Hodina klavíru

Kdybych se po skončení tohoto snímku nedozvěděl, že jde o "takzvané" navázání na dnes již kultovní snímky jako Ikarův pád a Tažní ptáci, tak bych možná jednu hvězdu i přihodil, ovšem teď mám naopak chuť jednu ubrat. Film sice není špatný, ale nemá to kouzlo, které do snímku dokázali vnést herci jako Menšík apod. Polívka je samozřejmě výbornej herec, Liška opět hrál idiota, takže také výbornej, ale nemělo to "NĚCO", co měli předešlé snímky. Dávám průměrné 3* a škoda, že to už nešlo natočit s Menšíkem. (01.09.2009)

Je těžké srovnávat s původními filmy. Je lehké podlehnout nadšení z televizního projektu o tolik kvalitnějšího než cokoliv jiného z posledních měsíců. Silný námět, hodný amerického veledojáku, zpracoval Zdeněk Zelenka jako komorní příběh o lidském přátelství. Filmu bohatému na milý slovní humor ubližuje snaha působit moderně. Ta je reprezentovaná zbytečnou a nefungující „sondou“ do životů dálkových řidičů, směšnou scénou s vyhozeným mobilem, nevhodně „fresh“ kamerou Vladimíra Opletala i občas příliš agilním střihem (Vyšehrad). Slibný potenciál Hodiny klavíru by zasloužil větší péči ve více ohledech. Vyeliminování sklonů ke schématičnosti a zjednodušování (čtyřicet tisíc bych vyléčenému notorikovi určitě nepůjčil jen tak). Lepší prokreslení příliš šablonovitých postav (zlá sestra, zákeřná uklízečka, upjatý inženýr). Dotažení některých motivů (vztah otec-syn). Přese všechny výtky má tento počin mnoho téměř k slzám dojímajících momentů, které se vyhýbají jakékoliv křečovitosti a fungují především zásluhou soustředěných výkonů Polívky a Lišky. „Klaun s vážnou tváří“ a „tak trochu idiot s vždy dobrým srdcem“ opět odehrávají svůj vysoký standard. 70% (24.09.2007)

hubač psal role hercům přímo na tělo a jejich osobnost. Věty jim padají přímo do huby. Jsou přirozené, jako by člověk poslouchal vypravování vlastního souseda nebo cestujícího v tramvaji. Bylo by velmi zajímavé, kdyby byla zfilmovaná původní verze scénáře pod názvem Zima poutníků a hlavní roli hrál Menšík s Brodským. Ale to se bohužel nestalo, protože pan Menšík během přípravy role zemřel. Lišák s Polívkou mají úplně jiné charaktery. Budař mi s tím pěstěným knírečkem připomínal sňatkového podvodníka nebo prodavače životních pojistek. Uklízečka v hudební škole byla pěkná stračena přesně jak ji počastoval Bolek Polívka. Asi se tak chovala proto,že její manžel, o kterém je tam zmínka, byl taky vypitka. (05.10.2016)

Takže tenhle film je v modrý barvě?! Tak to ode dneška přestávám brát tenhle server vážně, doopravdy. Už jenom, že je to dílo Jiřího Hubače stačí říct ... Tento film (o alkoholismu) má ke konci příšerně poutavou atmosféru, nápad a prostě vše, co film může mít a jsem moc ráda, že to pan Hubač přepsal a přehodnotil (kvůli smrti jednoho z herců) i pro Pavla Lišku, protože ten opět nezklamal, no nádherný film prostě. (30.08.2009)

Nepříliš vyrovnaný pokus natočit starý Hubačův scénář, připravený pro Vladimíra Menšíka a Vlastimila Brodského. Problém je nejen v nesrovnatelně slabším herectví Polívky a Lišky, ale také v nedochůdné režii Zdeňka Zelenky (vím, malichernost, ale třikrát po sobě natočit stejný Polívkův příchod ke dveřím... ech). Liška je herecky zcela nedostatečný a Polívka se snaží scény, které by Menšík hrál s tichým zvnitřněním, překonat šaržírováním a nejapnými pokusy o zlehčení látky. Budař je v tomto případě zcela zmarněný, šaržíruje jakéhosi groteskního blba, i Cibulková tentokrát není schopna zahrát skvěle připravený part. (16.10.2007)