Souboj Titánů

Leterrierova antická bondovka, jejíž hloupost Olympu se dotýká v dvakrát vylouhovaném příběhu, pixelově rozloženém vizuálu a emocionálně plytkém dodatku, který se rozpadá jako nepovedená plastika přímo před divákovými zraky. Tohle hloupoučké puzzle nezachrání ani Worthingtonovo charisma ani Gemmina éteričnost. Byť bez nich by se jednalo o čistě odpadovou podívanou. Laciná pouťová atrakce, z níž odcházíte nezklamaní, ale u které dvě hodiny po skončení dumáte o čem to vlastně celé bylo. Letterier zvládá civilnější polohy a v akčních scénách se zdá, že si na pomoc musel přizvat snad ty největší z neumětelů a dává vzpomenout na Bretta Ratnera nebo Stevena Sommerse. Takhle bezkrevná akce tu naposledy byla v případě Transformers 2. Na Leterrierovu obranu musím říct, že mně Titáni bavili víc, než jeho předešlý CGI zelený chrchel. Každopádně Damn the Leterrier. Souboj Titánů je objektivně na 1*, ale za podprahové varování před Twillight: Zatměním, kde tvůrci pravidelně vypouští na díváky Krakena přihazuju tu 2*. (14.04.2010)

Pokud se příběh odehrává v reálu v nějaké té malebné přírodě, je to docela v pohodě, stejně jako akce, obsazení a některé jemné inovace. Pak je tu ale Olymp připomínající studio, kde se točí předpověď počasí, legračně zarostlí bohové, mizerné herecké výkony a děsivá počítačovost, nelogičnost a sterilita. (02.10.2010)

Tak nám pan Leterrier vyrazil na tah. V baru Olymp vypil láhev archivního Clash of the Titans 1981, zívl pár dvojitých panáků prstenů Jacksona (Danielse), vykouřil 300 cigaret Thermo s phyltrem a jako šláftrunk přidal jeden džin z Transformertonicem. Jelikož ten chlapec neumí pít jak Dán Mikkelsen (jediný světlý bod filmu) a v kapse mu zbyly jen 3Dolary, vyhodil ho barman na vzduch, kde o kousek dál z toho všeho hodil strašlivou šavli na zápraží domu pana Harryhausena, div se mu přitom z opačného konce nerealeseoval Kraken. Nyní devadesátiletý stařík Ray by mu možná nabídl Aspirin, ale zrovna předevčírem ho okradli politicky korektní Pegasové z Harlemu, takže raději teď moc nevystrkuje nos ven. Já vím, Louisi, producentské tlaky mohou být hrozné, ale když ti nejde chlastání, tak nechlastej..! Celou dobu jsem se snažil dívat Medúze do očí, ale nepomohlo to. Příběhovou katastrofu bez tváře utopenou v digitálních efektech a v ní nejpřeceňovanějšího herce současného Hollywoodu, který škálou výrazových prostředků připomíná víko od rakve, jsem si vychutnal až do konce, kdy Hádes zmizel v podsvětí, aby se za čas vrátil jako Amon Göth.. Nu co, alespoň že skalní fandové Liama ze Severního Irska mohou bez skrupulí zvolat: „Neeson je Bůh!“ (21.09.2010)

Očekával jsem rubačku z antického Řecka a to jsem také dostal. Nostalgické vzpomínání na originál hoďte za hlavu, osedlejte spolu s Perseem okřídleného Pegasa a smiřte se s tím, že novodobá verze Souboje Titánů je jednoduchá, ale svůj účel plnící zábava, která ani na vteřinu neztrácí dech. Poctivě nářezový blockbuster na (ne)jedno použití. (13.04.2010)

Dôstojná pocta originálu alebo zbytočný remake? Pravda je asi niekde uprostred, napriek totožným styčným bodom totiž nový Súboj Titanov spracováva túto tému inak, čo je fajn. Akurat by na to nemusel ísť až tak povrchne a to počnúc dejovou kostrou, charaktermi a ich motiváciami alebo dialógmi. V podstate sa na to pozerá dobre ale Leterrierov videkolipový štýl sa ku antike vo vybraných scenach hodí asi rovnako ako Djawadiho rockové rytmy. Pôvodný Súboj pritom nemám za nedotknuteľnú klasiku a uznávam, že v dnešnej môže pôsobiť naivne, nový je však pre zmenu typickou povrchnou hollywoodskou zábavou. Vyloženú kritiku si nezaslúži ale rovnako ako stále sympatický Worthington hrajúci posledné filmy tie isté polohy, nemá ani čím prekvapiť. (14.07.2010)