Mansfieldské panství

Austenovou miluju, stejně jako její adaptace, ale tohle je proboha co? Absolutně zmatený, nevyrovnaný film. Fanny je prostě nějaká divná. Motivace jednání absolutně chybí no a konec? Ten okamžik, kdy si Edmund uvědomí svou lásku k Fanny je...no...řekněme..trošku přehraný, ne? Od té doby se jen čeká na konečné: I was blind, I love you ....Jediný klad toho filmu je Hayley Atwell, která je úžasná a jen ona získává tu jedinou hvězdičku... (09.03.2009)

Rychlokvaška, do které se pochopitelně dalo vměstnat jen málo z knižní předlohy. Vznikla tak horkou jehlou spíchnutá slátanina, která nemá hlavu ani patu. Proč někdo zpracovává klasické knižní předlohy tak bezostyšně povrchním způsobem je a není záhadou - komerce pro velmi jednoduché obecenstvo...A pohyblivá kamera zde často krouží kolem hlav účinkujících takovým stylem, že by divák přišel o oči...Už nikdy více, díky! (16.03.2018)

Ve srovnání s adaptacemi BBC projevila americká televize při převodu tohoto románu Jane Austenové pozoruhodnou necitelnost. Stejně jako v případě adaptace hry Oscara Wilda Importance of Being Earnest (2002) byly pominuty nevyřčené náznaky v textu, které de facto tvoří ducha a kouzlo knihy a soustředily se prvoplánově na dialogy plné bonmotů. Což by mělo, stejně jako v případě Emmy (1996), stačit alespoň k oddechové zábavě. Nebýt ovšem toho, že do hlavní role byla zcela nepochopitelně obsazena Billie Piper, jejíž olbřímí předkus, v exteriérových scénách jasně patrný knírek a celkově neotesaný projev jsou zcela v rozporu s pojetím jemné a půvabné hrdinky Austenové. (18.10.2010)

Ne ne, Austenové věci nejsou vůbec můj šálek čaje. Podívala jsem se pouze a jenom kvůli mému oblíbenci hraběti Riariovi- tedy Blake Ritsonovi- tedy Edmundovi. Nezklamal mě a celou dobu mě mámil a okouzloval. A vida, je tu i moje známá blonďatá Rosie, dokonce mladičký Joseph Morgan a James D´Arcy. Billie mi tedy do role té křehotinky nesedla, ale aspon jsem ji viděla jednou bez Doktora:)) Příběh plynul krásně, nehystericky, lidé - obzvláště Fanny a Edmund - více hovořili očima než slovy a bylo to uvěřitelné. Crawfordovi se mi zdáli poněkud plošší - obzvláště pak ona mi nepřišla, že by dokázala kohokoli nějak fatálně uhranout, ale budiž, mužům občas stačí překvapivě málo:)) Jak nejsem zvyklá na tento žánr, tak jsem jenom trnula, aby někdo nezemřel, nespáchal sebevraždu nebo nepřišla povodeň či cokoli, co by mohlo zhatit happy end a "Stázina se dostala Kubovi za ženu", což mi Jane splnila a tak můžu v pohodě zjihnout a radovat se:) (23.03.2016)

Jane Austen určitě ví, proč některé postavy napsala právě tak, jak je napsala - a rozhodně to nebylo proto, aby filmaři vzali křehkou a jemnou Fanny Pricovou z knihy a převedli ji na plátno coby "panimámu" s kostrou hráče amerického fotbalu, která by leckterému chlapíkovi dokázala dát po papule. Těžko si představit, že tahle osoba je citlivá, slabá a plachá... blond vlasy dojem bohužel nezachrání. Ani příběh jako takový se neobešel bez výrazných změn, postrádám zejména hloubku charakteru u postavy Henryho Crawforda, vysvětlení jeho motivací a dílčích niterních změn, chybí tu celá epizoda z Fannyina domova, osudy některých postav jsou poněkud jiné... A celou dobu mě hrozně štvalo záběrování - proč proboha musí jeden detail na obličej či obličeje střídat druhý? Člověk má pak pocit, že mu ti lidi ve filmu narušují osobní prostor - odstoupit od obrazovky ale bohužel nepomáhá. Na druhou stranu, prostředí je krásné, hudba hezká a Edmund z této adaptace je pro mě ten jediný pravý. 60% (10.01.2016)