy, nehledě na důvěrnou znalost policejních metod. Až na dva zmíněné drobné nedostatky je Dexter každým coulem sympaťák se slušným vychováním a pečlivě udržovaným zevnějškem, který upřímně slouží stát se normálním, založit rodinu a překonat svůj handicap. Zatím aspoň dodržuje kodex - mučí a zabíjí výhradně ty, kteří si to zaslouží. Tedy zločince a nemorální lidi. Aby to měl divák ještě jednodušší, jsou to lidé obecně nesympatičtí, navíc ukazovaní v nelichotivých situacích, zkrátka postavy, které vám nebudou chybět a nebudete s nimi soucítit. Dexterovy souboje s protivníky z podsvětí jsou napínavé stejně jako vědomí, že se Dexter pohybuje na nebezpečné půdě policejního okrsku a scénárista ho čas od času vystaví nebezpečné zkoušce. Pravda, z psychologického hlediska je koncept postavy naprosto nesmyslný, rozuzlení první série urážlivě hloupé, resp. jako by vypadlo ze ztřeštěné parodie. Úspěšná zápletka se ve všech sezónách neustále recykluje a závěr končí tím nejbanálnějším způsobem v momentě, kdy je publikum unavené a seriálu klesá sledovanost. Celkový dojem: 60 %. (16.08.2017)

Dexter se určitě nebude řadit mezi klasické kriminálky, kterých se v té době, kdy on začal vysílat, vyronily mraky. Ještě aby jo. Měl se odlišovat a tak se odlišoval. No a to byl také důvod, proč jsem na něj začal koukat. Po třetí sérii jsem to ale utnul, už mě to tolik nebavilo a trvalo dalších 5 let, než seriál skončil a mě donutilo se k seriálu vrátit, všechno zkouknout a teď to tady objektivně zhodnotit. Přiznám se, že ze začátku jsem z Dextra měl obrovskou radost. Byl to konečně seriál, který je nekonvenční a originální. Ono se nestává, abyste fandili sériovému vrahovi, ale budiž. Postupem času jsem si ale všímal, že seriál se stále dokola opakuje. A už to nemělo takový ten punc originality. Nakonec ale musím říct, že seriál skončil vcelku dobře. Zažil jsem lepší, ale na druhou stranu jsem zažil i daleko horší konce. Tenhle určitě bude jeden z těch, na který asi nezapomenu, což je dobře. Je vidět, že karmu má každý člověk jenom jednu. Spoilerovat nechci a tak to nechám na tom, co jsem napsal. Čtyři hvězdy naprosto oprávněné. Být to kratší, vůbec bych se nezlobil, ale je jasný, co zde zvítězilo. (29.01.2014)

Nápad, udělat z policejního vyšetřovatele zároveň vraha, mě opravdu zaujal. Do Dextera se opravdu vžijete a prožíváte s ním každý snímek jeho života a zloduchům končícím pod jeho sekáčkem přejete jejich osud. Na filmech a seriálech mám ale rád "dotaženost" (pokud to odpovídá žánru, těžko budu hledat serióznost u Simpsonů:)). A bohužel se tu objevují místa, která přímo smrdí seriálovými "náhodami". Když to shrnu, například konec druhé série. Nechci spoilerovat, ale asi těžko má v zahraničí Dexter takové možnosti zbavit se těla, aniž by ho někdo viděl... (09.12.2010)

Když mi bylo zhruba dvanáct let, začaly se rodit moje spisovatelské touhy, a v hlavě mi vykvetla myšlenka na příběh o vrahovi, co zabíjí vrahy. Vzhledem k věku jsem pochopitelně neměl nijak zvlášť rozsáhlou slovní zásobu, a co do znalosti technických prvků pro mě bylo prakticky nemožné nápad jakkoli dál rozvíjet. Spokojil jsem se tedy s tím, že snad jednou... Bohužel jsem nebyl jediný, kdo s nápadem o vrahovi vrahů přišel. Jeff Lindsay vytvořil Dextera, krevního analytika a soudního znalce, který se ve volném čase věnuje svojí nejmilejší zálibě, a díky svojí profesi má prakticky nevyčerpatelnou databázi potenciálních obětí, z největší části vraždících psychopatů. Jsem majitel Lindsayho dvou prvních knih o Dexterovi, přičemž obě jsem přečetl přibližně během jednoho týdne. A byly strašné. Myšlenka tam sice je, ale autor s ní neumí pracovat, až to skoro vypadá, že knížky napsalo moje dvanáctileté já. Postavy jsou nevyhraněné, a když už, tak je jejich chování často nesmyslné, celkově to postrádá jak napětí, tak vtip, moment překvapení, a nemá to žádnou šťávu. Naštěstí pro fandy kvalitních kriminálek je tu kabelová televize Showtime, která jak král Midas, na co sáhne, to přemění na zlato. Tým zkušených scénáristů si vzal nápad, postavy a částečně jejich vztahy a historii, a ejhle, zrodila se seriálová supernova. Dexter. Důležité samozřejmě je, co všechno oni scénáristi vystřihli, upravili a předělali. I v seriálu nadále funguje formulka "jedna kniha/sezóna, jeden velký případ plus mnoho malých", z velkých případů vždycky ale zůstává jenom kostra, a i ta má ve výsledku mnohdy jinou (a ve většině případů výrazně uspokojivější a dramatičtější) pointu. A pokud jde o ty případy malé, z části jde o rutinu, z části o originální střípky ze života vrahů, ale skoro vždycky baví. Showtime si navíc naštěstí může dovolit i špičkový casting, a ten se opravdu vyvedl. Těžko lze mířit výš než na velkou hvězdu seriálového svatého grálu Six Feet Under Michaela C. Halla, nebo televizní veteránku, rozkošnou Julii Benz. Díky nim a mnoha dalším a jejich vzájemné chemii se papírově už tak zajímavé scénáře mnohdy stávají nesmrtelnými. Plné hodnocení s čistým svědomím dát nemůžu, protože Dexter je na obrazovkách už dost dlouho, a snad proto na několika místech skřípe víc, než jsem schopný tolerovat, už mě ale nemrzí, že mi Jeff Lindsay "ukradl" můj nápad. Americká televize by si totiž určitě českou knížku na zfilmování nekoupila a dneska už stejně (bohužel) nikdo nečte, takže bych na tom nic moc nevydělal. SPOILEROIDNÍ P.S. Pokud si chcete Dextera ve svojí mysli uchovat jako kult, přestaňte koukat po finále čtvrté sezóny, pokud Vám to nedá, přestaňte po konci sedmičky a předstírejte, že Debra se rozhodla pro druhou možnost. Osmá sezóna úspěšně zabíjí všechno, co kdy bylo na Dexterovi dobré. (20.02.2013)