Paranormal Activity 2

V posledních letech je o duchařské filmy zájem, a tak není divu, že se někdo pokusil o "realistický" pokus ve stylu Blair Witch. Zájem o duchařské filmy mezi filmaři byl vždy, ale ne v takové míře, jako když se pozornost obrátila na japonskou kinematografii a nevznikly první remaky jejich hororů. Zájem o duchařské filmy pak svým způsobem zaplavil nejen Hollywood, ale i část španělské filmové produkce. Tvůrci filmu Paranormal Activty u svého prvního filmu přišli s otřelým nápadem skloubit dohromady ony pokusy o "realitu", viděnou očima videokamery přímo na místě. Ať je to kamera televizních reportérů, party mladých, kteří si chtějí natočit svůj výlet do lesů nebo v tomto případě natočit řádění ducha v bytě. Samozřejmě také úsilí naráží na spoustu problémů - musíte vymyslet, proč by kamera měla pořád běžet, jak natáčet ve tmě, a v neposlední řadě, jak mít kameru zrovna tam, kde se něco děje, když se něco děje třeba na dvou místech současně. Z filmů, co jsem zatím viděl touto "metodou" natočené asi nejlépe dopadl norský Trolljegeren z loňského roku. U Paranormal Activity byl problém, že v podstatě místo toho, aby dal manžel kameru někam, kde se něco děje, měl ji v ložnici, a veškeré napětí plynulo z toho, že jsme jen slyšeli (!), co se děje dole v kuchyni a obýváku, zatímco v obraze jsme sledovali dveře ložnice, které se teprve po polovině filmu pohnuly, objevil se na nich stín, a konec jsme si stejně museli domyslet navzdory několika prezentovaným koncům. Druhý díl je prequelem jedničky a pracuje na stejném principu - do domu se nastěhuje nesympatická rodinka s pubertální dcerou a právě narozeným novorozenětem a posléze asi dvouletým chlapečkem (asi aby to bylo ještě drastičtější), a rodinka nedá kameru z ruky. Mají i vlčáka a posléze i kamery v každé místnosti v domě a venku u bazénu. A my sledujeme kolečko průmyslových barevných kamer se zvukem v pořadí kuchyně - obývák - ložnice - dětský pokoj - bazén - chodba a čekáme, kdy opět někde něco spadne... Přitom se neřeší - proč se v domě začaly dít podivné věci až dva roky po nastěhování, proč nejprve udělají zlé síly nepořádek v každičkém pokoji s výjimkou dětského, aby pak své působení umírnily a postupně dávkovaly v přijatelných dávkách... Zajímavé také je, že všude mají kamery, které jim dokumentují zvláštní jevy, ale jakoby ty záběry neviděli, nezhlédli, takže sobě nevěří, když někdo říká, co se kde stalo. A mimochodem - pořád se mluví o oběti za smlouvu se zlem, každému je jasné, kdo je oběť, ale přitom padají mrtví všichni kolem dokola. Díky tomu můžeme rodinku pozorovat v různých místnostech, ale opět není kamera vždy tam, kde se něco děje (něco bouchne v dětském pokoji, dítě začne brečet, ale my vidíme kuchyni, kde hospodyňka vaří). Strukturou, i když je zde tentokrát více lidí, je příběh stejný - opět čekáme u každého záběru na tajemné bouchnutí / světlo / tmu / pohyb / stín, opět manžel nevěří, že se děje něco nadpřirozeného, a opět se mezitím rodinka ráchá v bazénu nebo obdivuje malého synka. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/paranormal-activity-2.html (06.05.2011) (méně) (více)