Alenka v říši divů

Panoptikum té nejbizardnější fantazie s režií a scénářem na zakázku, které se od ostatních Disneyovek téměř v ničem neliší. Trikově působí Alenka jako nepovedený vtip (i když ono tak v době Avatar působí téměř vše), v kterém je z jedniček a nul i psí rodinka, což ve finále vypadá otřesně. Nebýt kocoura Šklíby a vynikající Mii Wasikowsky, tak usínám nudou. Burton by měl konečně nad sebou zamyslet. Už i ta Planeta Opic měla lepší atmosféru. (08.03.2010)

Příběhy odvozené od příběhů zakotvených v portfóliu studia Disney, jenž přinášejí cosi nového, vítám (jako příklad berme kromě Alenky i Sněhurku nebo Zlobu). Takto Disney přišel se svou verzí Alenky v říši divů v roce 1951 a o téměř 60 let později příběh rozšířili o jeho pokračování. Nyní se setkáváme s Alenkou, která už není holčičkou, ale devatenáctiletým děvčetem na vdávání. A co náhoda nechtěla, opět ji vylákal bílý králík do světa Srdcové královny, Kloboučníka a jiných roztodivných stvoření. Lewis Carroll by se asi divil, kdyby mu roku 1865 řekli, nakolik bude jeho Alenka inspirativním stvořením. Burtonovky nijak zvlášť neprožívám, některé se mi líbí více, jiné méně, v případě Alenky jsem spokojená, že je jeho partička na svém místě: Elfman v nahrávacím studiu, Depp a Bonham Carterová před kamerou. (24.08.2019)

Vyhlášený král bizarních světů se konečně vydal do toho nejslavnějšího a i když obrovským fanouškovským očekáváním nemohl dostát, výletem s lehkými úpravami klasického příběhu určitě potěšil. Všechno se ale, možná trochu překvapivě, odvíjí od toho, jak moc na sebe strhává pozornost Johnny Depp. Jeho Kloboučník není žádným přihrávačem, ale rovnocennou hlavní postavou, která skoro zastiňuje i úžasně vzteklou Červenou královnu nebo samotnou sympatickou Alenku. 75% Spoileroidní P.S.: Až mě samotného zaskočilo, jak mě až do potvrzení druhého dílu mrzelo, že Burton nešel zcela proti pravidlům a nenechal Alenku zůstat s Kloboučníkem. To nevyslovené romantické pouto o to přímo křičelo. (05.03.2010)

Přiznám se, že na začátku filmu jsem trošku vypadl ze své předem dané role tzv. věčného diváka a místo abych se plně soustředil na děj, jsem přemýšlel nad možnostma 3D. Až se jednou bude točit ve 3D třeba porno, nebo finále ligy mistrů mezi Barcelonou a Bohemians1905 či smaženej sejra s tatarkou, atd. Naštěstí jsem se právě včas vrátil k Alence, zrovna tam před ní klečel nějakej zrzavej neznaboh a naivně si snad myslel, že ho bude Alenka chtít za muže. Hned jak se vyslovil a kamera dala záběr na všechny ty lidi a jakože napětí co Alenka řekne, jsem se začal smát. To by dřív dělnická strana sponzorovala romský hudební festival než že by Alča řekla takovýmu koštěti své ano. Čili pokus o vyvolání napěti v téhlé otázce se naprosto minul učinkem. Po tomohle pofidérním prologu se konečně Alenka ocitne v říši divů a ať si říká kdo chce co chce, mě se to prostě líbilo, ze začátku míň, ale pak víc a víc až se mě to líbilo úplně nejvíc. Sice souhlasím s kolegyní uživatelkou Jeanne, ale s tím rozdílem, že když prostě zavřu oči, tak tenhle svět by má fantazie stvořit nedokázala a o tom to je, o schopnosti snít. Všechny ty bytosti - nebytosti byli zkrátka parádní. Ano, něco bylo uděláno na efekt pro 3D a podle mě zbytečně. Všeobecně totiž nemám rád, když po mě králík háže procelánem. Na druhou stranu stačí si vzpomenout na tančícího Johnyho a hned je jasný, že svět pohádek a fantazie se nebere vážně a stavět podobným filmům mustry, jak by měli vypadat, to neberu. Skvělý závěrečný titulky, takovej dodatečnej francouzák po paradním sexu. (09.03.2010)

Když v pohádce působí hlavní záporák nejsympatičtěji ze všech postav, nemůžu se ubránit pocitu, že se něco sakra nepovedlo. Alice in Wonderland je ve všech směrech tuctový film, pro někoho může být plusem alespoň přítomný, i když vykastrovaný Burtonův rukopis. Pro mne bohužel ne. Dětem se to ale nejspíš líbit bude, vyložená špatnost to není. (01.06.2010)