Obsahy(1)
Hubačova výtečná a dodnes zmiňovaná dramatizace slavného stejnojmenného románu Jamese Clavella. Špičkové herecké obsazení Vinohradského divadla v režii Antonína Moskalyka. Píše se rok 1979 a v tuhé normalizaci je závan anglosaské tvorby na prknech divadla jako zjevení. Z inscenace byl pořízen filmový záznam, ale nebyl nikdy uveden. (sator)
(více)Recenze (15)
Tento záznam je z roku, kdy jsem se narodil. Pamatuju si z dětství, že byl uveden v televizi, ale tehdy jsem byl příliš malý, abych plně pochopil předváděné. Až jako "mladý dospělý" jsem se dostal ke knize a filmu a nakonec i do divadla, V novějším nastudování hrál Krále Svatopluk Skopal a Petra Jan šťastný, v dalších rolích ze jmen co pamatuju Ladislav Frej, Martin Zahálka, Václav Vydra, Oldřich Vlach, Jan Potměšil. Protože i to už je asi dvacet let, tak to nemůžu říci jistě, ale myslím, že byla v novém nastudování hra mírně upravena, některé dialogy přepsány a myslím že i posloupnost některých vedlejších scén byla změněna. Bylo to stejně dobré jako toto zpracování, kdy je zážitek vidět naše přední herce v takových rolích. ()
jako pamětník jsem to viděl i na divadle i v TV a jakkoli považuji knihu za ještě lepší - ona se našim hercům britská a americká mentalita nehraje snadno (film Bryana Forbese to jasne demonstruje, prostě my ty třídní rozdíly nemáme pod kůžé, jako Britové), tak musím říci, že to bylo velké divadlo, Brzobohatý skvělý, bohužel takového chlapa od té doby české herectví nemá (Borise Rosner byl jiný macho). Byl jsem kluk, ale knihu jsme měl načtenou a dojem z představení byl ůžasný. Tehdy Vinohrady měly několik velkých kusů, jojo. Doporučuji ()
Fakt ne. Jak herci teatrálně přehrávají je nechutné. Kupříkladu scéna se zapalovačem. V knize i filmu je to scéna, kde se napětí dá krájet, zatímco tady je to jak v Našich furiantech. Haničinec jako král je typově naprostý omyl a Brzobohatý je na roli již starý. Měli dát Marlowa Satoranskému a krále Hanzlíkovi. ()
Proslulé jméno nestačí.¬ Herci přehrávají tak šíleně, že se na hru nedá dívat; ještě tak na divadle si to dovedu drobet představit, ale ve filmovém záznamu to je holé neštěstí. Proslulá jména českých herců v očích soudného a vidoucího diváka takový debakl neomlouvají, naopak, je to ostuda jejich, ale hlavně režiséra taktéž proslulého, pana Moskalyka. Navíc mám podezření, že režie, scénář ani sami herci nebyli se schopni řádně vžít do předváděného prostředí, tak cizímu "reálnému socialismu".¬ Obecně, české divadelní záznamy dramatických předloh od konce 60. let až po konec 90. let minulého století nebývají dobré, alespoň pokud posuzuji podle těch několika (šesti), které jsem náhodně shlédl. Z těch opravdu podařených mohu zmínit pouze jeden záznam, a to Maryšu režiséra Jana Grossmana z Divadla Vítězného února v Hradci Králové, z r. 1981. Ty ostatní trpí zhusta stejnými nešvary jako zde recenzovaný Král Krysa (za všechny uvádím Bratry Karamazovy E. Schorma z Divadla Na zábradlí, z r. 1981, a Charleyovu tetu v režii I. Weisse z divadla Na jezerce v pražských Nuslích, z r. 1969 — oba opěvované záznamy těchto her jsou zcela průměrného podání i ducha). ()
Film je adaptací slavného románu Jamese Clavella, do něhož se promítly autorovy vlastní životní zážitky a zkušenosti. I on sám strávil v podobném táboře téměř tři roky a stal se jedním z 10 000 přeživších z původně 150 000 vězňů. Ilja Prachař jako pl. Smedley Taylor. Jaromír Hanzlík jakoTex. Radoslav Brzobohatý jako Peter Marlowe. Petr Haničinec jako King nebo Boris Rösner jako Grey ()
Zajímavosti (4)
- „Jedna z mála věcí, kde se na sebe dokážu dívat a kterou mám rád,“ prohlásil o tomto divadelním záznamu Radoslav Brzobohatý (Petr). (sator)
- Divadelní režii měl tehdejší režisér divadla na Vinohradech Jiří Dalík (14. 9. 1920 – 11. 1. 2008). (sator)
Reklama