Okresní přebor - Poslední zápas Pepika Hnátka

Podprůměrná epizoda seriálu roztahaná do celovečerního filmu. Krobot a jeho pasivně-aktivní drsňáctví ala: "hlavně vraťte ty podšálky", je sice hezké a vtipné, ale pouze v roli autobusáka, který prokládá regulérní komedii s vlastní dějovou linií, kde podšálky jsou jen zpestření, ne hlavní pointou celého filmu. Pokud se na nich totiž postaví celý film a jeho zápletka, stojí to většinou za hovno, protože třicetivteřinový vtip opakovaný hodinu v kuse už moc vtipný není. Místo zábavného a pravdivého vyobrazení české pralesní ligy, zápasů a "organizace", kterou si bral seriál na paškál, sledujeme jen útrapy infarktového dědka a jeho patálie v nemocnicích, kde po hodině svým motherfuckerským přístupem sere nejenom personál, ale i samotného diváka. I když seriál beru, tento film rozhodně ne. Není totiž ničím jiným než trapným pokusem Novy, vytřískat ze seriálu prachy v kině. To by se dalo celkem pochopit, pokud by ale ten film nebyl horší než nejnudnější díl toho seriálu. 20% (04.10.2012)

Rád jsem houslické plejery zase jednou viděl v akci. Jirka Luňák si sice zlehka pokřivil charakter, Jarda Kužel vyměnil Rooneyho za Cantonu, předseda Orel ztratil něco ze svého dobráctví. Áda se příliš nutil do jazykové retardace, světští mne nijak zvlášť nezaujali a tak při udělení pěti hvězd zlehka pochybuji o své svéprávnosti. Jenže mě nikde na světě není líp, než na drnovišti v Houslicích, kde negativitu šířící Hnátek naprosto ovládá hřiště i přilehlé prostory, stahuje sparťany z kůže, nenávidí slávisty, snaží se ignorovat barcelonské trojúhelníky, zaplňuje svůj deníček brilantními poznatky a od jeho znuděných úst se práší humor nejsuššího kalibru. (10.09.2012)

Odbýt to, co slibuje sám název, pouhým titulkem je nefér nejen k divákům, ale i k Pepíkovi Hnátkovi. A tak se to má s celým filmem, tu Jiřina nedostane slíbený prostor, tu film sám neví, jestli vypráví o fotbale nebo o Pepíkovi. A to, že film buduje jakš takš dramaturgický oblouk, by nemělo být zjevením, ale samozřejmostí. (24.04.2012)

Vtipná čast velmi zvládnutá, dramatická ne tak moc. Pořád mi není úplně jasné, jestli jde o karikaturni zobrazení se zbytecnými vážnostmi, nebo to mám vnímat kompletně seriózně. Každopádně je to mišmaš, a to je škoda. Proč u nás někdo, kdo na to očividně má, nenatočí "prostě komedii"? 65 % (27.03.2012)

Ze seriálu jsem občas něco zahlídnul v televizi, ale nějak jsem tomu nepřišel na chuť, takže jsem nic moc nečekal ani od filmu. Hodně jsem se rozmejšlel, jestli tu televizi mam vůbec zapínat. Nakonec to dopadlo určitě líp, než jsem čekal. Krobot jako trenér v nějaký pralesní lize je naprosto dokonalej a ukrad celej film pro sebe. Možná mě seriál moc nezaujal právě z toho důvodu, že tam Krobot nehraje. Ostatní jen tak přicmrndávaj. Trochu vyčnívá akorát Vetchý a Novotný. Jinak ten šišlavej mi lez na nervy celou dobu. Chvílema jsem uvažoval i o 4 hvězdách, ale konec byl odfláknutej. A co se týče zajímavostí, tak ve filmu rozhodně nikdo nejezdí GAZem 69. Je to rumunský ARO. (09.09.2013)

Mezi českými filmy naprosté zjevení vykazující uvěřitelné postavy (s výtečně podchycenými naturely), neuvěřitelně přirozený scénář a v neposlední řadě s úchvatným Krobotem, živelným jako ještě nikdy. Místy formanovštější, než Forman... (04.01.2013)

Asi po roce jsem se ukázal v kině a po úvodním šoku ze zdražení lístků i občerstvení se značně vyvedený z míry sesunul do sedačky. Po smrtonosné dávce reklam mě v upoutávkách na další filmy pobavilo zjištění, že 3D stále letí. Pak ale nastoupil Slavoj Houslice i s legendárním trenérem a mně došlo, že ten očistec za to stál. Specifická atmosféra vesnice, blaznivé postavy i hlášky jsou stejně jako v seriálu samozřejmostí a bonusem je hořký příběh nerudného trenéra. I tady musím zdůraznit, že kdo se v tomto prostředí chvíli pohyboval, se bude bavit víc než ostatní. (11.04.2012)

Miroslav Krobot made my day... "Co čumíš?" (08.04.2012)

Seriál jsem nesledoval a na film narazil náhodou v telce. Musím říct, že mě ihned zaujal výron čarodějova učně Krobota a Vetchého prchlivý vesnický Eda. I seriozní Sobota překvapil a velmi. Pořád jsem čekal, kdy začne koktat jak debil a nic. Nakonec z toho byl pohodový film ze současné české vesnice, kterou sice tak prožitou nemám, ale trochu přeci jen jo a skvěle mi to korespondovalo s realitou a musím tak hodnotit kladně. Jen mě mrzel ten veterinář. Že jde o blba, bylo očividné, proč tedy musel ještě místo "r" říkat "j"? Aby to umocnil? Ale ne... To už bylo poněkud přepálené. Pokud je ale toto jediná výtka, film je pořád v pohodě. Idea příběhu, že Krobot odmítne srdce dárce, jelikož se jedná o orgán fanouška nenáviděné Slávie, mi přijde fakt dobrá. Nezbývá, než dohnat ztracené a podívat se i na seriál. (12.10.2015)

„Proč ten chlap neumřel v zimní přestávce. Takhle přijdu vo podzim!“ Jsem moc rád, že tenhle „fanouškovský“ film vznikl. „Prodloužený“ čas s oblíbenou skvadrou oceňuju. Před zhlédnutím jsem sice měl trochu strach z nastavované kaše a nehodícího se ukotvení, ale zcela zbytečně, tvůrci zajeli do těch správných kolejí a „poetiku“ původního seriálu se jim podařilo zachovat takřka úplně. I když je pravda, že film zhořkl a humoru trochu ubylo, za to je o dost černější (s čímž jsem neměl žádný problém). A to s velkým přispěním hlavní „akvizice“ snímku, tedy excelentního Krobota, kterému byla role ušita přímo na tělo (nedokážu si na jeho místě představit nikoho jiného). Jeho Hnátek je podobný samotnému filmu, tedy stejně zábavný jako tragický (myšleno smutný, kvalitou je na úrovni seriálu). A (znovu) se vydařil i konec, žádné slzavé údolí se (naštěstí) ani trochu nekonalo, naopak pobaví. „Ale…něco mě štve daleko víc.“ – „Co?“ – „Ty mě štveš! Vytváříš tady to…negativní atmosféru!“ – „To snad dělám celej život, ne?“ (13.07.2016)

Any Given Saturday. Krobot je Eastwood, robot, suk, čertík v krabičce i Atlas, nesoucí na šíji tento de facto pilot populárního seriálu, o tom žádná. Pro svérázný vesmír víkendového čutání pro zábavu, žízeň či ambice mám veskrze pochopení, nicméně pro lidovou zábavu, co Okresní přebor představuje (Mičuda, tráva alias Slunce, seno a ujišťování se pohledem na křupany, že takový nejsem), už zase tolik ne. Z části plotu pana Hnátka se mi neudělalo dobře. To asi ty výpary z barvy.. (22.09.2014)

Konečně komedie, u které se není vůbec třeba cítit trapně. I když dramaturgicky a nečekaně i "hláškově" by to šlo vipiplat mnohem víc. Friendly i pro seriálový neznalce a ne"fotbalisty"! 70% (28.03.2012)

Tragikomická perla, ktorá nastavuje zrkadlo dnešným tuzemským futbalovým pomerom a vlastne pomerom v celom športovom odvetví. Dobre zahrané, má to svoj šmrnc, pointu aj ponaučenie a samozrejme kvalitnú nádielku humoru. 80%. (12.11.2013)

V kině jsem na tomto filmu nebyla a dnes jsem ho v televizi viděla poprvé, přičemž nemůžu skrýt mírné rozpaky. Slabé čtyři hvězdičky a to s přimhouřenýma očima a se zatnutými palci na nohou. Seriál jsem si vychutnala a patří do mé topky, film je taky fajn jenomže mi tam chybělo to něco co si mě udrželo od prvního do posledního dílu v sérii o fotbalistech Slavoje. Bylo mi opět požitkem bavit se hereckým uměním Ondřeje Vetchého, který tady opravdu dokonale zahrál cholerického a cílevědomého kapitána a mám i ráda zádumčivého Miroslava Krobota. (07.09.2013)

Pepika Hnátka... skvělý střihy (stahuje králika a pak ho řeže příborákem), mezivtipy nejjemnějšího kalibru (mrňavý děti, co visí na klandru, a mají v záběru uřízlý hlavičky nebo celý vršky těla; Štěpánek z Básníků kardiochirurgem), nenápadná a neuvěřitelná zahuštěnost (každej pohyb každičký postavy v záběru je vtipnej a vydatnej sám o sobě, včetně dětí, zvlů a psů, není tam žádná hlušina a přitom to nepůsobí strojeně, nikdo nepřehrává, nikdo se nesnaží někým být nebo někoho představovat, všichni nojmálně jsou... **** střílení golásků, každý kratinký prostřih na kousek fotbalu, na brodění se řekou, každý tričko (Vultures; 66’s was the best year for emigrants...), nálepky na dveřích, po stěnách... dokonce i to Šišlalovo šišlání pořád rozesmívá svojí nehjaností a praktickou, odevzdanou suverenitou... jak mám Kjsobota ráda a fandím jeho ultimátním nárokům, tak fakt vrtím hlavou, jak to s těma hercema zase dokázal vyhnat o laťku výš, že tohle nemá žádný typický nešvary českýho herectví, že jsou pořád v akci, přitom přirozený, nepřehrávají a reagujou na sebe naprosto načasovaně, přitom je evidentní, že jim postavy rozhodně nepsal na tělo, že psal živý postavy, a ty herci se do nich dokázali vtělit...), důsledná lapidárnost a věcnost, dokonce až opovržlivost (takový ten odevzdaný postoj, jakože všichni přece víme, co musí přijít, a nestojí to za řeč, za pohled, ale říct a udělat se to musí) kamery, střihu, všech postav je uhrančivá, přitom u každé to působí občerstvujícně jinak komicky (magoj – doktoj – Slavoj), a člověk ani nedejchá, aby mu něco nezaniklo v šumu, jak si podávají ty stručné výměny, za nimiž tak jako tak probíhá na slovech nezávislý, naprosto nevyhnutelně se posouvající děj... **** Málokdy lze zažít ten zdánlivý paradox, kdy z rozpoznatelně pevného režijního vedení a promyšleně naplněného záměru povstane dílo tak přirozené ve svém účinku... a nejen nejlepší kvality řeckých dramat dělají z téhle televizní české komedie výsostný unikát... ty sardonicko-idylické záběry na sklízející kombajny na poli, na malebnou setmělou náves... kdy můžete v třetím plánu uvažovat o tom, jak se asi musí nudit strojvůdce, který to pokaždé s takovou vervou napere do oběti neznalé místních poměrů a vydané mu napospas... jak jsou patrioti proti cizákům... nebo jestli Hnátek neodstřihne spíš děti od houpaček nebo televizní kabel... a přitom – jak ústrojně působí všední realita vesnice a vidláků, přestože ji zrovna představuje plastová dekapitovaná labuť na okresní silnici... Sláva! Ne! Sigmia Olomouc. *~ (03.09.2020)

Jasně, beru souvislost se seriálem. Přesto se nemůžu zbavit pocitu, že název dokonale vystihuje současný stav českého filmu i nároků jeho publika. (24.04.2012)

Vzhledem k tomu, že jsem fanda na prolínání televizního a filmového média (a bavím se jím už od dob Tří chlapů v chalupě a Hříšných lidí), tak se bavím i u prolínání Okresního přeboru. Nic víc. Ale stačí to. (01.09.2016)

Seriál jsem měl celkem rád, ale film jsem v kinech nestihl. Navíc většinou české filmy vynechávám, ale Poslední zápas Pepika Hnátka mě svým tématem a zpracováním zaujal. Miroslav Krobot se na tuto speciální filmovou roli skvěle hodí a přesvědčil, že jeho postava je opravdu velmi mrzutá :). Jinak se zde představuje stará parta, kterou známe ze seriálu včetně bezkonkurenčního Vetchého...70% (07.09.2013)

Kdykoli sedí fotbalový mančaft Houslic v hospodě a nebo v kabinách ve společnosti pérujícího trenéra Hnátka (výborný Miroslav Krobot), je o zábavu postaráno. Potíž je v tom, že na těch 100 minut je tam málo humoru, některé zápletky jsou zbytečné či naopak vyzní do prázdna (nápad s komedianty určitě prahl po lepší zápletce) a spoustu postav se dějem jen mihne (vlastně všichni krom Krobota, Soboty a Vetchého). Být to hodinový pilot ke kultovnímu seriálu, neměl bych výtek. Takhle jej řadím k lepšímu průměru a dlužno říct, že vzhledem k úctě k seriálu a několika skvělým scénám (krom těch humorných třeba tragikomický útěk z nemocnice) s těžkým srdcem. 60%. (03.11.2013)

Nevtíravá úsměvná hořkosladká záležitost. Milé a ČISTÉ povídání, které rozhodně není žádnou taškařicí, ale upřímnou drobnokresbou venkovského života. Scénárista a režisér Jan Prušinovský na něj pohlíží smířlivě, nevysmívá se mu, ač jde o místo, kde se zastavil čas. Své postavy má odpozorované, některé jsou na české poměry slušně vnitřně komplikované, divák však může postrádat vyloženě kladného hrdinu. Já však nikoli, stačili mi typově přesní herci, kteří dokázali přenést na plátno mentalitu buranů, aniž by samotný film sklouznul k buranskému vyznění. Prušinovský totiž není (zatím, a snad to tak zůstane) žádný populista jako Renč nebo Vejdělek, svým příběhem překvapuje, jak je prostý a jednoduchý, přesto své kvality má. Má také nesnesitelného dědka Miroslava Krobota, který svou ubručenou postavu hraje minimalisticky coby netolerantního samorosta, kterého sžírá desítky let stará nevěra manželky (zase v tom bude fotbal). Právě jeho umanutost (selhávající srdce) se stane motorem vyprávění. Není to ale jen on, ale i jeho banda pohodlných pivařů, kteří se po herecké stránce nemusejí za nic stydět. Nestydím se ani já, že po delší době českému filmu šoupnu čtyři hvězdy. Smích tu totiž neznamená posměch.. (06.03.2013)