Predátoři

Ač mi mé druhé já klepe na hlavu, nemůžu jinak, než být zase ta hodná. Film mě z jedné části iritoval, z druhé nudil ale z té nejdůležitější dokonce i bavil. A abych řekla pravdu, já jsem od toho nic nečekala. Boj predátor vs. Arnold nic nepřekoná, takže jsem jen počítala, že se občas objeví nějaký ten predátor, který usekne či ustřelí hlavu, vytrhne páteř, zařve si a zase zmizí, lidské osazenstvo bude za debily a závěrečný boj bude respektovat moji milovanou klasiku. Z velké části se mé očekávání naplnilo, ale plno drsných keců od pána s anorexií a s nosem jako Pinocchio a od dámy, která z nepochopitelných důvodů měla pořád mokré vlasy, zastínili to, co na predátorech zbožňuji, zabíjení :o) To že film postrádá nějakou logiku, budiž.. ale predátoři se tak přeci nejmenují pro nic za nic… Stará či nová generace, pořád se budou pyšnit tím, čím jsou,… na to jste ale bohužel pane Antale zapomněl.. škoda.. Pro mě ucházející průměr… (15.07.2010)

Po (praktickém) zabití série Alienů jsem se dočkal pokračování Predátorů a Nimród Antal to zvládl. Počet nenucených odkazů potěší a návrat do džungle rozhodně také. Je s podivem, jak Antal dokázal ukočírovat atraktivní svět a zároveň vytvořit silnou až komorní atmosféru první půlky filmu, aby v druhé přidal plyn a rozjel akce. Přesto rozhodně nejde o žádný jednoduše škatulkovatelný film, protože na horor se tu nebojíte, na akční film je tu docela málo akce... která je v pár okamžicích i trochu zbytečně béčková (páteř sem, krev tam, přitom "potvory" z klecí se skoro neobjevily...). I tak je to zábava, protože svět predátorů je působivý, pro setkání s lidmi ideální, stejně jako casting celé lidské posádky. Tam si někdo opravdu vyhrál, ať Brodym v netypické poloze, krásnou Alicií Bragou nebo šíleným (a obtloustlým) Laurencem Fishburnem. Po obou dílech Aliens vs. Predators rozhodně překvapení. (22.10.2010)

Kdybych chtěl použít silné slovo, asi bych jako první vytáhnul ‚zklamání‘, ale ‚mrhání potenciálem‘ se s denním odstupem jeví jako příhodnější. Antal je talent, popřít to nelze, neboť jsem měl dvě hodiny pocit, že se sleduju nefalšovanou ‚osmdesátkovou‘ řežbu. Napomáhá tomu dobrá kamera, potažmo geniální Debneyho soundtrack (ty domorodé bubínky prostě fungují i po třiadvaceti letech). Horší je to s přítomnou partičkou. Pravda, nemůžu čekat psychologické drobnokresby, ale… sakra, to se to nemohlo natáhnout o pár minut navrch a dozvědět se o nich něco víc? Dá se to omluvit všelijak, třeba tím, že v době vzniku prvního dílu se akční filmy netočili jinak, jenže jak se vypořádat s jedním náhodným přeživším a magorem se skalpelem? A co si víc, těžko přijmout za srdcovku film, u něhož se musím hodně tlouct do hlavy, abych z ní vykřesal vzpomínku na nějakou výraznější akci. V tomhle ohledu budu netrpělivě očekávat Director’s cut na DVD. Do té doby váhavých 3 a ½. PS: První půlka za plnou palbu. (09.07.2010)

Tohle je teda strašnej bolehlav. Prostě typickej produkt doby. Teenage popík. Všechno, co jde vykrást bez námahy a lehce, se vykradlo - hudba, ikony, narážky, premisa. Všechno, co vykrást nelze a na co je třeba um - atmosféra, napětí, akce -, skončilo samozřejmě těžkým průměrem. Vyloženě nešťastný jsou postavy. Oproti původním Predátorům jde o snad všechny možný typy jak z nějaký videohry (voják, sniper, doktor, material artista ap.) v duchu brožury začínajících režisérů: nemám-li na to postavy odlišit vnitřně, odliším je zevně. Když vedle sebe položíme fotku sešikovaných hrdinů a jejich sparingpartnerů/sidekicků z původních Predátorů a z téhle střapaté rozvernosti, vidíme v prvém případě jasnou štábní kulturu, poněvadž všichni do jednoho mají maskáče, kdežto tady vyrazil každý v privátním outfitu. Druhak je u postav zarážející jejich hrozitánská natvrdlost, neznalost fikčního světa a sokratovské otázky „kde to jsme, co tu děláme a jaký to má všechno smysl?“ kolidující s obeznámeným divákem. Tahle kolize je o to záhadnější, oč evidentněji vyhlížejí Predátoři jako na youtube umístěná zfušovaná a zmaštěná fan fiction od lidí, kteří rekonstruují/variují svůj oblíbený film záběr po záběru a jsou s ním více než dobře seznámeni. Jako by chtěli tvůrci touhle nostalgickou poctou potěšit více ty, kteří jakýmsi nedopatřením předlohu minuli. Nakonec, proč ale ne - současnou běžnou praxí na internetu se stalo přezpívávání cizích písniček a na čem lepším si postavit popularitu než na nejúspěšnějších hitech? (27.11.2010)

Kdo má nakoukanou jedničku a odjakživa sní o tom, že někomu v baru řekne "You're one ugly motherfucker", nemůže opouštět kino bez širokého úsměvu na tváři. Antal a Rodriguez trefili přesně ten správný poměr poct a přehledné (!) drsné akce, v jaký se u současných 80's-like akčňáků doufá. A skoro nikdo ho nedokáže namíchat. Soundtrack šikovně variující původního Predátora, obsazení plné adekvátních borců a magorů, kteří přesně plní svoje úlohy, finále podle old-schoolových očekávání... nádhera. Jen ten Fishburne je těžce mimo, ale to je asi daň za to, že se povedlo všechno ostatní. Škoda, že odteď regulérní Predátoří dvojka nezávítá do Varů. Tam by mohla zbořit Velký sál. (02.07.2010)