Serge Gainsbourg: Heroický život

Na životopisný, polodokumentární film neuvěřitelně silný výkon. Život jedné z největších francouzských ikon je podán velmi romanticky a subjektivně, díky tomu ale vzniká o to lepší film. Herecké výkony všech představitelů jsou na tenhle typ filmů opravdu dechberoucí. Škoda příliš nadsazené stopáže, která na konci ztrácí dech - I ke konci se stále jedná o sled vynikajících, silných scén, avšak režijní jednota se silně rozpadá. Stále však jeden z nejlepších biografických filmů za dlouhou dobu. Zvláště při srovnání třeba s biografickým filmem Serpahine, kde hraje stejná herečka Yolande Moreau. (29.03.2010)

Tohle ne... Joann Sfar měl zůstat spíš u těch komiksů. Eric Elmosnino byl paradoxně jak Gainsbourg nejsilnějším článkem filmu. Respektive narozdíl od té obludné loutky, byl snesitelný. Ta "zábavná" a "snová" intermezza jsou asi největším kámenem úrazu - důkaz, že i po tisícé se podobné obzvláštnění dá natočit nezábavně, nudně a v podstatě toporně dětsky. Serge se musel obracet v hrobě. Film slabší průměr, žádný hlubší pocit nezanechá. (29.03.2010)

Hravé a originální. Přistoupila jsem na režisérovu hru a dostalo se mi nekonvenčního filmu o jedné výrazné osobnosti, kterou si svým rebelstvím dovolím přirovnat k mému oblíbenci Jimu Morrisonovi. Film se rozjíždí trošku rozpačitě, ale s příchodem Laetitia Casta alias B.B. to dostalo pořádné grády. Scény s Jane Birkin (velká škoda předčasné smrti Lucy Gordon, byla nejen krásná, ale i talentovaná) byly umírněnější, ale o to intimnější (např. scéna ve vaně nebo focení se psem v posteli). Nejedná se o tradiční biografii ve stylu "narodil se, žil, umřel" a to mě na filmu právě asi nejvíc bavilo. Myslím, že Sfarovi se Gainsbourgovu osobnost povedlo ztvárnit dokonale, na čemž má lví podíl i hlavní představitel, který jako by Sergemu z oka vypadl (stačí si vyhledat nějaké Google fotky). (01.04.2012)

Už dávno som zistil, ako ťažko sa mi hodnotia životopisné filmy. Ich forma je dopredu určená a väčšina ozvláštnení zúfalo neoriginálna. Jedinou cestou je šťastne volený balans medzi subjektivitou a únikmi do fantázie prístupnými ešte všetkým divákom, a autenticitou = dôkladnou faktografiou, hereckou presvedčivosťou a vierohodnosťou reálií. V konečnom dôsledku však aj tak napokon rozhoduje hlavne naša zaujatosť historickou postavou, obdobím či prostredím, v ktorom žila alebo jej povolaním, sprostredkovaným filmom viac či menej... - No a ja nemôžem neoceniť do veľkej miery imaginatívny portrét kontroverzného umelca, ktorý sa skrze silný individualizmus z Nikoho stal Niekým a oživil predstavu umelca a bohéma wildeovského typu v podobe, o akej som si myslel, že ju 2. svetová vojna nadobro vykynožila. (02.11.2012)

Joann Sfar zde předvedl své vizuální schopnosti a natočil životopisný film, který má ale i hodně fabulovaného a specifického o jednom z největších francouzských hudebníků. Krásné herečky byly vybrány pro role svých starších kolegyň, s nimiž měl Gainsbourg románky nebo i něco víc. Nejzajímavější je ale stejně ten pohled dovnitř, do nitra. (28.03.2017)